Úvodní strana  >  Novinky  >  Od 1. května 2017 registrace na Vesmírnou keš
Vytisknout novinku

Od 1. května 2017 registrace na Vesmírnou keš

v pondělí dne 1. 5. 2017 v 19:17 hod bude spuštěna registrace na níže uvedený program. URL registrace bude uvedeno přímo na titulní stránce www.cas100geo.cz a v sekci programu. Podrobnosti o programu. V klidu si promyslete svůj harmonogram a v pondělí večer nebo později proveďte registraci.

Časový harmonogram

  • 10:30 - přednáška 1. - Milan Halousek - Česká stopa v kosmu
  • 12:00 - přednáška 2. - Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. - Kosmická střelnice
  • 14:00 - přednáška 3. - RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Petabytová astronomie
  • 16:00 - přednáška 4. - prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. - Einsteinova teorie relativity a GPS
  • 18:00 - přednáška 5. - Jakub Moravec - ač málem sežrán, přesto viděl zatmění
  • 20:00 - přednáška 6. - Ing. Štěpán Kovář, PhD. - 100 let českých hvězdáren
  • 10:30 / 11:00 / 11:30 / 12:00 - 1. exkurze - Dvoumetr
  • 14.30 / 15:00 / 15:30 / 16:00 - 2. exkurze - Sluneční oddělení
  • 10-19 hod. (prohlídka) - 3. exkurze - Histrické kopule
  • 20-22 hod. (noční pozorování) - 3. exkurze - Historické kopule
  • 10-19 hod. - 4. exkurze - Šafaříkovo historické muzeum
  • 10:30 / 11:00 / 11:30 / 12:00 - 5. exkurze - Radioteleskopy
  • 14.30 / 15:00 / 15:30 / 16:00 - 6. exkurze - Robotický dalekohled
  • 10:30 - 1. turnaj 3D Piškvorek
  • 12:30 - 2. turnaj 3D Piškvorek
  • 14:30 - 3. turnaj 3D Piškvorek
  • 16:30 - 4. turnaj 3D Piškvorek

Prostřednictvím formuláře se můžete registrovat na jednotlivé části programu (přednášky, exkurze, turnaje), které tuto registraci vyžadují, a to především díky omezené kapacitě. Při registraci si dále můžete vybrat verzi eventového CWG, pokud o něj máte zájem.

Pokud máte zájem o další verze CWG nebo obecně o jiná CWG, pak je nezbytné navštívit náš e-shop. Jedna registrace umožňuje v každé své části výběr pouze jedné části programu (jedné přednášky + jedné exkurze + jednoho turnaje) a jedné verze CWG, a to za "symbolický" eventový poplatek 50,- Kč. Podrobnosti o podmínkách registrace naleznete stránce Registrace v kapitole Pravidla registrace.

 

Štítky: Geokešing


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »