Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. duben 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. duben 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Potvrzené kmitání mionu zůstává nevysvětlené

Uznání: Fermilab National Laboratory; Photographer: Reidar Hahn

Jak rychle dokáží elementární částice kmitat? Překvapivá odpověď na tuto zdánlivě bezvýznamnou otázku přišla z Brookhavenské národní laboratoře ve státě New York, USA v roce 2001 a ukázala, že široce využívaný standardní model částicové fyziky není úplný. Výsledek ukazoval, že existují fundamentální komponenty vesmíru, které teprve musí být objeveny. Přesněji částice mion, která se podobá těžkému elektronu, podléhala poměrně velkému knitání, které se vyšetřovalo od roku 1999 v sérii experimentů známé jako g-2 (gee-minus-two). Brookhavenský výsledek galvanizoval jiné experimentální skupiny na celém světě, aby ho potvrdily a vyvíjel tlak na teoretiky po lepším pochopení. Minulý týden bylo oznámeno, že dosud nejcitlivější experiment s kmitáním mionu provedený ve Fermilabu (Fermi National Laboratory) ve státě Illinois, zde na obrázku, souhlasí s Brookhavenským výsledkem a opět naměřil mírně anomální kminání mionu. Rychlost kmitání je citlivá na podivné moře virtuálních částic, které všude vyskakují dovnitř a ven naší existence. Nečekaná rychlost kmitání může naznačovat, že to moře obsahuje typ virtuálních částic mimo standardní model. Nebo to může ukazovat na nedostatky v teoretických předpovědních výpočtech, které se typicky dělají na superpočítačích a jsou extrémně složité. Budoucí běhy experimentu g-2 ve Fermilabu dále zvýší přesnost a možná i statistický rozdíl mezi vesmírem, který měříme a vesmírem, který chápeme.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Elementary_particle
  2. BNL.gov: Physicists Announce Possible Violation of Standard Model of Particle Physics
  3. BNL.gov: About Brookhaven
  4. Wikipedia: New_York_(state)
  5. APOD: 2000-01-01 Tisíciletí, které definovalo Vesmír
  6. GSU.edu: Muon
  7. AIP.org: Experiments by J.J. Thomson in 1897 led to the discovery of a fundamental building block of matter.
  8. Wikipedia: Muon_g-2
  9. BNL.gov: The Muon g-2 Experiment
  10. APS.org: Measurement of the Positive Muon Anomalous Magnetic Moment to 0.46 ppm
  11. FNAL.gov: Photo: 17-0188-17: Muon g-2 Experiment
  12. BNL.gov: Physicists Announce Latest Muon g-2 Measurement
  13. UCR.edu: Some Frequently Asked Questions About Virtual Particles
  14. FNAL.gov: First results from Fermilab’s Muon g-2 experiment strengthen evidence of new physics
  15. NASA: NASA Advanced Supercomputing Division
  16. Forbes.com: Why You Should Doubt ‘New Physics’ From The Latest Muon g-2 Results
  17. FNAL.gov: Muon g-2 will better understand the properties of the muon and use them to probe the Standard Model of particle physics
  18. NYTimes.com: A Tiny Particle’s Wobble Could Upend the Known Laws of Physics
  19. GettyImages.com: Foto: Pes v laboratoři :-)
  20. PinImg.com: Foto: Pes před tabulí :-)

Štítky: Particle physics, Miony, Wobble


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »