Pozorovatelé ve středních zeměpisných šířkách severní polokoule se v letním období pomyslně ukládají do jakési pozorovatelské hibernace. Astronomická noc se po několik týdnů vůbec nedostavuje, a i v čase vzdálenějším od letního slunovratu obloha tmavne pouze velice krátce. Navíc v naprosto nevyhovujícím čase po půlnoci kvůli stále přetrvávajícímu letnímu času.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Webbův kosmický dalekohled (JWST) objevil při svých pozorováních přístrojem NIRCam (Near-Infrared Camera) nové malé těleso obíhající kolem sedmé planety Sluneční soustavy. Těleso dostalo označení S/2025 U1 a stalo se tak dvacátým devátým měsícem Uranu. Měsíček je to velmi malý. Zatímco prvních dvou velkých souputníků Uranu si všiml ještě jeho objevitel William Herschel, tento je tak malý, že nebyl k nalezení ani na snímcích sondy Voyager 2.
Na hvězdárně a planetáriu v Jindřichově Hradci proběhla v červenci vernisáž astronomických fotografií slovenského fotografa Ondreje Králika. V příjemném duchu nám Ondrej prezentoval všechny vystavené fotografie. Při občerstvení probíhaly neformální debaty a celá akce byla zakončena přednáškou "Co na obloze (ne)vidíme?".
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové bojovali proti Avarům a možná i v době, kdy na žádost knížete Rostislava přicházejí k nám z Byzance Cyril a Metoděj, tehdy někdy vyrazilo směrem k nám z nevýrazného souhvězdí Kefea nespočitatelné množství fotonů.
Na Měsíci existuje voda. Samozřejmě pod povrchem. A to nikoli jen vázaná v minerálech nebo zachycená v hlubokém stínu kráterů, ale i ve formě vodního ledu v měsíčním regolitu, hlavně v blízkosti pólů a dokonce i jako podzemní jezera. Nová studie českých vědců přináší důkazy o výrazných rozdílech mezi polárními a nepolárními oblastmi Měsíce a identifikuje konkrétní místa, kde je pro výskyt vody větší pravděpodobnost.
V mém minulém článku jsme si připomněli výročí padesáti let od spojení kosmických lodí Apollo a Sojuz. Pár týdnů uplynulo a už tu máme další výročí! Dnes je to přesně půlstoletí od startu americké sondy Viking 1, jednoho z dvojčat, která změnila náš pohled na planetu Mars. Viking 1 a 2 nebyly pouze slavné přistávací moduly, které jako první úspěšně pracovaly na povrchu této planety, ale součástí byly i družice Marsu, které ho detailně mapovaly z oběžné dráhy.
Máme léto — čas dovolených a prázdnin, kdy se mnozí z nás dostanou na místa daleko od civilizace. Na místa kde neruší světla pouličních lamp ani záře reklamních poutačů. A tak se může stát, že po hodně dlouhé době uvidíte noční oblohu plnou hvězd. Když se třeba z Prahy nebo Brna za bezměsíčné noci vydáte do Beskyd nebo na Šumavu, možná si pomyslíte, že úžasnější pohled na nebe už zažít nejde. Věřte mi, že jde. A právě na takové místo, které se nachází v chilské poušti Atacama, vás v tomto videu vezmu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Ačkoli maximum meteorického roje Perseid vyšlo v roce 2025 na období těsně po úplňku, podívaná to nakonec nebyla špatná. Co trochu zhoršil svit Měsíce, vylepšilo počasí, neboť přišlo horké a jasné počasí. Ideální podmínky zřejmě nastaly ve večerních hodinách 12. a 13. srpna, kdy už byla frekvence padání meteorů slušná a zároveň bylo ještě docela temno, neboť Měsíc teprve vycházel. Kromě pěkných snímků meteorů tu pro vás máme i jedno velmi povedené video.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
