Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2020

39. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 23. září 2020 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Na ranní obloze je vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Nastává rovnodennost, začíná astronomický podzim. Aktivita Slunce je nízká. Zaznamenán byl jeden úspěšný čínský start, dva americké potkal odklad. Před 90 lety se narodil americký astronaut John Young, který letěl v lodích Gemini a Apollo a stihl i první lety raketoplánu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 24. září ve 3:55 SELČ. 24. až 26. září projde kolem Jupiteru se Saturnem. Pěkná bude především konjunkce v pátek 25. 9. večer, kdy spolu vytvoří zajímavý trojúhelník. Zajímavý zákryt hvězdy epsilon Capricorni (4,5 mag) nás čeká za týden v neděli 27. 9. před půlnocí.

Minulý týden jsme upozorňovali na konjunkci Venuše a Měsíce s Jesličkami. Jak to šlo v reálu zaznamenat vidíme na fotografii, kterou do čtenářské galerie nahrál Petr Lívanec.

Měsíc, Venuše, hvězdokupa Jesličky Autor: Petr Lívanec
Měsíc, Venuše, hvězdokupa Jesličky
Autor: Petr Lívanec

Planety:
Jupiter (−2,4 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer nad jihem. Mars (−2,3 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko v druhé polovině noci. Ráno můžeme pozorovat velmi jasnou planetu Venuši (−4,2 mag). Ve Vodnáři je slabý Neptun (7,8 mag) a v Beranu o něco jasnější Uran (5,7 mag). Merkur (0 mag) je poblíž východní elongace, ale večer je pro nás nepozorovatelný. Zkusit můžeme jeho zajímavou konjunkci s hvězdou Spica (1,0 mag) v souhvězdí Panny. 22. září budou od sebe jen čtvrt stupně a v případě pěkné modré oblohy je najdeme 24° východně od Slunce. V galerii čtenářů se ještě podívejte na snímky Stanislava Maléře, který porovnává vzhled Jupiteru, Saturnu, Marsu a Uranu. Pavel Prokop nahrál naopak velmi detailní snímky, tak, jak jsme od něj z Prahy zvyklí.

Mars 16. 9. 2020 Autor: Pavel Prokop
Mars 16. 9. 2020
Autor: Pavel Prokop
Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 21. září ve 21:40 SELČ, 24. 9. v 19:10 a 26. 9. v 20:45. Z úkazů měsíčků vybíráme: 20. 9. ve 20:42 SELČ zákryt Europy, 22. 9. v 19:44 zákryt Kallisto a 20:12 konec přechodu stínu Europy, 25. 9. v 19:02 zákryt Io, 26. 9. v 19:57 končí přechod stínu Io.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny se na povrchu nevyskytují. Přes velmi nízkou aktivitu se vědci shodli, že 24. cyklus aktivity skončil v prosinci 2019 a my se tedy nacházíme v počátku 25. cyklu, který má vrcholit kolem rok 2025. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Honza Plachý si vytipoval místo v Krušných horách, odkud snímal východ Slunce za Sněžkou. Mimořádné foto má svůj doplněk v podobě zdařilé animace.

východ Slunce za Sněžkou Autor: Jan Plachý
východ Slunce za Sněžkou
Autor: Jan Plachý

Sbírku slabých komet vložil do čtenářské galerie Miroslav Lošťák. Jednu z nich, 29P/Schwassmann-Wachmann 1 vybíráme i do článku. Kometa pravidelně zjasňuje a pak zase slábne. V tomto období je tedy jasnější, přesto velmi slabá, a to vynikne právě ve srovnání s okem viditelnými hvězdami, jako je třeba na snímku zářící 41 Ari (3,6 mag).

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann 1 Autor: Miroslav Lošťák
Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann 1
Autor: Miroslav Lošťák

Zvířetníkové světlo není u nás příliš dobře viditelné. Může za to světelnému znečištění. Navíc se do něj promítá velmi jasná Venuše, která až oslňuje. Slabě je tento šikmý kužel meziplanetárního prachu nasvíceného Sluncem patrný na fotografii, kterou vložil do galerie Tadeáš Valent.

Zvieratníkove svetlo Autor: Tadeáš Valent
Zvieratníkove svetlo
Autor: Tadeáš Valent

Podzimní rovnodennost připadá na 22. září v 15:30 SELČ. Začíná astronomický podzim.

Kosmonautika

Rakety Delta IV Heavy s NROL-44 a Falcon 9 s 12. řadou Starlinků zažily další odklady startu. U Delty se preventivně vymění součástky a Falcon čeká na lepší počasí v místě přistání stupně a aerodynamických krytů. Delta IV Heavy má nyní startovat v sobotu 26. září. Datum startu Falconu nebyl ještě v neděli znám.

15. září proběhl ze startovní plošiny na moři úspěšný start rakety CZ-11 s devíti družicemi (Jilin-1 Gaofen-03B-01 až 06 a Jilin-1 Gaofen-03C-01 až 03).
21. 9. má startovat raketa CZ-4B s družicí Haiyang-2C.

Výročí

24. září 1930 (90 let) se narodil americký astronaut John Young. Obvykle se všem v tomto přehledu nevěnujeme, ale u Younga můžeme učinit výjimku. Za svoji kariéru totiž vystřídal několik odlišných plavidel, od lodi Gemini, přes Apollo až po raketoplán. Jako člen druhé skupiny astronautů z roku 1962 letěl do vesmíru v kabině Gemini 3 spolu Gusem Grissomem. Byl to první pilotovaný let nové lodi. O rok později se vydal do vesmíru podruhé na palubě Gemini 10, kdy už byl velitelem Miku Collinsovi. Jeho kariéra poté pokračovala v projektu Apollo. Nejprve se účastnil generálky na přistání, tedy mise Apollo 10, kdy John zůstal ve velitelské lodi, zatímco Cernan a Stafford zkoušeli lunární modul. Nakonec se dostal i na povrch Měsíce v lodi Apollo 16. Úspěšná kariéra zde klidně mohla skončit, ovšem Young stihl ještě lety raketoplánem. A ne ledajaké. Společně s Crippenem byl na palubě prvního zkušebního letu raketoplánu Columbia. Závěr kariéry si poté užil ještě při jednom letu raketoplánu, STS-9 Columbia, který už měl šestičlennou posádku a na palubě byla poprvé laboratoř Spacelab.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Ismaël Bullialdus
  • Výročí: Karl Ludwig Harding
  • Výročí: Giuseppe (Bepi) Colombo

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Young, Vesmírný týden, Úkazy na obloze - Gembec


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »