Noc vědců 2025 je za námi a české hvězdárny a planetária zažily nebývalý zájem veřejnosti. Tisíce návštěvníků se přišly podívat na hvězdy, vyzkoušet si vědecké experimenty a setkat se s odborníky, kteří jim poodhalili bohatství vesmíru.
Ostravský astronomický víkend, jedna z nejdéle pořádaných popularizačních akcí svého druhu v České republice, se letos koná už po dvaatřicáté. Tématem letošního ročníku je meziplanetární hmota, s příznačným podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“.
Astronomové zjistili obrovský "růstový spurt" u takzvané bludné planety. Na rozdíl od planet v naší Sluneční soustavě tyto objekty neobíhají kolem hvězd, ale volně plují samy. Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) odhalila, že tato volně plující planeta pohlcuje plyn a prach ze svého okolí rychlostí 6 miliard tun za sekundu. Jedná se o nejrychlejší růst, jaký byl kdy zaznamenán u bludných planet nebo planet jakéhokoli druhu, což poskytuje cenné informace o tom, jak se tyto planety formují a rostou.
Vysoké pohoria ako napríklad Vysoké Tatry sú obľúbeným miestom na konanie rôznych konferencií a workshopov. Navyše tatranský región je úzko prepojený s rozvojom moderného astronomického výskumu na Slovensku. Aj to bol jeden z dôvodov, prečo sa stretnutie slovenských a českých astrofyzikov - Tatra Astro Summit - konalo v dňoch 22.-26.9. 2025 práve v srdci Vysokých Tatier, v Tatranskej Lomnici a v Starej Lesnej na pôde Astronomického ústavu Slovenskej akadémie vied.
Konference o výzkumu proměnných hvězd je nejvýznamnějším setkáním pořádaným Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS). V roce 2025 se uskuteční ve dnech 7. - 9. listopadu na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově.
U některých galaxií si astronomové povšimli přítomnosti čáry v modré oblasti spektra, která patří ionizovanému heliu. Ke vzniku této čáry jsou zapotřebí vysoké energie. Dosavadní vysvětlení – například vliv horkých a hmotných hvězd – se ukazuje jako nedostatečné. Nová studie ukazuje, že klíčovou roli zřejmě hrají rentgenové zdroje: od černých děr v aktivních jádrech galaxií až po dvojhvězdné systémy s kompaktními objekty. Autoři analyzovali rozsáhlý soubor dat a našli těsnou souvislost mezi intenzitou rentgenového záření a emisí helia, která platí napříč různými typy galaxií. Zdá se tedy, že právě rentgenové zdroje jsou hlavním spouštěčem tohoto mimořádného jevu.
Dne 30. září 2025 uplyne sto let od narození významného českého astronoma Zdeňka Švestky (1925-2013), průkopníka sluneční fyziky a zakladatele mezinárodního časopisu Solar Physics. Jeho životní dráha vedla z Ondřejova přes emigraci po roce 1968 až k působení v Nizozemsku a USA, kde se podílel na vývoji rentgenových teleskopů pro vesmírnou stanici Skylab. Švestka patřil k předním světovým odborníkům na výzkum Slunce a svými výsledky se trvale zapsal do dějin astronomie.
Hvězdárna Žebrák už od roku 2020 natáčí a pravidelně zveřejňuje videa o dění v astronomii, kosmonautice i okolo hvězdárny a města Žebrák. Celou dobu tento seriál nese název V záři hvězd. „Začali jsme v lednu 2020 díky lepší videotechnice,“ říká autor projektu a provozovatel Hvězdárny Žebrák, Vláďa Slezák. „Kdo by tehdy věřil, že přijde COVID a videa se nám budou hodit ještě mnohem více a bude to vlastně jediný způsob komunikace s našimi příznivci,“ dodává.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 9. do 5. 10. 2025. Měsíc se dostává na večerní obloze do první čtvrti a dorůstá k úplňku. Dobrá viditelnost planety Saturn spadá už více do první poloviny noci. Ostatní planety, kromě merkuru s Marsem jsou vidět nejlépe ráno. A přidala se k nim i ranní kometa C/2025 A6 (Lemmon). Aktivita Slunce je nízká, skvrny menší, přesto se objevují středně silné erupce. Zajímavá kometa C/2025 A6 (Lemmon) zjasňuje na ranní obloze. Kosmická loď Dragon otestovala schopnost zvyšovat dráhu stanice ISS. Před 100 lety se narodil český astronom Zdeněk Švestka.
