Mise BepiColombo je společný projekt Evropské vesmírné agentury ESA a japonské JAXA. Průlety kolem Merkuru umožňují sondě měnit trajektorii tak, aby mohla v listopadu 2026 přejít na oběžnou dráhu kolem Merkuru. 4. 9. 2024 provedla úspěšně svůj čtvrtý ze šesti průletů kolem nejmenší planety, přičemž inženýrské kamery pořídily snímky dvou zajímavých kráterů a poprvé měla sonda dobrý výhled na okolí jižního pólu planety.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.
V tomto díle se blíže podíváme především do center galaxií. Průvodcem nám bude RNDr. Michal Zajaček, Ph.D. z Masarykovy university v Brně.
Jaké jsou černé díry uprostřed galaxií? Jak velké jsou? Jaké mají vlastnosti a co o nich již víme? Například v naši Mléčné dráze se nachází „podvyživená“ černá díra. Proč? Je to opravdu pro mnohé z nás až překvapivě málo, kolik hmoty za jeden rok pohltí. A jak na tom jsou velké černé díry ve velkých galaxiích?
Zajímá vás, jak to dělají astronauti? Po čtrnácti minutách s KOSMIXem budete mít jasno! Ale držte se, bude to trochu bláznivá jízda. Zjistíte, co obnáší cesta do vesmíru i jak se na ni připravit. Z roztočené centrifugy naskočíte rovnou do startující kosmické rakety. A ta vás vynese kam? No přeci na Mezinárodní kosmickou stanici!
Čtrnáctiminutový animák pro všechny české kosmoplavce namluvil Aleš Svoboda, rezervní astronaut Evropské kosmické agentury. Bude takto vypadat česká cesta do vesmíru?
Se zlepšující se dostupností rutinních pozorování chladných hvězd se o dění v jejich bezprostředním okolí dozvídáme stále větší podrobnosti. V mnoha případech nám získané údaje ukazují, že jsou tyto hvězdy velmi podobné s naším Sluncem, tedy přinejmenším pokud se týká hvězd chladnějších spektrálních typů. Petr Heinzel ze Slunečního oddělení ASU a z Vratislavské univerzity byl u studie, která určovala parametry hvězdné protuberance, jež opakovaně zakrývala velmi dlouho trvající erupci probíhající na téže hvězdě.
V pondělí 2. září 2024 zemřel ve věku nedožitých 82 let náš kolega, čestný člen České astronomické společnosti a člen Astronautické sekce ČAS, pan dr. Petr Lála, veliká osobnost československé a české kosmonautiky.
V roce 2022 byl Petr Lála oceněn čestnou Cenou Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky, kterou uděluje naše Astronautická sekce ČAS. Ocenění mu bylo uděleno u příležitosti jeho 80. narozenin za celoživotní přínos československé i světové kosmonautice, za podporu a propagaci kosmonautiky mezi odbornou i laickou veřejností a za jeho publikační činnost.
Na tiskové konferenci 20. června jsme se dozvěděli skvělou novinku, že Česko má zájem vyslat na oběžnou dráhu svého astronauta. Měl by jím být záložní astronaut ESA Aleš Svoboda. Aby měl podobný projekt smysl, je třeba oslovit různé firmy a instituce, aby byl podpořen ze všech stran, aby si jej vzaly za své děti a aby měl astronaut připravenu sadu užitečných experimentů, ze kterých bude náš průmysl čerpat v budoucnu natolik, že se vložené peníze několikanásobně vrátí. 2. 9. 2024 byly představeny další detaily těchto týkající se těchto aktivit. Jednou ze skvělých zpráv tohoto dne je, že tým úspěšných studentů vyšle na oběžnou dráhu vlastní minidružici k otestování laserových technologií.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 9. do 8. 9. 2024. Měsíc je kolem novu, který nastane v úterý 3. 9. Večer se stále nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, který bude v opozici a nejblíže Zemi. Nejlepší období viditelnosti dalších planet je stále ráno, kdy se k Marsu a Jupiteru přidává i Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a radost nám dělají i erupce a velmi slabé polární záře. Zajímavá soukromá mise Polaris Dawn v Crew Dragonu s plánovaným výstupem do volného kosmu byla odložena, aby v případě přerušení bylo dobré počasí v místě nouzového přistání kosmické lodi. Po dlouhé sérii úspěchů se nepovedlo dovézt do přístavu celý první stupeň Falconu 9, protože legendární B1062 se převrátil na plošině po přistání. Před 110 lety se narodil americký vědec James Van Allen, jehož jméno nesou radiační pásy kolem Země.
Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice se po 12 letech vrátila do Brazílie. Své dovednosti poměřilo 236 studentů z 53 zemí. Všichni naši reprezentanti přivezli medaile. Stříbro získali Štěpán Plass, Martin Kudrna, Radovan Lev a Matouš Mišta, bronz vybojovala Anita Vaceková.
Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholová soutěž pro studenty středních škol. První ročník proběhl v roce 2007 v Thajsku. Česká republika má v soutěži bohatou historii, pravidelně se účastní od roku 2010.
Máš rád vesmír? Vyprávěj o něm ostatním! Hvězdárna v Praze - Ďáblicích hledá kolegu, který bude lidem ukazovat Slunce i hvězdy, a který se bude podílet na chodu hvězdárny. Jsme malá hvězdárna s velkým výhledem a atraktivní polohou v hlavním městě.
Čekání na zvuk kolejnice, který nepřichází ... neochota vstávat před 10:30 ... neustále se opakující pocit toho, že mám být někde na přednášce ... pravidelná kontrola družicových snímků, zda bude v noci jasno ... neutuchající hlad přicházející kolem půlnoci ... řvaní „Stóóóp“ při každém záblesku či padající hvězdě ... touha někoho okřiknout kdykoliv, když použije dotyčný bílé světlo ... a mnoho dalšího!
Evropská mise k jupiterovým měsícům JUICE se na své dlouhé cestě k planetě Jupiter musí několikrát přiblížit k Zemi a Venuši. Díky blízkým průletům získá dodatečnou porci energie, kterou by jinak musela udělit obří raketa a navíc nebude sonda muset tak rychle brzdit, až k Jupiteru přiletí. První průlet kolem Země byl unikátní, protože předtím se ještě protáhla kolem Měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 8. do 1. 9. 2024. Měsíc je ve fázi kolem poslední čtvrti a je tedy nejlépe viditelný nad ránem a dopoledne. Prochází Plejádami a potkává ranní planety. Hlavně Saturn a Neptun už můžeme sledovat celou noc a ráno jsou Jupiter, Mars a Uran opravdu vysoko v souhvězdí Býka. Ráno se postupně vynoří Merkur. Venuše je večer stále velmi nízko. Aktivita Slunce je nejvyšší od roku 2001. Komety sledujeme hlavně na večerní obloze a u Slunce. NASA potvrdila, co se trochu očekávalo, že posádka Starlineru se v něm nevrátí a počká až na odlet mise Crew 9 v únoru. Startuje očekávaná soukromá mise Polaris Dawn. Blue Origin chystá další misi NS-26.
Jakým způsobem ovlivňuje přítomnost magnetického pole chování látky v akrečním disku v okolí černé díry? Přesně tuto otázku si položili autoři představované práce, mezi nimiž byl i Vladimír Karas z ASU. Studie, provedená s pomocí numerické simulace, poukazuje na nezanedbatelný vliv magnetismu v extrémních akrečních discích. Některé z popisovaných jevů by mohly vysvětlovat například proměnnost centra naší Galaxie.
Už to bude dva roky od chvíle, co se sonda DART (Double Asteroid Redirect Test) srazila s měsíčkem Dimorphos, který obíhá kolem většího asteroidu Didymos. Mise úspěšně demonstrovala strategii, při které bychom mohli odvrátit případné nebezpečné blízkozemní planetky. Přes to, že tato metoda může zabránit potenciální srážce asteroidu se Zemí, neznamená to, že se s ní nebo jinými tělesy nemohou srazit právě tyto malé částice, vzniklé srážkou se sondou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 8. do 25. 8. 2024. Při Perseidách jsme obdivovali i polární záři, což je nyní častější jev díky zvýšené aktivitě Slunce. Měsíc bude v úplňku. Planety jsou vidět hlavně v druhé polovině noci a nastane zákryt Saturnu Měsícem. Novou hrozbou pro astronomy jsou po družicích Starlink čínské družice Qianfan. Před 35 lety jsme měli možnost obdivovat první záběry planety Neptun z kosmické sondy Voyager 2.
Na počátku roku 2024 vstoupila síť CEMeNt (Central European Meteor Network) do šestnáctého roku své existence. Od roku 2009 bylo v síti CEMeNt zaznamenáno 422 026 jednostaničních meteorů (stav k 31.12.2023), z nichž bylo vypočítáno 70 717 vícestaničních drah meteorů. Od svého založení je architektura sítě založena na CCTV (Closed-Circuit TeleVision) kamerách, které pracují v 0,4 MPx rozlišení a přenos obrazu v PAL (Phase Alternating Line) systému je zajištěn analogovou cestou přes digitální převodník signálu. Překotný vývoj záznamové techniky v průběhu posledních let, stejně jako stále vyšší požadavky na přesnost vypočtených vícestaničních drah meteorů vedly k tomu, že v průběhu července 2024 začala výměna těchto stávajících kamerových systému na jednotlivých stanicích sítě CEMeNt za moderní CMOS (Complementary Meta-Oxide-Semiconductor) kamery s výrazně vyšší citlivostí a také s vyšším FHD (Full High-Definition) 2.1 MPx rozlišením.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2024 obdržel snímek
„Okolí hvězdy WR 134 v Labuti“, jehož autorem je Václav Kubeš.
V červencovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, jsme se opět podívali na letní oblohu. Dalekohled astrofotografa Václava Kubeše se zaměřil do hustých oblastí Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě, a to do oblasti, která je zajímavá nejen fotograficky a esteticky, ale též z vědeckého hlediska. Zejména pak z historie poznávání hvězd v pozdních fázích svého „životního“ vývoje. Autor zachytil plyny a prachem zaplněnou oblast okolí hvězd WR 134, 135 a 137.
Rok 2024 byl pro pozorování nejznámějšího meteorického roje velmi příznivý. Bylo to jednak díky počasí, protože byly většinou jasné noci, ale připojil se i Měsíc, který byl vidět pouze večer jako dorůstající srpek. Naprosto fantastickou shodou okolností nastala v noci na 12. srpna také polární záře a Perseidy tak padaly doslova do ní. Vidět dva atmosférické jevy, které mají kořeny ve vesmírných objektech, to se jen tak nezopakuje.
Nedávná pozorování pořízená například Hubbleovým vesmírným dalekohledem nebo astrometrickou družicí Gaia přinesla detailní informace o pohybech hvězd uvnitř hvězdokup. Z nich vyvstaly nové otázky týkající se dlouhodobého dynamického vývoje těchto samogravitujících systémů. Václav Pavlík z ASU byl hlavním autorem teoretické studie, která posuzovala vliv počátečního rozdělení směrů rychlostí hvězd ve hvězdokupě na její vývoj.