Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2011  >  Květen  >  3D Anaglyf - Mlhovina Rozeta

Česká astrofotografie měsíce - Květen 2011

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

3D Anaglyf - Mlhovina Rozeta

Uznání a copyright: Pavel Pech

V květnu 2011 učinila porota České astrofotografie měsíce neobvyklou volbu. Vítěznou fotografií se stal zvláštní, podivně vybarvený a navíc dvojitý snímek. Tento zvláštní pocit náhle zmizí, nasadíme-li si na oči také zvláštní a navíc dvoubarevné brýle - červené na levém a zelené či modré na oku pravém. Hned poté nás obrázek Pavla Pecha přivede do hlubin plastického nitra emisní mlhoviny NGC 2237, zvané též "Roseta", nebo po česku "Růžice".

Tato 5000 světelných let vzdálená mlhovina plná vodíku ukrývá ve svém nitru čtyři milióny let starou hvězdokupu. Její hvězdy svým světlem a hvězdným větrem vlastně určují tvar a rozervanost mlhoviny. Ultrafialová část tohoto záření pak má za následek vlastní svit plynu tvořícího mlhovinu. Horký vítr částic, které proudí pryč z hvězdokupy, doplňuje stále materiál do plynné kulové slupky, zatímco nitro mlhoviny se stále více vyčišťuje a umožňuje nám tak pohled na mladé jasné hvězdy zde ukryté. Nalezneme zde hvězdy nejen mladé, ale i velmi mladé, s výtrysky typickými pro objekty typu Herbig-Haro.

Samotná mlhovina na obloze zabírá plochu větší než 5 měsíčních úplňků, její skutečný průměr se odhaduje na 130 světelných let. Hvězdokupa je pochopitelně mnohem menší, ale i tak na obloze dosahuje téměř zdánlivého průměru měsíčního disku.

Hvězdokupu objevil v roce 1690 John Flamsteed, některé části mlhoviny pak například John Herschell. My sami můžeme celý komplex spatřit již menším dalekohledem v souhvězdí Jednorožce. Ovšem, jak už to u nebeských objektů bývá, teprve fotografie je ukáže v plné kráse.

Ač by se zdálo, že tak dlouho známý objekt již nemůže astronomy příliš překvapit, opak je pravdou. Ať již jsou to ona hvězdná miminka nebo nedávno objevené a stále trochu záhadné "molekulární uzlíky" rychle se pohybující mlhovinou, zůstává Roseta stále pod dohledem astronomů.

Nás může potěšit, že nejen těch profesionálních, ale i amatérských. A jak ukazuje snímek Pavla Pecha, ti neustrnuli pouze na líbivých barevných obrázcích, tak dobře známých ze stránek časopisů i monitorů počítačů. Pustili se do zajímavých experimentů, jak nenápadně podsunout divákovi byť virtuálně fakt, že ve skutečnosti hledíme do vířivých hlubin nebes, do nepředstavitelného reje nebeských karnevalových masek.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Dobřany

Datum pořízení: 14.11.2010

Optika: miniBorg 71FL @ F3.7, Atik 314L+, Astrodon 5nm Ha, Losmandy G-11

Postup: expozice 24x10min Ha

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »