Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Přednáška: Věda a svoboda

Přednáška: Věda a svoboda

Přednáška Věda a svoboda 6. června 2016 nás zavede ke Galileovi a Keplerovi...

Místo konání akce: Náměstí 17, 594 01 Velké Meziříčí, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 06.06.2016 od 20:00 do 22:00

V rámci 10. ročníku Evropského festivalu filosofie ve Velkém Meziříčí proběhne 6. června 2016 od 20 hodin přednáška manželů Hadravových, autorů populární knihy "Hvězdný posel / Rozprava s Hvězdným poslem", s názvem "Věda a svoboda". Povídání nás zavede mezi nejzajímavější období a osobnosti historie (nejen české) astronomie.

Věda a svoboda: Pravý filosof musí mít svobodnou mysl...
Přednáší doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. a PhDr. Alena Hadravová, CSc.

Příběh první: Galileo Galilei a Johannes Kepler
Galileo Galilei a Johannes Kepler jsou příkladem raně novověkých vědců, kteří položili základy moderní astronomie a fyziky, a tím i rozvoje techniky v následujících staletích. Při své práci však museli řešit nejen odborné problémy, ale také překonávat společenské překážky, omezující vědecké poznání z ideologických a mocenských důvodů. Studium vlastních spisů těchto autorů nám odkrývá obtíže vzniku jejich průkopnické práce a zároveň ukazuje na potřebu tvůrčí svobody i v dnešní společnosti.

Příběh druhý: Astronom a Husův přítel Křišťan z Prachatic
V prvním století existence pražské univerzity na ní působil mistr Křišťan z Prachatic, starší přítel mistra Jana Husa, autor didakticky skvěle podaných traktátů o stavbě a užití astronomického přístroje astrolábu. Pro své kvality dílo vyšlo roku 1477 v italské Perugii tiskem jako vůbec první pojednání o astrolábu na světě, a to ve velké konkurenci desítek dalších textů o tomto přístroji s antickými kořeny. Vydáno bylo ovšem pod cizím jménem, protože autor z kacířských husitských Čech byl pro ostatní Evropu nežádoucí osobností. V přednášce budou shrnuty mj. důkazy o Křišťanově autorství obou spisů, známé teprve několik let.

Sám Petr Hadrava k přednášce dodává: "Předmětem přednášek bude seznámení s problematikou prvních teleskopických pozorování Galilea Galileiho a společenských dopadů vědy v raném novověku na základě nedávno vydaného překladu Galileiho Hvězdného posla a Keplerovy Rozpravy. Ve druhém povídání se podíváme ještě hlouběji do dějin astronomie, do husitského období na práci Křišťana z Prachatic o astrolábu."




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Rozprava s hvězdným poslem, Alena Hadravová, Hvězdný posel, Petr Hadrava, Přednáška 


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »