Česká astrofotografie měsíce - Květen 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiter

Uznání a copyright: Pavel Prokop (http://www.astrofoto-prokop.cz)

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2018

obdržel snímek „Jupiter“, jehož autorem je Pavel Prokop

Na jedné astronomické pozorovací meteorářské expedici, v roce 1957, vznikla na nápěv tehdy ještě populární písničky „Cestářská“ písnička úplně nová, astronomická - Vývoj vesmíru, Země a člověka. Mimo jiné se v ní objevily i tyto dvě sloky:

"Proto Joviš v tu ránu, v telefonním seznamu, si vyhledal ten komunál, co mu vesmír plánoval. A zle se na něj rozkatil, plán jim o hlavu omlátil, a povídá, vy poplety, do zítřka chci planety."

Joviš, tedy římský Jupiter a řecký Zeus se tehdy „na počátku“ světa, alespoň v textu písně, nepohodl s realizátory své vize výstavby vesmíru a vzal věci do svých rukou. A tak prý vznikl vesmír, jak jej známe dnes. Planety se začaly pohybovat okolo Slunce, případně jiných hvězd, hvězdy se pohybují podle stejných pravidel okolo černých děr ve středech galaxií a ty se zase, řízeny gravitací, pohybují v galaktických kupách. Ty pak … ale to jsme již příliš daleko.

Ať již nám řád vesmíru připravila šťastná náhoda vhodné velikosti vesmírných konstant, ruka kohokoliv všemohoucího či cokoliv jiného, jisto je, že vesmír tu je a s ním i naše Země, soutěž Česká astrofotografie měsíce i její garant Česká astronomická společnost. A právě vítězný snímek této soutěže, vlastně dvojsnímek planety Jupiter od astrofotografa Pavla Prokopa bude tématem dnešní zprávy.

Planeta Jupiter, kromě toho, že představuje mytologického řeckého a římského boha, je největší planetou Sluneční soustavy, v pořadí vzdálenosti od Slunce pak pátou. I když je opravdu planetou výrazně největší a je sama o sobě přibližně dva a půl krát hmotnější než všechny ostatní planety dohromady, dosahuje hmotnosti pouhé tisíciny hmotnosti Slunce.

Pro pozemské pozorovatele jsou atraktivní zejména čtyři nejjasnější měsíce planety – Io, Europa, Ganymed a Callisto, atmosférické útvary, dělící planetu různobarevnými pruhy a též obří atmosférické bouře. Tou nejvýznamnější a nejznámější je tzv. Velká rudá skvrna. Tu známe vlastně od doby, kdy na Jupitera byly zamířeny pozemské dalekohledy, tedy minimálně od 17. století. Ostatně, nalezneme ji i na našem snímku, kde opravdu dělá čest svému jménu.

Ï když na snímku není zachycen žádný z nejméně 69 známých měsíců planety, věnujme pár slov nejjasnějším čtyřem. Jejich pozorování vedlo Galilea Galileiho nejen ke zjištění, že středem jejich pohybu není, v rozporu s tehdejšími představami, naše Země, ale právě skrze toto zjištění i k problémům s inkvizicí, které nakonec vedly k jeho soudům a doživotnímu domácímu vězení. 

Zpátky však k našemu dvojsnímku. I když je dělí pouhých 33 minut, na první pohled je zřejmé, že se poloha atmosférických útvarů, včetně rudé skvrny, výrazně změnila. Podíváme-li se na snímky ještě podrobněji, zjistíme, že planeta sama není kruhovou, nýbrž na pólech poněkud zploštělou. Příčinou je její velmi rychlá rotace. Okolo své osy se i při své velikosti, kdy je na rovníkovém průměru více než 11x větší než naše Země, otočí jednou za pouhých necelých 10 hodin.

Planeta Jupiter je nyní viditelná na noční obloze. Nepromarněme tedy tuto příležitost, podívat se ať již pouhým okem, triedrem či velkým dalekohledem některé z hvězdáren na tuto vskutku královskou planetu naší Sluneční soustavy. A pokud bude zataženo, máme tu krásný snímek Pavla Prokopa, za nějž mu můžeme s velkou radostí poděkovat.

 

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Praha

Datum pořízení: 11.05.2018

Optika: Celestron C11, 2xBarlow, ZWO ADC

Montáž: Celestron CGEM

Snímač: ZWO ASI224MC, IR/UV cut

Zpracování:

Autostakkert, ZPS

Štítky: ČAM


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »