Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. říjen 2005

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. říjen 2005

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturnův Hyperion: Měsíc s divnými krátery

Uznání: Cassini Imaging Team, SSI, JPL, ESA, NASA

Co leží na dně podivných kráterů na Hyperionu? Nikdo neví. Odpovídat pomáhá kosmická sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturna a minulý týden zase prolétla kolem tohoto měsíce s houbovitou strukturou a pořídila snímek nevídané podrobnosti. Ten snímek ve falešných barvách je vidět nahoře a ukazuje pozoruhodný svět posetý podivnými krátery a vůbec s divným povrchem. Mírné barevné rozdíly nejspíše ukazují rozdíly v povrchovém složení. Na dně většiny kráterů se nachází nějaký druh neznámého tmavého materiálu. Prohlídka snímku ukazuje jasné útvary, což naznačuje, že tmavý materiál by mohl na některých místech tlustý jen desítky metrů. Hyperion má asi 250 kilometrů, chaoticky se otáčí a má hustotu tak nízkou, že v něm může být rozsáhlá soustava dutin.

Štítky: Saturn, Krátery, Hyperion


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »