Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měsíc při zatmění zasáhl asteroid, ze Země to nafotili i Češi

Měsíc při zatmění zasáhl asteroid, ze Země to nafotili i Češi

Dopad meteoroidu a zatmění Měsíce 2019/01
Autor: Libor Hašpl

Internetem nyní koluje fascinující zpráva, která navzdory své nezvyklosti je skutečně pravdivá. Během pondělního úplného zatmění Měsíce 21. ledna ráno, konkrétně v 5 hodin 41 minut a 43 sekund středoevropského času, zasáhlo kosmické těleso o velikosti několik desítek centimetrů a hmotnosti asi 10 kilogramů Měsíc. Událost jako taková není zas tak vzácná, Měsíc zasahují velké počty vesmírných projektilů denně (neboť Měsíc nemá atmosféru), nicméně v tomto případě samotný dopad zachytily desítky pozorovatelů z celého světa a byli mezi nimi i Češi.

Důvod, proč se podařilo záblesk při dopadu tělesa na Měsíc zachytit tak početně, je celkem logický - úkaz nastal zhruba při počátku úplného zatmění, kdy mnozí fotografové již velice hojně fotili úplné ponoření Měsíce do zemského stínu (a krásné barvy v něm). Dále bylo zatmění pozorovatelné (za dobrého počasí) z velké plochy Evropy a USA, což jsou oblasti v tuto chvíli disponující největším počtem nadšených i profesionálních astrofotografů, hvězdáren, které úkaz přenášely živě přes internet, a dalších subjektů zaznamenávajících úkaz ve vysoké kvalitě. Neposledně se na úspěchu podepsal i fakt, že Měsíc byl při tomto úplňku také poblíž perigea (na své eliptické dráze blíž k Zemi) a tedy na obloze větší, což usnadnilo zaznamenat slabší detaily než při běžném úplňku.

Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 zasáhl malý asteroid. Autor: Petr Horálek.
Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 zasáhl malý asteroid.
Autor: Petr Horálek.

Právě samotné zatmění pak napomohlo dopad kosmického tělesa (respektive záblesk při dopadu) zachytit, neboť měsíční povrch v místě dopadu byl již hluboko v zemském stínu a dosti tmavý na to, aby záblesk pěkně kontrastně vynikl. Z českých fotografů se úkaz podařilo zaznamenat Liboru Hašplovi přes dalekohled s průměrem 0,2 metru z Velkého Oseku, členům astronomického kroužku přes 0,45m dalekohled na pardubické hvězdárně nebo Petru Horálkovi, který úkaz snímal na kapverdském ostrově Boa Vista 1m teleobjektivem. Petr Horálek měl navíc obří štěstí v tom, že ještě 15 sekund před zábleskem před Měsícem přecházela hustá oblačnost. Kraťoučký záblesk je také patrný na videu z brněnské hvězdárny a planetária. Tamní pracovníci úkaz přenášeli živě přes internet (bodový záblesk je patrný v čase 1:27:30 v levé části kotouče "na osmé hodině"). Druhé video brněnské hvězdárny pak ukazuje záblesk v detailu.

Záznam dopadu malého asteroidu na měsíční povrh 21. ledna 2019. Autor: Adam Malíř
Záznam dopadu malého asteroidu na měsíční povrh 21. ledna 2019.
Autor: Adam Malíř

Podle Spaceweather.com se na základě přesných měření zejména pomocí ostrého snímku nizozemského fotografa Christiana Fröschlina podařilo spočítat polohu nového kráteru v selenografických souřadnicích na 29,47°J a 67,77°Z ± 4 km, tedy západně od kráteru Lagrange H. To umožní technikům z NASA během budoucího snímkování Měsíce družicí  Lunar Reconnaissance Orbiter kráter identifikovat a nafotografovat.

Záblesk při dopadu asteroidu na Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 v 5:41:43 SEČ. Autor: Christian Fröschlin.
Záblesk při dopadu asteroidu na Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 v 5:41:43 SEČ.
Autor: Christian Fröschlin.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com: Měsíc zasáhl meteoroid
[2] Fotogalerie zatmění Měsíce 21. ledna
[3] Světová galerie zatmění na Spaceweather.com
[4] Reddit: Diskuzní fórum k záznamu úkazu
[5] Snímek dne NASA 25. ledna: Zásah Měsíce



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Asteroid, Zatmění měsíce 21. ledna 2019


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »