Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2013  >  Leden  >  Ve víru tajemství galaxie M83

Česká astrofotografie měsíce - Leden 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ve víru tajemství galaxie M83

Uznání a copyright: Kamil Hornoch

Galaxie M83, kterou astronomové označují kromě číselného označení také jménem „Jižní větrník“, tomuto jménu opravdu dělá čest. Je sice viditelná již triedrem v souhvězdí Hydry, ovšem krásu mohutné spirály nám přiblíží až velký dalekohled. Je jednou z  nejbližších a nejjasnějších na naší obloze. Zároveň je též objektem Messierova katalogu, který se nachází nejhlouběji na jižní obloze.

I když ve světě internetu i obrázkových astronomických publikací je možno nalézt nepřeberné množství jejích barevných portrétů, vítězný snímek lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce tuto barevnost postrádá. Nebyl totiž jejím autorem, Kamilem Hornochem, pořízen za účelem potěchy oka, nýbrž z důvodů čistě vědeckých. Důvodem, proč se dánský 1,54 metrový dalekohled zadíval jejím směrem, bylo hledání vzplanutí nov a supernov.

Galaxie M83 se nachází ve vzdálenosti přibližně 15 miliónů světelných let a novy v ní byly právě na těchto snímcích objeveny vůbec poprvé. Na snímku jsou hned 3 a jsou označeny bílými úsečkami a vloženými zvětšenými výřezy, které je zachycují ve fázi maximální jasnosti. Čtvrtý objekt představuje pravděpodobně supernovu, která vybuchla v  jedné z  mnoha na snímku zachycených vzdálenějších galaxiích. Pořízením snímku však práce na výzkumu neskončila. Ve spolupráci s mnoha dalšími odborníky a autorovými spolupracovníky začal spektroskopický a fotometrický průzkum objektů, který přinesl opět několik střípků do naší mozaiky poznávání vesmíru. Pro zajímavost snad uveďme pouze krátký výňatek z autorova osobního popisu: „Z dosažené maximální jasnosti R = 19.5 mag vyplývá, že dosáhla absolutní jasnosti -9 mag, což je velmi blízko horní hranice, které klasické novy dosahují. Pro další 3 objekty se zatím nepodařilo spektroskopické pozorování pořídit. V maximu jasnosti dosáhly pouze 20.7 - 21.2 mag v oboru R ....“.

Galaxii M83 objevil Nicholas Louis de Lacaille na Mysu dobré naděje 23. února 1752, tedy téměř přesně před 261 roky. Byla to první galaxie objevená za hranicemi Místní galaktické skupiny a třetí vůbec objevená galaxie, hned za M31 a M32 v Andromedě. 17. února 1781 ji do svého katalogu zahrnul Charles Messier, který ji ze svého pařížského působiště pozoroval jen s největšími obtížemi.

I když v ní bylo objeveno již několik supernov, přesněji 6 od roku 1923, své novy dosud před pozemskými pozorovateli skrývala. Je tedy i naším velkým potěšením, že vám jejich objev můžeme takto představit. Nemůžeme však pominout ještě jednu zajímavost. I když byl snímek pořízen dalekohledem v dalekém Chile, jeho autor seděl v tu chvíli na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a dalekohled ovládal po internetových linkách. A aby těch českých prvenství nebylo málo, uveďme ještě, že řídící systém tohoto dánského teleskopu v Chile před rokem dodala česká firma Projectsoft.

Nám nyní již nezbývá než poděkovat Kamilu Hornochovi za poučný a zároveň i krásný snímek do soutěže, stejně jako všem ostatním českým a slovenským odborníkům a organizacím, jež se podílejí na výzkumu těchto zajímavých oblastí našeho vesmíru. Všem přejeme hodně jasných nocí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: La Silla, Chile

Datum pořízení: 2013-01-18.360 UT

Optika: 1.54-m reflektor (DK154),Sensor: DFO

Montáž: 1.54-m reflektor (DK154)

Snímač: DFOSC

Zpracování:

Přes fotometrický filtr R bylo pořízeno 16x120s expozic, které byly kalibrovány standardním postupem pomocí masterbiasu a masterflatu v programu Aphot. Pomocí mediánu byl z dílčích kalibrovaných snímků vytvořen výsledný snímek, který byl uložen v logaritmické škále jasu do formátu PNG za použití programu SIPS. Dosah tohoto snímku je 23 mag. Zakomponování výřezů se zvětšenými okolíčky 4 objektů do hlavního snímku a jejich označení bylo provedeno v Adobe Photoshop.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »