Záznamy pořadů s astronomickou tématikou v ČRo
Záznamy poskytl ČRo a jsou zveřejněny s jeho souhlasem.
Následující pořady vysílala stanice Český rozhlas 3 - Vltava v pořadu Mozaika, v rubrice Věda. Tato rubrika se vysílá každý všední den zhruba v 8:25 h. V prázdninových měsících, tedy v červenci a v srpnu, rubriku o vědě uslyšíte pouze v pondělí, v úterý a ve středu, a to krátce před 8:00. U pořadů vysílaných jinde než v Mozaice je uveden pořad a čas jeho vysílání.
3.8.2005
Desátá planeta sluneční soustavy? - Záznam v mp3
Ohlášení:Před několika dny oznámili američtí astronomové, že na vzdáleném okraji sluneční soustavy objevili nové těleso, jehož velikost je srovnatelná s nejmenší planetou naší soustavy, s Plutem. Mělo by tedy jít o desátou planetu. Další pozorování však ukázala, že nejde o těleso jedno, ale dvě, a že jejich hmotnost není taková, jak se původně předpokládalo - činí jen asi třetinu hmotnosti Pluta. Není to první takový případ - vloni například astronomové objevili ve stejné oblasti těleso, které nazvali Sedna - i to se však ukázalo menší než Pluto, a nezískalo tedy status planety. O co v těchto případech tedy vlastně jde a jakou váhu takové objevy mají? Na to se Jana Olivová zeptala astrofyzika RNDr. Jiřího Grygara z Fyzikálního ústavu Akademie věd...
Začíná: Je to možná...
končí:...v novinách.
18.2.2005
Výročí objevu Pluta - Záznam v mp3
Ohlášení:Před 75 lety byla objevena nejvzdálenější, nejmenší a také nejméně jasná planeta sluneční soustavy - Pluto. Nalezl ji americký astronom Clyde Tombaugh, když 18. února 1930 prohlížel dvě fotografie z posledních lednových dní, i když veřejně byla tato novina oznámena až po dalším ověření téměř o měsíc později. Objev Pluta byl sice překvapením , ale do jisté míry se dal čekat, jak v rozhovoru s Janou Olivovou vysvětluje RNDr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd: astronomové už znali odchylky v dráze planety Neptunu - a předpokládalo se, že je způsobuje právě 9. planeta. Ta se tedy systematicky hledala už od počátku 20. století.
Začíná: To hledání bylo...
končí:...hop nebo trop.
Odhlášení:Mise k Plutu by skutečně nebyla snadná: Jeho střední vzdálenost od Slunce činí 6 miliard km. Jeho dráha je výstředná, tudíž se může jednou za dlouhý čas přiblížit ke Slunci dokonce víc než planeta Neptun. Nyní se však Pluto od
17.1.2005
Sonda Cassini u Saturnu - Záznam v mp3
Ohlášení: V dnešní vědecké rubrice se opět vypravíme do vesmíru. Právě totiž proběhla s napětím očekávaná klíčová fáze jednoho z nejambicióznějších projektů v dějinách výzkumu kosmu - americko-evropské sondy Cassini-Huygens. Je to největší, nejtěžší a také nejsložitější meziplanetární sonda, jaká byla vyrobena. Jejím cílem je prozkoumat tajemný svět Saturnu, jeho oběžnic a prstenců a přinést dosud nejpodrobnější údaje o této části sluneční soustavy. V pátek jedna část sondy - pouzdro Huygens - pronikla do atmosféry největšího měsíce planety Saturn - Titanu. O tomto manévru i o Titanu samém si budeme podrobněji povídat zítra. Mateřská část sondy - Cassini má však létat kolem Saturnu až do července roku 2008. Na podrobnosti se Jana Olivová zeptala Ing Jana Šifnera z pražského Planetária.
Začíná: Je to po dlouhé době
končí: ... Česká republika.
Odhlášení: Saturn má kromě prstenců také mnoho přirozených družic - měsíců. Mnohé z nich jsou zcela jedinečné a jejich vlastnosti vzbuzují zvědavost astronomů. Největší a také nejzáhadnější z měsíců je Titan - o něm nabídneme další podrobnosti zítra.
18. 1. 2005
První snímky Titanu - Záznam v mp3
Ohlášení: Jak jsme v naší vědecké rubrice včera slíbili, vrátíme se dnes podrobněji k náročné vesmírné misi k planetě Saturn a jejím měsícům. Připomeňme si, že po sedmiletém putování dvojsondy Cassini-Huygens sluneční soustavou pouzdro Huygens úspěšně proniklo hustou atmosférou Saturnova měsíce Titan, dosedlo na jeho povrch a pět hodin posílalo vědecká data. První zveřejněné snímky zachycují mrazivý, oranžově zbarvený svět zahalený hustou metanovou mlhou. Na dalších fotografiích jsou balvany, které podle vědců vypadají jako zmrzlá kapalina, jinde povrch připomíná písek prosycený kapalinou. Vědci se nyní mohou pustit do podrobných analýz - Titan je totiž nadmíru zajímá. Proč - na to se Jana Olivová zeptala Jakuba Rozehnala ze Štefánikovy hvězdárny v Praze:
Začíná: Titan je...
končí: ... přenášet data.
10.1.2005
Zemská osa a zemětřesení - Záznam v mp3
Ohlášení: V dnešní rubrice ze světa vědy se ještě vrátíme k silnému zemětřesení v jihovýhodní Asii. V souvislosti s ním totiž astronomové a geofyzikové zkoumají i to, jestli - a případně nakolik - ovlivnilo rychlost a směr otáčení Země. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou uvedl Ing. Jan Vondrák z Astronomického ústavu Akademie věd, orientace zemské osy a rychlost rotace kolem ní se sleduje několika metodami. Jednou je tzv. rádiová interferometrie z velmi dlouhých základen: obří radioteleskopy o průměru desítek metrů pozorují současně na několika místech na Zemi tytéž zdroje rádiového záření mimo naši galaxii. Z toho se určuje okamžitá orientace zemské osy. K dalším měřením se využívají umělé družice, které pomáhají určovat polohu osy rotace v zemském tělese a změnu rychlosti rotace. A konečně se provádí také pozorování družic laserovým dálkoměrem. Ing Vondrák vysvětluje, proč se vlastně tyto osa rotace Země tak pečlivě sleduje:
Začíná: Úplná orientace...
Končí: ... vůbec vidět.
27. 10. 2004
Záhadný Titan vydává svá tajemství - Záznam v mp3
Ohlášení: Včera večer došlo události, na níž mnoho astronomů čekalo dlouhou řadu let: americká sonda Cassini s evropským modulem Huygens proletěla v zatím nejtěsnější blízkosti kolem záhadného Titanu, jednoho z měsíců planety Saturn. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou upozornil astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, Titan má mezi asi 105 již objevenými měsíci ve sluneční soustavě zvláštní postavení. Vyznačuje se totiž několika zvláštnostmi, které ho přímo předurčují k podrobnému výzkumu pomocí kosmické sondy: předně je to jeden z prvních měsíců, které byly objeveny - kromě našeho pozemského.
2004.10.08 - Radiožurnál
Výsledky soutěže o nejlepší video VT2004 - Záznam v mp3
22. 9. 2004
Nositel Nobelovy ceny R. Giacconi o rentgenové astronomii - Záznam v mp3
Ohlášení: Vzácným hostem vědecké konference, kterou tento týden pořádají v Praze čeští a němečtí astronomové, je italský profesor Riccardo Giacconi (rykardo džakony), Nositel Nobelovy ceny za fyziku. Získal ji za průkopnické práce v rentgenové astronomii, která zkoumá vesmír v oblasti rentgenového záření. Profesor Giacconi stál u zrodu speciálního typu dalekohledu zjišťování tohoto záření a v roce 1962 jeho tým objevil v souhvězdí Štíra první rentgenový zdroj nacházející se mimo naši sluneční soustavu. Jana Olivová se profesora Giacconiho zeptala, nakolik obtížné bylo tehdy přesvědčit ostatní, že je třeba začít pracovat na rentgenových teleskopech a zkoumat vesmír i v tomto oboru.
11. 8. 2004
Chytání rozhlasových stanic pomocí meteorů - Záznam v mp3
Ohlášení: Jak už jsme si v našem pořadu ze světa vědy říkali, dnes v noci, pokud bude příznivé počasí, můžeme pozorovat maximum meteorického roje Perseid. Tedy lidově řečeno - budou "padat hvězdy". Tento světelný efekt ve skutečnosti způsobují částice, které při svém letu vesmírem ztrácí kometa a které se při průchodu zemskou atmosférou vypaří. Přitom vzniká svítící čára na obloze - meteor. Meteorický roj Perseidy ovšem nabízí zajímavé zážitky i radioamatérům. Ti totiž mohou - jakkoli to zní neuvěřitelně - díky Perseidám zachytit i vzdálené rozhlasové stanice! Jak se Jana Olivová dozvěděla od Ing. Iva Poláka z Fyzikálního ústavu Akademie věd, využívá se přitom stop těchto meteorů:
Začíná: Ty stopy...
Končí: ...vzrušující záležitost.
Odhlášení: Říká Ing. Ivo Polák z Fyzikálního ústavu Akademie věd v rozhovoru s Janou Olivovou. Jen dodejme, že pro dálkový příjem rozhlasových stanic pomocí meteorických stop stačí v rozhlasovém pásmu poměrně jednoduchá prutová anténa a lepší autorádio. V radioamatérském provozu se už ovšem používají složitější Yagiho antény.
9. 8. 2004
Meteorický roj Perseidy - Záznam v mp3
Ohlášení: Pokud vás letní večer zláká k procházce, nezapomeňte zvednout oči k obloze - v těchto dnech na ní totiž můžete uvidět velmi zajímavý a působivý jev: lidově se mu říká "padající hvězdy". Ve skutečnosti jde o meteorický roj Perseidy. Svůj název získal podle místa na obloze, ze kterého meteory zdánlivě vylétají, v tomto případě je to souhvězdí Persea. Jiný známý meteorický roj - Leonidy - zdánlivě vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky leon). Perseidám se také říká slzy sv. Vavřince, podle data, kdy padají v hojném počtu. Vědcům je dnes samozřejmě podstata těchto jevů dobře známá. Jana Olivová proto požádala Pavla Suchana z České astronomické společnosti o bližší vysvětlení, co jsou meteorické roje jako takové a Perseidy konkrétně.
Začíná: Ten metorický roj...
Končí: ...zajímavé téma.
30. 6. 2004
Budoucí vědci a přechod Venuše - Záznam v mp3
Ohlášení:
Přírodní vědy, zvlášť matematika a fyzika, nemusí být pro mladé lidi jen strašákem, ale někdy naopak vítanou příležitostí, jak změřit své schopnosti s kolegy doma i v zahraničí. Svědčí o tom pozornost, jaké se mezi českými středními školami a mladými lidmi vůbec dostalo mezinárodnímu projektu spojenému s nedávnou mimořádnou astronomickou událostí: totiž s přechodem Venuše před slunečním kotoučem. Podrobnosti se dozvíme v dnešní rubrice o vědě od Jany Olivové:
Záznam začíná: Možná jste...
Záznam končí: ...pasáž humor.
8. 6. 2004
Přechod Venuše a hledání exoplanet - Záznam v mp3
Ohlášení: Možná právě v těchto chvílích sledujete - samozřejmě vybaveni patřičnými pomůckami pro ochranu očí - vzácný astronomický jev, který se naposled udál před téměř 122 lety: totiž přechod planety Venuše před slunečním kotoučem. Pokud počasí dovolí, můžeme tento úkaz vidět právě dnes až do 13:23 hodin jako putování černé tečky - Venuše - po Slunci. Stejný jev kdysi umožnil poprvé vypočítat vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. Dnes takové astronomické úkazy slouží k hledání planet daleko ve vesmíru, mimo naši sluneční soustavu. Najít tyto tzv. exoplanety obíhající kolem jiné hvězdy však není ani s dnešní technikou vůbec snadné, jak v přípěvku Jany Olivové vysvětluje RNDr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR:
začíná: Když si vezmeme...
končí: ...do kosmického prostoru.
3. 6. 2004
Jak se měří vzdálenosti ve vesmíru - Záznam v mp3
Ohlášení: Napadne vás někdy, když zdvihnete oči ke hvězdám na obloze, jak jsou od nás asi daleko? Jak se to dá změřit? Na základě stejného vzácného jevu, jaký budeme moci pozorovat příští úterý - totiž přechodu planety Venuše před slunečním diskem - byla kdysi vůbec poprvé určena vzdálenost mezi Zemí a Sluncem, tzv. astronomická jednotka. To mělo mnohem širší význam, jak v rozhovoru s Janou Olivovou upozornil RNDr. Stanislav Štefl z Astronomického ústavu Akademie věd: Lidé totiž už tehdy znali z Keplerových zákonů relativní vzdálenosti ve sluneční soustavě. Proto jakmile byla zjištěna absolutní hodnota jedné z nich - v tomto případě vzdálenosti Země od Slunce -, byly známy i vzdálenosti ostatní.
Záznam začíná: Určíme vzdálenosti...
Záznam končí: ... nejvzdálenější objekty.
1. 6. 2004
Co nového víme o Slunci - Záznam v mp3
Ohlášení: Už ode dneška za týden budeme moci po téměř 122 letech sledovat mimořádný astronomický jev - přechod Venuše přes Slunce. Jednoho z hlavních aktérů této podívané - Venuši - jsme si v našich pořadech věnovaných vědě představili před několika dny. Dnes se proto podívejme podrobněji na Slunce. Sluneční dalekohledy, družice a další zařízení, která pozorují naši mateřskou hvězdu z povrchu Země i z kosmického prostoru, přinesla v poslední době mnoho zajímavých nových poznatků. Jakých konkrétně, na to se Jana Olivová zeptala RNDr. Petra Heinzela z Astronomického ústavu Akademie věd ČR:
Záznam začíná: Velkou výhodou...
Záznam končí: ...jiné délky.
28. 5. 2004
Venuše - sestra Země? VT 2004 - Záznam v mp3
Ohlášení:
Profesionální a amatérští astronomové, ale možná i studenti a širší veřejnost se už chystají na pozorování významného astronomického úkazu, k němuž dojde po 122leté přestávce 8. června dopoledne: na přechod planety Venuše před Sluncem. O tomto jevu jsme vás už v informovali, představme si však dnes podrobněji jednoho z hlavních aktérů - planetu Venuši. Někdy se jí říká sestra Země - ovšem za posledních několik desetiletí se ukázalo, že je zcela odlišná. Co se o ní tedy vědci dozvěděli a co je na jí stále ještě záhadného? Na to se Jana Olivová zeptala profesora Frederica Taylora z univerzity v Oxfordu, prezidenta mezinárodní komise Atmosféry planet a jejich vývoj.
Záznam začíná: kulisou
Záznam končí: ...dost a dost.
10. 5. 2004
Přechod Venuše před Sluncem (SPEKTRUM - 15:45) - Záznam v mp3
Ohlášení:
Venuše inspiruje malíře i básníky po dlouhá staletí - ať už jako bohyně krásy, lásky a plodnosti zrozená z mořské pěny, nebo jako jasně zářící bod na nebi - po Slunci a Měsíci třetí nejjasnější těleso na obloze. Letos počátkem června možná znovu podnítí fantazii umělců - zcela určitě však vyvolá mimořádný zájem astronomů profesionálů i amatérů. Proč? Na to se Jana Olivová zeptala Pavla Suchana ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně:
Záznam začíná: Venuše v těchto dnech...
Záznam končí: ...na co těšit.
