Zhasne W. A. Mozart hvězdu?
Může být nějaká souvislost mezi slavným mužem nevelké postavy, od jehož úmrtí uplyne v letošním roce již 235 let a zhasnutím hvězdy? Odpověď zní: "Ano, může!" Pojďme se na to podívat!
Aktuální dění na obloze
Výzkumy v AV ČR: měříme rotaci černé díry
ČAM 12/2025: M27
Čtenářské fotogalerie
Aktuální články
Dovolená s dalekohledem 2026
Vážení přátelé astronomie. Dovolte mi vás jménem organizátorů i letos pozvat na Dovolenou s dalekohledem, tentokrát na prodloužený víkend od čtvrtka 10. září, do neděle 13. září 2026, s možností prodloužení již od úterý 8. září.
8. vesmírný týden 2026
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Výročí kosmonautiky: únor 2026
V únorových kulatých výročích kosmonautiky si připomeneme 100 let od narození Konstantina Feokistova, přistání Luny 9 na Měsíci a sondy Near Shoemaker na planetce Eros. Dozvíme se o budování stanice Mir a také o psích kosmonautech a druhé misi k planetě Venuši.
Vulcan vynesl vojenské družice
12. 2. dopoledne středoevropského času z floridského kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station (CCSFS) odstartovala raketa Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance. Jejím primárním nákladem byly dvě zpravodajské družice pro Kosmické síly Spojených států (USSF). Šlo v pořadí o čtvrtý let této rakety. Zajímavostí je, že stejně jako při druhém letu došlo k prohoření trysky jednoho z urychlovacích postranních bloků.
Dneska by to možná šlo: Dva stíny a trojtečka
Největší planeta Sluneční soustavy a její čtyři nejjasnější měsíce jsou momentálně k vidění na obloze téměř celou noc. Občas nám tahle různorodá pětice, díky vzájemné poloze, nabídne i celkem zajímavý pohled. V noci ze čtvrtka na pátek (12./13.2.2026) dokonce hned dvakrát.
7. vesmírný týden 2026
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Hlubinami vesmíru s prof. Norbertem Wernerem, průzkum hlubokého vesmíru
Pokračování pořadu s astrofyzikem prof. Norbertem Wernerem bude směřovat ke kupám galaxií, k dominantním galaxiím v nich a masivním černým děrám uprostřed nich. Jak vznikaly a kdy? Bude také hovořit o významném objevu jejich brněnského týmu – jakém?
Česká stopa v Artemis II: Kosmickou radiaci bude v lodi Orion hlídat i 6 čipů z Prahy
Až se v březnu 2026 od startovací rampy Kennedyho kosmického střediska na Floridě odlepí obří raketa SLS se čtyřmi astronauty na palubě lodi Orion, zamíří spolu s nimi k Měsíci i 6 čipů pro měření kosmické radiace dodaných pražskou firmou ADVACAM. České komponenty jsou srdcem systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor). Přístroj vyvinutý NASA má za úkol monitorovat složení kosmického záření, které může mít zásadní vliv na zdraví posádky i na funkci citlivé elektroniky. Zařízení například pomůže ověřit vlastnosti radiačního stínění na palubě kosmické lodi.
Výzkumy v ASU AV ČR (315): Jak změřit rotaci černé díry: první rentgenová polarimetrie systému GRS 1739–278
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byl i Michal Dovčiak z ASU, se zabýval měřením rentgenových spekter a polarizovaného záření přicházejícího od rentgenové dvojhvězdy GRS 1739-278. Tento systém podle výsledků představované studie obsahuje černou díru s hmotností asi šestnácti hmotností Slunce, která rotuje téměř maximální dovolenou rychlostí. Kvůli rychlé rotaci lze v měřeních identifikovat významný příspěvek tzv. vratného záření, které je důsledkem silných jevů obecné relativity v blízkosti černé díry.
