Dvojhvězda BD+20 5391 se ukázala být mimořádně vzácným případem dvou červených obrů téměř totožné hmotnosti, kteří se vyvíjejí bok po boku. Nová studie vedená týmem z univerzity v Potsdami, na níž spolupracovali i odborníci ze Stelárního oddělení ASU, přináší detailní pohled na jejich fyzikální vlastnosti, oběžnou dráhu a budoucí vývoj. Výsledky naznačují, že z obou obrů brzy začne přetékat hmota do okolí, což může vést buď k jejich splynutí, nebo ke vzniku mimořádně těsné dvojice bílých trpaslíků. Každopádně půjde o jedinečný laboratorní případ vývoje dvojhvězd v pokročilých fázích života.
Nestává se často, aby byly na obloze snadno vidět dvě komety. Nečekaně jasná kometa C/2025 A6 (Lemmon) se stala příjemným zpestřením říjnové oblohy a přidala se k ní ještě více nenadále také slabší, ale stále poměrně jasná kometa C/2025 R2 (SWAN). Když se konečně udělalo hezky, řada pozorovatelů se na ně konečně podívala a máme i řadu pěkných fotografií od čtenářů. Děkujeme a zde je fotogalerie obou komet.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 10. do 26. 10. 2025. Měsíc bude v novu. Planeta Saturn má nyní prstenec viditelný téměř z boku, Jupiter je ráno velmi vysoko a Venuše nám naopak z ranní oblohy postupně mizí. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) konečně překročila hranici viditelnosti okem a druhá kometa C/2025 R2 (SWAN) je stále výše a viditelná i triedrem. Výborné podmínky má meteorický roj Orionid, jejichž maximum nastává 22. 10. ráno. Slunce je málo aktivní, přesto se objevila nečekaně jasná polární záře viditelná chvíli i pouhým okem. V ČR začíná velká akce spojená s kosmonautikou – Czech Space Week. SpaceX po úspěšném testu Starship IFT-11 bude pracovat na nové verzi nosiče i lodi s vylepšenými motory Raptor V3 a dalšími změnami. K ISS se má vydat nová japonská zásobovací loď HTV-X. V neděli se mění čas zpět na běžný čas 15. poledníku, na kterém žijeme, tedy klasický Středoevropský. Před 50 lety byly poprvé získány snímky povrchu Venuše.
Přestože počasí zatím pozorování této poměrně mimořádně jasné komety nepřeje, brzy se to může změnit, proto přinášíme aktuální informace, jak se kometa vyvíjí a kde ji můžeme pozorovat. Ve světě komet není úplně běžné, aby byla vidět i pouhým okem, takže z tohoto pohledu jde o poměrně mimořádný úkaz, ale je třeba dodat, že takto bude vidět jen obtížně na tmavé obloze za městem nebo na horách a je otázkou, zda se to povede jen zkušeným nebo i laickým pozorovatelům. Největší šance nastane o víkendu, kdy se předpokládá vyjasnění. Ideální čas k hledání komety bude kolem 19:30 SELČ a směr, kterým musíme mít výhled, je 20 stupňů nad severozápadním obzorem.
V termínu od 13. do 26. července 2025 proběhnul již 22. ročník Astronomického tábora, který pořádá Jihlavská astronomická společnost. V posledních třech letech tábor funguje také za významné podpory Muzea Vysočiny Jihlava. S ohledem na to, že se tábora účastní bezmála devět desítek mladých zájemců o astronomii ve věku od 10 do 17 let, jedná se zřejmě o největší akci svého druhu v České republice a dost možná i ve střední Evropě.
Nový díl Rozhovorů o vesmíru opět zanese naši představivost do místa, kolem kterého se vše v naší Galaxii točí: obrovské a jasné hvězdokupy obsahující supermasivní černou díru. Miško Zajaček nám představí spoustu zajímavých objektů, které se v ní nachází, a s pomocí nejnovějších poznatků poodhalí, co jsou G objekty: tajemní obyvatelé centra, kteří se chovají jako hvězdy, ale vypadají jako plyn.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Je Měsíc jen nudná koule na obloze? Omyl. Bez něj bychom možná jen tak nepochopili gravitaci, heliocentrický model ani Einsteinovu teorii relativity. Od lovců mamutů přes Galilea až po misi Apollo – Měsíc byl tichým hybatelem největších objevů v dějinách vědy.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2025 Marcela Bělíka za výjimečný přínos popularizaci astronomie. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 11. října 2025 ve 13:30 na 35. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát cenu převezme z rukou předsedkyně České astronomické společnosti Soni Ehlerové, ředitelky Podzimního knižního veletrhu Markéty Hejkalové a vedoucího nakladatelství Knihy Dobrovský Petra Teichmanna.
