Úvodní strana  >  Společnost  >  Staňte se členem  >  Osobní údaje členů ČAS

Osobní údaje členů ČAS

Jak zacházíme s osobními údaji členů ČAS

 

1. Rozsah zpracovávaných osobních údajů

Zpracováváme osobní údaje, které člen vyplnil při vstupu do ČAS v přihlášce ke členství.  

a. jméno a příjmení včetně titulů

b. datum narození

c. kontaktní adresa

d. e-mailová adresa

e. telefonní kontakt

f. pohlaví

2. Účel zpracovávání osobních údajů

Vaše osobní údaje jsou zpracovávány výhradně za účelem fungování spolku, zejména rozesílání členského časopisu Astropis a věstníku Kosmické rozhledy, rozesílání pozvánek na akce ČAS, výběru členských příspěvků apod.

3. Kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat

K Vašim osobním údajům mají přístup jen někteří volení funkcionáři ČAS prostřednictvím webové aplikace. Funkcionáři poboček a sekcí (typicky předseda a hospodář) vidí osobní údaje jen členů svých poboček a sekcí. Osobní údaje všech členů ČAS vidí předseda, místopředseda, tajemník, hospodář a správce cen ČAS. Editovat osobní údaje má oprávněna jen jedna osoba, kterou je jmenovaný správce členské databáze.

4. Po jakou dobu platí souhlas

Souhlas se zpracováním osobních údajů dle vymezených podmínek se uděluje na celou dobu trvání členství v ČAS.

5. Dobrovolnost udělení souhlasu, možnost jeho odvolání

Udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů je zcela dobrovolné a nepodmiňuje žádné jiné plnění ze strany ČAS. Souhlas můžete kdykoliv odvolat, a to odesláním odvolání souhlasu na e-mailovou adresu cas@astro.cz.

6. Vaše práva jako subjektu údajů

Jako subjekt údajů poskytující souhlas se zpracováním osobních údajů:

  • Jste oprávněni požadovat od ČAS přístup ke svým osobním údajům a poskytnutí informací o nich a o jejich zpracovávání (např. o rozsahu, účelu, době zpracování), včetně práva na poskytnutí kopie zpracovávaných osobních údajů.
  • Jste oprávněni udělený souhlas kdykoliv odvolat.
  • Jste oprávněni písemně požádat ČAS o likvidaci (výmaz) svých osobních údajů (zejména v případě, kdy odvoláte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů či v případě, kdy osobní údaje již nejsou potřebné pro účel, pro který byly shromážděny či jinak zpracovávány). Od 25. 5. 2018 máte právo „být zapomenuti“ v případě, kdy by Vaše osobní údaje byly zveřejněny v internetovém prostředí (vymazání veškerých odkazů na Vaše osobní údaje, jejich kopie či replikace).
  • Od 25. 5. 2018 jste oprávněni získat své osobní údaje, které ČAS zpracovává na základě tohoto souhlasu, v běžně používaném, strukturovaném a strojově čitelném formátu a předat tyto údaje jinému správci.
  • V případě zpracování Vašich osobních údajů pro účely přímého marketingu máte od 25. 5. 2018 právo kdykoliv vznést námitku proti takovému zpracování. Uplatníte-li námitku, ČAS zpracování Vašich osobních údajů ukončí.
  • Dozvíte-li se nebo se domníváte, že ČAS provádí zpracování vašich osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem či nařízením, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, můžete na základě písemné žádosti
  1. vznést námitku proti zpracování
  2. požádat ČAS o vysvětlení
  3. požadovat, aby ČAS odstranila takto vzniklý stav, zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci (výmaz) osobních údajů
  4. podat stížnost u dozorového úřadu, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů


O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Gdpr


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »