K mimořádným úkazům na obloze (příp. událostem) redakce Astro.cz vždy umožňuje čtenářům vytvořit fotogalerii. Stačí, když své snímky daného jevu zašlete na e-mailovou adresu info@astro.cz a do mailu přidáte následující informace: jméno, místo pořízení snímku, datum a čas, příp. poznámku (k okolnostem pozorování či k technice). Sejde-li se k dané události více snímků, vytvoříme fotogalerii (často k jevu či události tuto možnost redakce Astro.cz předem vyhlašuje). V tabulce níže najdete přehled již vytvořených fotogalerií. Tabulka je řazena sestupně od nejnovější po nejstarší vzniklé fotogalerie.
| Název a popis galerie |
Informace o galerii |
|
Nový Měsíc s mladou Venuší
 Na večerní obloze se ve čtvrtek 26. ledna 2012 mladý Měsíc připlížil k čím dál více pozornosti poutající jasné Venuši. Našeho vesmírného souputníka a nepřehlédnutelnou planetu na obloze dělila vzdálenost necelých 6°. Jasný srpek doplňovalo na zbytku disku Měsíce i zemskou atmosférou slabě rozptýlené světlo Slunce známé jako popelavý svit. Třešničkou na dortu byla nepříliš daleko položená planeta Jupiter. Celou scenérii umožnilo počasí pozorovat na velké části našeho území, a tak mnozí z vás nezaháleli a zaměstnali i v mrazu své fotoaparáty.
|
Rok vzniku galerie: 2012
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Podvečerní zatmění Měsíce
 Na večerní obloze v sobotu 10. prosince se vyhoupl neobvykle ukousnutý Měsíc. Ti, co měli jasno, byli svědky záverečné částečné fáze úplného zatmění Měsíce. Jak potemnělý úplněk stoupal nad obzor, pozvolna se vynořoval ze zemského stínu a na obloze se objevily i výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Do redakce došlo několik snímků tohoto monumentálního nebeského představení. Počasí na našem území i navzdory nejisté předpovědi poměrně dobře dopadlo.
|
Rok vzniku galerie: 2011
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Majestátní sluneční skvrna AR1339
 Slunce nám asi dva týdny - pokud to zrovna nekazila inverze - nastavovalo krásně skvrnitou tvář s dominující sluneční skvrnou AR1339. Díky své velikosti, která v delším rozměru přesahuje 180 tisíc km a vešlo by se tak do ní vedle sebe asi 14 Zemí, byla skvrna viditelná přes bezpečný filtr malým dalekohledm či i očima. Do redakce již došlo několik zdařilých snímků...
|
Rok vzniku galerie: 2011
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
|
|
Podzimní kometa Garradd
 Podzimní kometou roku 2011 numero uno byla téměř zjista C/2009 P1 Garradd. Ačkoliv ji dalekohledem neozbrojené oči na čisté a parazitním světlem nerušené obloze patrně do konce roku nespatřily, zjasňující vlasatice byla už od poloviny léta na výsluní pozornosti. Jako nápadná mlhavá skvrnka se na sklonku července vyloudila z časné ranní oblohy a octla se na prahu Mléčné dráhy. Díky tomu se stala v srpnu celonočně pozorovatelnou a v následujících měsících tiše zdobila na večerní obloze západní hvězdné nebe. Ideální příležitost k vyfotografování...
|
Rok vzniku galerie: 2011
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Srpnové poerupční soumraky
 V srpnu 2011 tomu byly již dva roky od dob, kdy Českou republiku uchvátila série výrazných, krásných a atypicky zabarvených soumraků či rozbřesků. Jakmile Slunce zapadlo (či než vyšlo), obloha nezačala obvyklým způsobem tmavnout, ale nad západním obzorem se rozsvítil jakýsi nachový či karmínový "mrak", který k obzoru přecházel do syté rudo-oranžové záře připomínající vzdálený požár na obzoru. Tentokrát k nám s vysokou pravděpodobností zavál prach eritrejské sopky Nabro.
|
Rok vzniku galerie: 2011
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
|
|
Úplné zatmění Měsíce 15. června 2011
 Měsíc se schoval do zemského stínu na více jak 100 minut, což přineslo nejdelší zatmění za posledních 11 let a zároveň páté nejdelší v tomto století. Pozorovatelé z celého světa nadšeně hlásí rekordně tmavý Měsíc způsobený nejen jeho průchodem středem zemského stínu, ale téměř nepochybně nedávnými sopečnými erupcemi na Islandu a v Chile. Nezávisle si Měsíc při zatmění získal od mnoha pozorovatelů přirovnání k Marsu s polární čepičkou a tmavšími povrchovými útvary.
|
Rok vzniku galerie: 2011
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Bezpečný lov jedovatého Štíra
 Nezadržitelný příchod léta nám nabídl zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabíral své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Navzdory obecnému tvrzení, že jižní polovina souhvězdí s legendárním bodcem, který uštkl lovce Oriona, leží nemilosrdně pod českým obzorem, se fotografům podařilo tento mýtus vyvrátit. A nejen to. Galerie obsahuje i snímky Štíra a středu Mléčné dráhy z jižnějších míst na Zemi.
|
Rok vzniku galerie: 2011
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Nedostižný Merkur na březnové večerní obloze
 Večerní oblohu března 2011 za soumraku po dlouhé době na několik dní obohatila obecně jen velmi těžko zastihnutelná planeta Merkur. Největší elongace Merkur dosáhl 23. března 2011 a díky maximálnímu sklonu ekliptiky po západu Slunce jej nebylo těžké najít. Byť pro pouhé oko "nezahrála" nic dechberoucího, její výskyt na soumračné obloze potěšil a do redakce došlo několik pěkných fotografií.
|
Rok vzniku galerie: 2011
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Největší úplněk 19. března 2011
 Sobotní večer 19. března 2011 při postupně od západu vyjasněné obloze nabídl nevšední zážitek nejen pro fajnšmekry. Měsíc se octl v 19:10 SEČ v úplňku a o necelou hodinu později prošel přízemím výjimečných 356 577 km. Tato neobvyklá shoda vměstnala do jarního souhvězdí Panny s jasnou hvězdou Spica a nedalekým Saturnem největší měsíční úplněk od března roku 1993. Pravdaže šlo spíše o symbolickou záležitost než o do očí bijící jev, přesto do redakce došly krásné fotografie.
|
Rok vzniku galerie: 2011
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Velké sluneční skvrny v březnu 2011
 Slunce v první polovině března 2011 začalo pokrývat několik výrazných skupin slunečních skvrn (s čísly 1164 a 1166), které byly dokonce pozorovatelné i pouhýma očima. Během jejich výskytu na přivrácené sluneční polokouli také došlo k prvním opravdu silným slunečním erupcím v nastupujícím 24. cyklu aktivity, které v některých případech následovaly i výrazné polární záře (jedna z nich - 11. března 2011 - byla dokonce vidět až v severním Německu). I přes nejednoduchou cestu k pořízení "skvrnité" fotografie do redakce několik snímků dorazilo.
|
Rok vzniku galerie: 2011
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Na večerní obloze raketoplán Discovery navždy opustil ISS
 V pondělí 7. března 2011 přibližně mezi 18:49 a 18:52 SEČ byl nad Českou republikou viditelný přelet raketoplánu Discovery těsně po odpojení od ISS. Hvězdná velikost ISS se pohybovala kolem -2,4 magnitudy, Discovery se pak jako slabší "souputník" nacházel přibližně až 3° před jasnou ISS ve směru jejího letu. Obě tělesa letěla na obloze poměrně blízko Měsíce, severně od Jupiteru. Některým pozorovatelům (v závislosti na poloze v ČR) se pak nabídl skvostný pohled na přelet obou těles u jasné hvězdy Rigel v "noze" Oriona a jen pár vteřin na to poblíž nejjasnější hvězdy noční oblohy - Síria. O něco zajímavější přelet se odehrál o den pozdeji kolem 19:15 SEČ, kdy Discovery upouštěl odpadní vodu a vypadal jako kometa. Šlo o historicky poslední přelety ISS a raketoplánu Discovery na české obloze (a jedny z posledních na světě vůbec). Díky jasnému počasí úkazy sledovaly stovky lidí.
|
Rok vzniku galerie: 2011
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011
 Částečné zatmění Slunce proběhlo v úterý 4. ledna 2011 v dopoledních hodinách a v ČR při něm Měsíc skryl shora kolem 79 procent slunečního průměru. Na většině území Česka počasí přálo tak, že "smějící" se Slunce lidé mohli sledovat aspoň v kusém okamžiku celého scénáře. Zatmění nebylo nikde úplné či prstencové, maximální částečný zákryt spatřili obyvatelé Švédska - Slunce bylo nízko na obzoru skryto z téměř 86 procent svého průměru.
|
Rok vzniku galerie: 2011
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Kometa 103P Hartley
 Krátkoperiodická kometa 103P Hartley prolétla na podzim roku 2010 nejblíže k Zemi a byla pozorovatelná pouhýma očima jako slabý mlhavý objekt (mimo městské osvětlení). V maximu dosáhla 4.6 magnitudy a měla úhlový průměr komy kolem jednoho a půl stupně (tři měsíční úplňky). Během svého průletu kolem Země nabídla několik fotogenických randezvous včetně průletu kolem proslulých otevřených hvězdokup Chí a Há Persei. Na konci října byla v ranních hodinách pozorovatelná téměř v nadhlavníku.
|
Rok vzniku galerie: 2010
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Úplné zatmění Slunce 22. července 2009
 Toto úplné zatmění Slunce bylo nejdelší ve 21. století. Mohli jej pozorovat v Indii, Číně, Japonsku a v části západního a centrálního Pacifiku. Nejdéle trvalo 6 minut a 39 sekund (v Tichomoří). Nejvíce českých expedic však směřovalo do Číny, odkud se i přes nepřízeň počasí a smog některým z nich podařilo mimořádný úkaz pozorovat.
|
Rok vzniku galerie: 2009
Autor/Správce galerie: Redakce
Další informace a odkazy:
|
|
Mimořádné atmosférické úkazy v červenci 2009
 V červenci 2009 se nad územím České republiky vyskytlo několik vzácných příležitostí pozorovat v průběhu jednoho soumraku jak poerupční nachové barvy slunečního světla rozptýleného na částicích sopečného popela (z prachu sopky Saryčev) tak noční svítící oblaka. Sluneční aktivita byla minimální, což nahrávalo poměrně častému výskytu výrazných nočních svítících oblak. Krom poerupčních se odehrály i jinak dechberoucí soumraky i rozbřesky.
|
Rok vzniku galerie: 2009
Autor/Správce galerie: Karel Mokrý
Další informace a odkazy:
|
|
Poerupční soumraky (Saryčev)
 Třetí výrazná sopečná erupce v letech 2008-2009 byla zaznamenaná v červnu 2009 z Kurilských ostrovů. Sopka Saryčev vychrlila do ovzduší několik milionů tun sopečného popela a větrné poryvy jej donesly nad Evropu na přelomu června a července. Díky erupčnímu prachu nastaly i dva soumraky, při kterých se v jednom okamžiku podařilo sledovat jak dechberoucí barvy po západu Slunce tak noční svítící oblaka. Saryčev je také historicky první sopka, jejíž erupci doslova v přímém přenosu pozorovala posádka ISS, která shodou okolností jen pár hodin po hlavním výronu sopečného popela přelétala nad východním Ruskem a Japonskem (12. června 2009).
|
Rok vzniku galerie: 2009
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Noční svítící oblaka 20./21. června 2009
 Mimořádně výrazná noční svítící oblaka byla vidět v době kolem slunovratu. Večer 20. června se nacházela nízko nad severozápadním obzorem jako stříbřitý koberec, který klesal k horizontu. Oblaka "pohasla" jen asi na dvě hodiny a krátce po 2. ranní 21. června se začala díky stoupajícímu Slunci, které je nasvěcovalo, opět "rodit" do plné krásy. Ke konci, když už silně svítalo, se dle některých svědectví nacházela nevýrazná struktura i téměř v nadhlavníku! Díky poměrně příznivému počasí se úkaz podařilo lidem spatřit na většině našeho území. Parádní NLC zazářila i další noc, bohužel to však již počasí tak nepřálo.
|
Rok vzniku galerie: 2009
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Poerupční soumraky (Mt. Redoubt)
 Druhou výraznou sopečnou erupci v letech 2008-2009 přinesl na přelomu března a dubna 2009 aljašský stratovulkán Mt. Redoubt. Bohužel i přes intenzivně zakalenou zemskou atmosféru sopečným prachem se žádné velké představení na obloze neodehrálo. Vliv sopečného prachu z Mt. Redoubt na soumraky prvního dubnového týdne byl zcela minimální a nepotvrzený (kromě ojedinělého snímku z Košic). Přesto nám do redakce přišlo několik pěkných fotografií "normálních" východů a západů Slunce, které jsme se rozhodli zveřejnit.
|
Rok vzniku galerie: 2009
Autor/Správce galerie: Petr Horálek
Další informace a odkazy:
|
|
Zahájení roku astronomie v Praze
 Mezinárodní roku astronomie 2009 (IYA 2009; vyhlášený IAU spolu s UNESCO) byl v České republice zahájen 7. ledna na Staroměstském náměstí za přítomnosti předních českých astronomů, primátora hlavního města Prahy a některých politiků. Kromě slavnostního proslovu si návštěvníci mohli poslechnout i zajímavosti z astronomie od členů České astronomické společnosti a prohlédnout si astronomickou techniku. Datum nebylo zvoleno náhodně, ve stejný den zasedala v našem hlavním městě Evropská komise.
|
Rok vzniku galerie: 2009
Autor/Správce galerie: Redakce/IYA 2009
Další informace a odkazy:
|
|
Poerupční soumraky (Kasatochi)
 Na konci srpna a počátku září 2008 sledovaly milióny očí Evropanů doslova unikátní zjev oblohy na horizontu po západu a před východem Slunce. Zdálo se, jakoby kdesi v dáli hořelo. Za vším však stál sopečný prach putující od malého ostrovního vulkánu Kasatochi na Aljašce, k jehož erupcím došlo okolo 8. srpna 2008. Při erupci bylo do vzduchu vyvrženo asi 8 miliónů tun sopečného popela a kromě nádherně zabarvené oblohy při soumracích se zásluhou erupce naskytl ještě jeden monumentální zjev - na Měsíci ze při jeho zatmění (viz níže) jevil potmavlý kužel v jinak cihlově červeném zemském stínu. Vznikl tak, že červená složka světla lomená zemskou atmosférou do vnitřku zemského stínu byla v místech výskytu popela silně pohlcena a na Měsíc tak v periferii sopečného oblaku dopadlo světla daleko méně.
|
Rok vzniku galerie: 2008
Autor/Správce galerie: Petr Kubala
Další informace a odkazy:
|
|
Částečné zatmění Měsíce 16./17. srpna 2008
 Při tomto velmi pěkném víkendovém částečném zatmění se Měsíc ponořil téměř 81 procenty svého průměru do zemského stínu. Bohužel však počasí nepřálo a největší naděje si mohli dělat pouze v jižních Čechách, v oblasti kolem Chebu a v Jeseníku. Přesto však právě tito sťastlivci byli svědky i vlivu (tehdy ještě pro Evropany neznámé) sopečné erupce na vzhled zatmění. Šlo navíc o poslední opravdu výrazné měsíční zatmění viditelné z České republiky až do června 2011.
|
Rok vzniku galerie: 2008
Autor/Správce galerie: Redakce
Další informace a odkazy:
|
|
Úplné zatmění Slunce 1. srpna 2008
 V pátek 1. srpna nastalo zatmění Slunce, které mohli jako úplné spatřit lidé nacházející se v úzkém pásu na území Ruska, Mongolska a Číny. Do ruského vělkoměsta Novosibirsk se také vydalo nejíce českých expedic. Délka úplného zatmění tam dosahovala něco málo přes 2 minuty. V České republice jsme mohli zatmění spatřit jako částečné, a to před polednem, kdy Měsíc "ukousl" kolem 25 procent slunečního průměru. Díky vesměs příznovému počasí se tak mohli z úkazu těšit i Češi, kteří do Ruska nevycestovali (byť jen z toho částečného).
|
Rok vzniku galerie: 2008
Autor/Správce galerie: Redakce
Další informace a odkazy:
|
|
Úplné zatmění Měsíce 21. února 2008 ve světě
 Neboť se čtvrteční úplné měsíční zatmění (z ČR poslední úplné viditelné do června 2011) odehrálo nad rozsáhlým územím Evropy a USA, internet začaly velmi rychle obohacovat i překrásné snímky ze zahraničí. Přinesli jsme vám proto i okénko k zatmění z jiných koutů světa, a to především ze snímků zachycených při online videopřenosů. Na konci galerie vás čeká také malá zajímavost.
|
Rok vzniku galerie: 2008
Autor/Správce galerie: Petr Kubala
Další informace a odkazy:
|
|
Zatmění Měsíce 21. února 2008
 Ve čtvrtek 21. února 2008 v časných ranních hodinách se odehrálo poslední úplné zatmění Měsíce viditelné z ČR do června roku 2011. Fáze úplného zatmění trvala necelých 51 minut a Měsíc se při ní nacházel ve fotogenické oblasti souhvězdí Lva, nedaleko hvězdy Regulus a planety Saturn. Bohužel počasí nepřálo - větší štěstí měli na Slovensku, při maximu úkazu se oblačnost částečně protrhala ve středních Čechách a na západě našeho území.
|
Rok vzniku galerie: 2008
Autor/Správce galerie: Redakce
Další informace a odkazy:
|
|
Kometa 17P Holmes
 Mimořádnou kometární událost nabídla na podzim roku 2007 krátkoperiodická kometa 17P Holmes. Ta 24. října náhle prudce zjasnila (asi 620 tisíc krát!) a z objektu sotva zachytitelného většími přístroji se stala viditelnou pouhým okem i vě městě. V průběhu dalších měsíců se její prachoplynná obálka postupně rozpínala a podivná kometa měnila jak svůj tvar, tak i úhlový průměr (ve skutečnosti se její obálka roztáhla do průměru většího jak Slunce!). Díky skvělé poloze na obloze a pomalém pohybu byla v České republice pozorovatelná po několik měsíců celou noc a v určité době noci přímo v nadhlavníku.
|
Rok vzniku galerie: 2007
Autor/Správce galerie: Karel Mokrý
Další informace a odkazy:
|
|
Prstencové zatmění Slunce 3. října 2005
 V pondělí 3. října v dopoledních hodinách se část Evropy mohla účastnit poměrně jedinečného představení - prstencového zatmění Slunce. Nejčastěji se za ním nadšenci vydávali do Španělska nebo Tuniska, odkud annularita trvala kolem 4 minut (Slunce bylo skryto přibližně 97 procent měsíčního kotouče). V České republice se odehrálo částečné zatmění o velikosti kolem 52 procent. Bohužel však bylo na většině území zataženo a jev se dal pozorovat jen velmi krátce přes řídkou oblačnost například ve východních Čechách.
|
Rok vzniku galerie: 2005
Autor/Správce galerie: Karel Mokrý
Další informace a odkazy:
|
|
Kometa C/2004 Q2 Machholz
 Jubilejní 10. kometou "ostříleného" lovce komet Donalda Machholze se stala právě tato vlasatice. Byla pozorovatelná na severní polokouli nepřetržitě od září 2004 do června 2005 malými dalekohledy a mezi listopadem 2004 a březnem 2005 pouhýma očima. V maximu dosáhla kolem 3.5 magnitudy a díky geometrii její dráhy bylo možné pozorovat, jak se postupně vůči sobě stáčí její prachový a iontový chvost. 7. ledna 2005 prolétla na obloze v těsné blízkosti otevřené hvězdokupy Plejády v Býku (na fotografiích její chvost na temné obloze kupu "protíná") a 21. ledna 2005 se (žel na obloze rušené Měsícem) nacházela v souhvězdí Persea ve večerních hodinách takřka téměř v nadhlavníku. Toho dne byla v ČR také vidět slabá polární záře. To už je ale jiná historie...
|
Rok vzniku galerie: 2005
Autor/Správce galerie: Karel Mokrý
Další informace a odkazy:
|
|
Perseidy 2004
 Každoroční meteorický roj Perseidy, jehož mateřskou kometou je 109P Swift-Tuttle, měl tohoto roku velmi příznivé podmínky. Při maximu z 11. na 12. srpna nerušil Měsíc (vycházel jako úzký srpek v ranních hodinách spolu s diamantově zářivou Venuší). Navíc nad územím Česka vládlo poměrně příznivé počasí. Toto však není galerie, nýbrž ojedinělý snímek, který do redakce přišel. Přesto je tak překrásný, že jej stálo za to publikovat.
|
Rok vzniku galerie: 2004
Autor/Správce galerie: Karel Mokrý
Další informace a odkazy:
|
|
Přechod Venuše přes Slunce 8. června 2004
 V úterý 8. června 2004 nastal první ze dvou zcela výjimečných přechodů Venuše přes sluneční kotouč. Další takový se odehraje 6. června 2012. A posléze až v prosinci roku 2117. Poslední tranzit před tímto červnovým mohli lidé spatřit v roce 1882 (6. prosince). Byť to tedy není případ úplně efektní podívané (na Slunci se jen "prochází" černé "kolečko" - Venuše v novu), je to tak řídký úkaz, že za pohled rozhodně stojí. Tento se odehrál v dopoledních hodinách a na celém území České republiky počasí vskutku přálo. Díky celosvětovému projektu, který vyhlásila Evropská jižní observatoř (ESO), se mimo jiné také podařilo s nesmírnou přesností zopakovat experiment měření vzdálenosti Země-Slunce (určení tzv. okamžité Astronomické jednotky).
|
Rok vzniku galerie: 2004
Autor/Správce galerie: Karel Mokrý
Další informace a odkazy:
|
|
Kometa C/2001 Q4 NEAT
 Jedna z očekávaných vlasatic roku 2004, kometa C/2001 Q4 NEAT, sice nakonec nesplnila původní naděje a nestala se novou "Hale-Boppkou", přesto ale na obloze předvedla nejedno pěkné randezvous a byla pozorovatelná i pouhýma očima. V maximu jasnosti dosáhla na konci dubna kolem 3.2 magnitudy (v té době však byla pozorovatelná jen z rovníkových oblastí, odkud "střídala stráž" se stejně jasnou vlasaticí C/2002 T7 LINEAR). Nad český obzor se vyhoupla až na počátku května, kde "prošla" například nedaleko otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v Raku (14. května 2004). Očima se dala pozorovat až do června 2004, většími dalekohledy (bez CCD) až do ledna 2005.
|
Rok vzniku galerie: 2004
Autor/Správce galerie: Karel Mokrý
Další informace a odkazy:
|
|
Polární záře 20./21. listopadu 2003
 Mimořádná polární záře nás překvapila za těch nejlepších podmínek - zvečera (po soumraku) na jasné obloze a za bezměsíčné noci (Měsíc se octl v novu 23. prosince 2003 a vykouzlil proslulé úplné zatmění v Antarktidě). Tato monumentální polární záře byla tak výrazná, že ji lidé pozorovali i v centru velkoměst a zasahovala až k severní Africe. V České republice na jeden čas dokonce "zatáhla" celou oblohu. Záři způsobil plazmatický oblak (CME) vyvržený z aktivní oblasti č. 484 na Slunci o dva dny dříve. Šlo o největší polární záři za posledních cca 50 let. Záře navíc završila na úkazy zcela mimořádný rok 2003 (během něho jsme spatřili dvě měsíční zatmění, přechod Merkuru přes Slunce, překrásnou vlasatici C/2002 V1 NEAT, částečné zatmění Slunce a mnoho dalšího).
|
Rok vzniku galerie: 2003
Autor/Správce galerie: Karel Mokrý
Další informace a odkazy:
|
