logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Soutěže 2012
Soutěž Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2011 Soutěž o nejlepší vtip o konci světa 2012

Jak lze na obloze objevit kometu?

image3_42-46c.jpg Způsob objevování komet zaznamenal v historii lidstva značné změny. V dobách skutečně historických (v minulém letopočtu, tedy před narozením Krista) šlo o náhodné spatření komety zřejmě mnoha lidmi zhruba ve stejný čas. Někteří z nich potom svá pozorování zaznamenali ve svých kronikách, a proto o těchto historických návratech komet dnes víme. Pozornosti neunikly jen ty nejnápadnější, dobře viditelné pouhým okem. S vynálezem dalekohledu začalo docházet k objevům i slabších komet a jejich počet začal významně růst (17. a 18. století). V tomto období se již na hledání začali specializovat tzv. "lovci komet", jejichž nejůspěšnějším obdobím se stalo 19. století. S nástupem fotografie došlo k dalšímu podstatnému nárůstu počtu objevených komet, zejména ve druhé polovině 20. století, kdy probíhaly velké fotografické prohlídky hvězdné oblohy (většinou za účelem získání dokonalých fotografických atlasů hvězdné oblohy nebo prohlídek zaměřených na objevování nových planetek a komet). Ještě v období let 1950-1970 bylo značné množství komet objevováno vizuálně, většinou za použití binokulárních dalekohledů stále větších rozměrů. Skutečný průlom ovšem znamenalo poslední desetiletí 20. století, kdy se postavilo několik specializovaných dalekohledů o průměru optiky typicky 1 metr a světlo jimi získané se začalo zaznamenávat na matice CCD čipů. Menší "bratry" těchto CCD čipů známe z dnešních digitálních fotoaparátů. Mohutnému nárůstu napomohl i rozvoj výpočetní techniky. Tyto projekty zaměřené na vyhledávání neznámých planetek a měření přesných pozic těles již známých (nejúspěšnější z nich je v současné době americký projekt LINEAR) rovněž objevují drtivou většinu dosud neznámých komet. V současnosti je tedy vizuální objev komety amatérským astronomem již poměrně vzácnou událostí (typicky 1-2 za rok). Větší šanci na takový objev mají pozorovatelé na jižní polokouli, což je dáno menší hustotou osídlení i menším počtem profesionálních pracovišť a moderně vybavených velkých teleskopů. Jak je vidět na příkladu komety Ikeya-Zhang, i v dnešní době, kdy je obloha sledována tak detailně jako nikdy před tím, může pilný astronom amatér s notnou dávkou štěstí slavit úspěch v podobě objevu komety podobně jako japonský astronom Ikeya a jeho čínský kolega Zhang.

Jan Skalický