Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2020  >  Únor  >  Přelet ISS před Měsícem

Česká astrofotografie měsíce - Únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přelet ISS před Měsícem

Uznání a copyright: Marek Tušl (http://)

Popis: Již dlouho jsem chtěl vyfotit přelet Mezinárodní kosmické stanice před Měsícem nebo Sluncem. Chystal jsem se vícekrát, ale počasí nikdy nepřálo. 05. 02. 2020 v 17:04 se to ale konečně podařilo.

Pro jistotu jsem fotil rovnou na třech přístrojích zároveň. Ten nejlepší snímek vznikl na dalekohledu, na který jsem 5 let nesáhl a naposledy na něm vyfotil svou první kometu. Na svém osobním dobsonu pak celý průlet.

Celé snímání mělo trvat maximálně 1,22s. V tu dobu bylo ještě světlo. Černé pozadí je dané nastavením fotoaparátu a nutnou změnou křivek, vzhledem ke skládání mozaiky z jednotlivých složených snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Datum pořízení: 05.02.2020

Optika: Newton 250/1250; Newton 200/1200; Celestron CPC-925;

Montáž: Zeiss; Dobson; Celestron CPC-925;

Snímač: Zwo ASI224MC; Canon 6D; ASI071MC;

Zpracování: Na Newtonu 250/1250 od pana Drbohlava jsem měl připojenou kameru ZWO ASI 224MC a filtr ZWO IR 850nm. Začal jsem snímáním okraje Měsíce, kde proletí ISS. Přitom jsem snímal se ZWO ASI 071MC na Celestronu CPC-925 bez filtrů a na Newtonu 200/1200 na dobsonově podstavci.

Na Newtonu 250/1250 jsem nasnímal průlet a následně plánoval mozaiku ze složených snímků. Částí nakonec bylo 23 vždy s výběrem 25% z 3000 snímků. Vzhledem k velmi špatnému seeingu a době snímání bylo nutné často do dat zasáhnout ručně a to i při následném spojování. Celé jsem to fotil 4 hodiny. Barevná data byla použita z jednotlivých sekvencí z Newtona 200/1200 v kombinaci s Canonem 6D. Tatkéž se jednalo o složený snímek, kterým jsem celou mozaiku obarvil. Na místa, která se mi zdála nepoužitelná jsem použil data z Celestronu CPC-925 s kamerou 071MC.

Potom, co jsem byl hotov se skládáním Měsíce jsem vybral snímky, na kterých byla zachycena ISS. Tři bylo možné složit, jelikož šli po sobě v krátkém intervalu a byli mimo měsíční kotouč. Tato složená ISS byla použita v prvním snímku a je přesně na místě té, která sloužila jako základ. Ostatní prošly dekonvolucí, směrovým ostřením a odšumením. Na závěr byly vráceny na pozici při které byly zachyceny.

K zpracování byl použit PIPP (třídění a zarovnání dat), Autostakkert!3 (samotné stackování), PTGui (složení mozaiky) a na závěr Photoshop CC 2020 (finální úpravy, složení vrstev);

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »