Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2023  >  Únor  >  Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Česká astrofotografie měsíce - Únor 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Uznání a copyright: Roman Hujer (http://hujer.net)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek

„Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“,

jehož autorem je Roman Hujer

 

 

Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo mnoha médii s příslibem fantastické podívané, realita byla poněkud jiná. K jejímu zahlédnutí pouhým okem bylo třeba tmavé oblohy a dobrá mapka. Tak to u komet často bývá. V rámci pozorovacího zápalu jsme však trochu zapomněli na druhou poměrně jasnou kometu tohoto období. A tak vám je obě v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nyní přinášíme. Autorem fotografie je astrofotograf Roman Hujer.

 

Začněme u té přeci jen jasnější. Kometa C/2022 E3 (ZTF) byla objevena 2. března 2022 za pomoci širokoúhlé fotografické přehlídky oblohy (Zwicky Transient Facility - ZTF), která je prováděna na schmidtově teleskopu s  průměrem zrcadla 1,2 metru na Palomarské observatoři v Kalifornii v USA. Tento projekt je zaměřen na hledání objektů na obloze, které mění rychle svou jasnost, jako jsou například supernovy, ale v jeho sítích uvíznou i komety a asteroidy. Písmeno C v jejím názvu ukazuje, že se jedná o dlouhoperiodickou kometu a 2022 E3 nám indikuje, že se jedná o 3. kometu objevenou v první polovině března 2022.

 

Zajímavostí této komety je její dráha. Ta je velmi protáhlá, a tak kometu mohli před asi 47 500 roky sledovat neandrtálci, po nichž ji novináři také familiárně pojmenovali. Ovšem díky gravitačnímu působení zejména velkých planet se její dráha ještě více protáhne a s největší pravděpodobností opustí úplně naši Sluneční soustavu. Existuje však ještě jeden scénář budoucnosti této komety. Vlivem negravitačních sil souvisejících s uvolňováním plynu z komety, případně vlivem gravitačního působení Oortova oblaku může kometa opět zamířit směrem ke Slunci, ovšem to až v horizontu mnoha miliónů let.

 

I druhá kometa C/2022 U2 (ATLAS) byla objevena v rámci přehlídkového programu, tentokráte to byl ATLAS – Asteroid Terretrial-impact Last Alert System. Tento projekt je primárně zaměřen na hledání malých těles blízko Země krátce před jejich dopadem na Zemi. Tato kometa se k Zemi přiblížila nejblíže 29. ledna 2023 na vzdálenost 4,6 světelné minuty, tedy téměř ve stejné době, jako druhá z komet. Ta prošla přízemím 2. února 2023 dokonce ve vzdálenosti pouhých 2,4 světelné minuty.

 

I když slabší z komet na rozdíl od té jasnější nevykazovala vyvinuté ohony, obě zářily nazelenalým světlem komy vznikajícím od emise molekul dvou-atomárního uhlíku fluoreskujících ve slunečním světle.

Na závěr bychom rádi poděkovali autorovi snímku Romanu Hujerovi za připomínku dění na obloze, na které jsme se mnozí těšili, ale ne všichni měli to štěstí jej spatřit. A samozřejmě přejeme mnoho dalších podobných pohledů do nebe.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Skuhrov

Datum pořízení: 06.02.2023

Optika: Celestron EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4

Montáž: EQ6 Onstep & ASiair Plus

Snímač: ZWO ASI294MC Pro

Zpracování:

150x30sec zpracováno v PixInsight a Adobe Photoshop.
(škoda, že Iontový ohon přesvítil Měsíc den po úplňku)

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »