Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M27

Uznání a copyright: Pavel Cagaš, Pert Cagaš (http://www.zas.cz/ccd)

Když francouzský astronom Charles Messier v 18. století při hledání komet a následném sestavování katalogu objektů, které skutečně kometami nejsou, přiřadil mlhavému obláčku, který pozoroval v souhvězdí Lištičky číslo 27 jistě netušil, že se stane jedním z nejvíce fotografovaných objektů amatérské astronomie. Tato velká mlhovina s průměrem nejjasnější části 6 obloukových minut a hvězdnou velikostí 7,4 mag láká mnoho pozorovatelů a fotografů noční oblohy.

Mlhovina M27, známá pod lidovým jménem "Činka" představuje vnější vrstvy hvězdné atmosféry odhozené do vesmíru umírající hvězdou, která již ve svém jádře vypotřebovala většinu jaderného paliva. Zbytek hvězdy, extrémne horký bílý trpaslík s teplotou okolo 85 000, se nachází uprostřed 1200 světelných let vzdálené mlhoviny.

Pořídit hezký portrét této, velkou rychlostí se rozpínající mlhoviny se stářím okolo 4000 roků, není ale vůbec jednoduché. Při jejím fotografování sice nemusíme podupávat okolo dalekohledu ve sněhu a mrazu, naopak můžeme využít teplých letních nocí, ale bojujeme s jinými nepřáteli. Noci jsou krátké a na konci června dokonce ani pravá astronomická noc nenastává. Fotograf tak musí zápasit nejen s neposednými fotony pouličních lamp, ale i se září rozptýleného slunečního světla, které mu skrývají slabé okrajové partie mlhoviny. Další problém nastává paradoxně díky velmi příznivé poloze objektu vysoko nad obzorem. Objektivy dalekohledů i fotoaparátů se silně rosí a kazí obraz fotografovaného objektu.

A tak musíme poděkovat Pavlu a Petru Cagašovým, že zamířili dalekohledy zlínské hvězdárny k této planetární mlhovině, která s planetami nemá nic společného, a pořídili pro sebe i pro nás její krásnou podobiznu.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna Zlín

Datum pořízení: v noci z 20. na 21. června 2006

Optika: 27cm f/8 Newton hvězdárny ve Zlíně. Vzhledem k absenci autopointace a limitům mechniky montáže byly všechny snímky skládány z jednotlivých expozic dlouhých 30s.

Snímač: Prototyp CCD kamery G2CCD-1600 s CCD čipem KAF-1603ME, vybaveným LRGB filtry Astronomik CCD Type II v interním karuselu.

Zpracování:

Jednotlivé 30s dlouhé dílčí expozice pro každou barvu byly kalibrovány, registrovány a sečteny v programu SIMS a následně exportovány do formátu PNG. Jasová složka M27 byla mírně zaostřena filtrem "neostrá maska" o poloměru 2 pixely. V rámci exportu 16-bit snímku do 8-bitové podoby byl u každé složky nastaven stretch a jasová škála byla upravena nelineární gama funkcí. Výsledný snímek byl z jednotlivých LRGB komponent složen do barevného snímku v programu Adobe Photoshop 7.0 CE

Postup:

Expozice M27 je (L/R/G/B) 4,5/8/7/10 minut.

Jasová složka M27 byla mírně zaostřena filtrem "neostrá maska" o poloměru 2 pixely. V rámci exportu 16-bit snímku do 8-bitové podoby byl u každé složky nastaven stretch a jasová škála byla upravena nelineární gama funkcí. Výsledný snímek byl z jednotlivých LRGB komponent složen do barevného snímku v programu Adobe Photoshop 7.0 CE.

 

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

1

Další informace »