Autor: Kateřina Hoňková

O autorovi

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

11.10.2023 55. konference o výzkumu proměnných hvězd

(přečteno 2 246x)

11.11.2022 Přijeďte na 54. konferenci o výzkumu proměnných hvězd

(přečteno 2 214x)

27.09.2021 53. konference o výzkumu proměnných hvězd

(přečteno 3 737x)

19.10.2020 52. konference o výzkumu proměnných hvězd

(přečteno 3 865x)

26.02.2020 Jarní seminář pro pozorovatele proměnných hvězd “Z kopulí proměnářů”

(přečteno 4 230x)

07.10.2019 51. konference o výzkumu proměnných hvězd

(přečteno 5 009x)

27.03.2019 Jarní seminář o zpracování dat proměnných hvězd 2019

(přečteno 5 223x)

29.11.2018 Jubilejní 50. konference o výzkumu proměnných hvězd

(přečteno 4 451x)

02.08.2018 Zúčastněte se jubilejní 50. konference o výzkumu proměnných hvězd

(přečteno 6 414x)

20.02.2018 Jarní seminář o zpracování dat proměnných hvězd a exoplanet

(přečteno 6 906x)

19.09.2017 Navštivte 49. konferenci o proměnných hvězdách

(přečteno 9 827x)

26.10.2016 Zúčastněte se konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

(přečteno 8 915x)

10.05.2016 Ohlédnutí za proměnářským seminářem v Ondřejově

(přečteno 11 544x)

Voyager 1 opět normálně funguje

NASA oznámila, že Voyager 1 od 20. 4. 2024 opět normálně funguje. Poslední bezproblémová komunikace se sondou byla 14. 11. 2023. Komunikace se sondou je velmi zdlouhavá, protože signál mezi sondou a Zemí putuje rychlostí světla po dobu 22,5 hodiny. Problém se podařilo najít v jednom čipu paměti FDS (Flight Data System). Oprava spočívá v tom, že data nejsou nyní ukládána jako větší balík, ale jsou rozdělována a ukládána do částí paměti FDS, které jsou v pořádku. Jde o velký úspěch inženýrů z NASA. Zdroj

Velká skvrna a silné erupce na Slunci

Na povrchu Slunce můžeme pozorovat velkou skvrnu. Ta je vidět i pouhým okem při použití správného filtru, jako jsou například brýle pro pozorování zatmění Slunce. Celá aktivní oblast zabírá opravdu velkou plochu a navíc zde dochází k velmi silným erupcím. 21. a 22. února dosáhly i nejsilnější kategorie X (X1,8 - X1,7 - X6,3). Ke škodě pozorovatelů polárních září, tyto erupce nedoprovázely velké výrony plazmatu z koróny (CME) směrem k Zemi. Někdy se to tak stává, že méně silné erupce vyprodukují CME a později polární záři viditelnou dobře i ze střední Evropy, jindy ani nejsilnější erupce tohoto 25. cyklu sluneční aktivity skoro nic.

První úspěšné přistání mise soukromé firmy na Měsíci

Přistávací modul Nova-C nazvaný Odysseus úspěšně přistál na povrchu Měsíce po půlnoci našeho času na 23. února 2024. Potvrdila to soukromá společnost Intuitive Machines i radioamatéři, kteří naslouchali slabému signálu sondy. Jde o první přistání soukromé firmy na Měsíci a také o první americký úspěch od posledního přistání Apolla 17 (tedy po více než 50 letech). Detaily v psaném přenosu Kosmonautix.cz.