Úvodní strana  >  Na obloze  >  Meteory a meteorické roje  >  Každoroční roje

Každoroční roje

Kdy vyhlížet nebeská divadla?

Polární záře se zábleskem meteoru
Polární záře se zábleskem meteoru
Níže naleznete informace a poznámky ke každoročním meteorickým rojům a jejich aktivitě. Pro pozorování (či fotografování) meteorů je třeba najít místo daleko od měst s odkrytým obzorem a tmavou oblohou, rovněž počítat s fází měsíce (meteory se nejlépe pozorují v době okolo novu). Pakliže spatříte opravdu jasný meteor, bolid, neváhejté své pozorování zaslat na Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově.

Navštívit můžete také:

 

Kvadrantidy

(aktivní 1. - 9. ledna; maximum okolo 4. ledna)

Každoročne nejaktivnější roj s maximální hodinovou frekvencí okolo 100 meteorů. Název roje pochází z dnes již neexistujícího souhvězdí Zedního kvadrantu na pomezí dnešního Pastýře a Draka. Pokud je v době maxima fáze Měsíce kolem úplňku, je kvůli jeho vysoké poloze nad obzorem pozorování opravdu nepříznivě rušeno.

Mateřské těleso roje je stále ještě nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu kometu 96P Machholz. Ta se má ke Slunci vrátit v roce 2012 (obíhá Slunce s periodou 5,2 let, naposledy u něj byla v roce 2007). V prosinci roku 2003 přišel známý vědec v oboru meteorů Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) s hypotézou, že s největší pravděpodobností je to fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl toho roku objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Dráha tělesa se se Zemí protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem, přičemž maximum je velmi ostré a trvá jen několik hodin). Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně nebudeme pozorovat. Samotné meteory jsou poměrně pomalé - vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi 60 a 200 meteory.

Radiant:
15:18, +49,5° (Zední Kvadrant)
Frekvence:
>100 met./h
Vstupní rychlost:
42,2 km/s
Mateřské těleso:
2003 EH (asteroid)

Lyridy

(aktivní 16. - 25. dubna; maximum okolo 22. dubna)

Lyridy jsou mezi meteorickými roji každoročním uvítáním do jara. Zejména v časných hodinách, kdy souhvězdí Lyry vrcholí, bývá možnost patřit i bolidy. Běžná hodinová frekvence v maximu dosahuje 20 meteorů za hodinu, ale výjimečně stoupá i k několikanásobku běžné frekvence.

Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 Thatcher, kterou objevil 4. dubna roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher a která se ke Slunci vrací každých 415 let. Zajímavostí je, že kometu našel přímo z "pupku světa" - amerického velkoměsta New York. V té době to ovšem bylo možné, neboť elektrifikace města byla hudbou budoucnosti a Newyorčané tak ještě mohli vzhlížet k hvězdami poseté noční obloze. Dnes je New York jedním z nejpřesvětlenějších měst na světě a noční obloha může jeho obyvatelům nabídnout v podstatě jen Měsíc a nejjasnější planety. Zatímco na Thatcherovu kometu budou muset pozemšťané čekat až do roku 2276, meteory z jejího prachu uvolněném při průletech kolem Slunce nám ji připomínají každoročně.

Samotný roj je sice nevýrazný - při obvyklé frekvenci okolo 15 meteorů za hodinu přiláká spíš skalní nadšence meteorických rojů. Avšak díky gravitačním poruchám proudu meteoroidů - částic uvolněných kometou - se nepravidelně může frekvence na krátkou dobu zvýšit až desetinásobně. Dá se to očekávat i letos, frekvence by mohla na krátko vystoupat až k 90 meteorům za hodinu. Z minulosti jsou známy ještě silnější maxima; patrně nejvýraznější nastalo v roce 1803, při kterém jeden americký novinář popisoval, že viděl padat hvězdu, kamkoliv se zrovna podíval. Frekvence tehdy nejspíše přesáhla úctyhodných 600 meteorů za hodinu.

Radiant:
18:04, +34° (Lyra)
Frekvence:
20 met./h
Vstupní rychlost:
48,4 km/s
Mateřské těleso:
C/1861 G1 Thatcher (kometa)

Eta-Aquaridy

(aktivní 19. dubna - 26. května; maximum okolo 6. května)

Eta-Aquaridy (pojmenované podle hvězdy η Aqr, poblíž ní leží radiant roje), jsou jednou z větví proudu částic ze slavné Halleyovy komety (druhou větví jsou říjnové Orionidy). Ačkoliv jsou poměrně aktivní a v druhé polovině noci mohou produkovat občasné jasné meteory, aktivita je kvůli malé výšce radiantu nad obzorem nízká. Meteory jsou ovšem často dlouhé a rychlé. Maximum je poměrně ploché a dá se pozorovat pozvolna zejména před vrchlem aktivity. V České republice spadne při maximu okolo 20 metorů za hodinu, při zvýšené aktivitě to může být i několikanásobek.

Radiant:
22:32, -1° (Vodnář)
Frekvence:
55 met./h
Vstupní rychlost:
66,9 km/s
Mateřské těleso:
1P Halley (kometa)

Perseidy

(aktivní 17. července - 24. srpna; maximum okolo 12. srpna)

Jeden z nejvýraznějších každoročních rojů. Zároveň patrně nejznámnější, neboť je potěchou pro oči za vlahých letních nocí. Roj začíná být aktivní již v druhé polovině července a meteory jsou poměrně rychlé a někdy i na pohled barevné (fotograficky vždy).

Meteorický roj Perseid je znám už 1755 let. První zmínky o něm pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.

Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou asi 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze v blízkosti prachového proudu rozptýleného za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složena z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Nejvíce jich padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna.

Radiant:
03:12, +57.6° (Perseus)
Frekvence:
80 met./h
Vstupní rychlost:
60,0 km/s
Mateřské těleso:
109P Swift-Tuttle (kometa)

Orionidy

(aktivní 4. října - 14. listopadu; maximum okolo 22. října)

Podyimní větev proudu meteoroidů z Halleyovy komety stejně jako její jarní protějšek může překvapit zvýšením aktivity na několianásobek běžné aktivity. Meteory jsou rychlé a zejména v druhé polovině noci může roj překvapit jasnějšími meteory. Aktivita rovněž stoupá až v druhé polovině noci, kdy radiant v Orionu stoupá nejvýš nad obzor.

Radiant:
06:20, 15,5° (Orion)
Frekvence:
>25 met./h
Vstupní rychlost:
67,0 km/s
Mateřské těleso:
1P Halley (kometa)

Leonidy

(aktivní 5. - 30. listopadu; maximum okolo 17. listopadu)

Roj nejčastěji zmiňovaný v souvislosti s extrémními meteorickými dešti. V letech 1866-7, 1933 a 1966 produkoval deště o frekvencích několika desítek tisíc meteorů za hodinu. Bohaté deště jsou vždy způsobeny hustými vlákny za mateřskou kometou, která se ke Slunci vrací jednou za přibližně 33 let. Poslední návrat v roce 1998 přinesl výrazné roje v letech 2001 a 2002 (a rovněž fantastické bolidové divadlo v roce 1998). Další návrat se očekává až v roce 2031. Vyjma občasných průchodů Země staršími vlákny, které mohou navýšit aktivitu na desítky meteorů v hodině (v druhé půli noci) jsou Leonidy v "klidovém režimu" poměrně neaktivní. Mohou však produkovat nesmírně jasné bolidy. Mimo jiné je to způsobeno téměř nejvyšší možnou vstupní rychlostí do zemské atmosféry (okolo 71 km/s).

Radiant:
10:08, 21,6° (Lev)
Frekvence:
>15 met./h
Vstupní rychlost:
71,0 km/s
Mateřské těleso:
55P Tempel-Tuttle (kometa)

Geminidy

(aktivní 6. - 17. prosince; maximum okolo 14. prosince)

Meteorický roj Geminid byl poprvé zaznamenán v roce 1862. Tehdy to byl slabý roj. Ve 40. a 50. letech 20. století se počet meteorů za hodinu začal zvyšovat a začátkem 90. let dosáhl hodnoty 100 meteorů za hodinu. Některé numerické modely předpovídají, že frekvence roje bude v budoucnosti opět klesat. Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaeton. Tuto planetku objevili John Davies a Simon Green v roce 1983 pomocí družice IRAS. Dráha planetky (3200) Phaeton se podobá drahám komet. V přísluní se planetka přibližuje ke Slunci na 0,14 AU. Navíc je planetka mateřským tělesem meteorického roje; obvykle jsou mateřskými tělesy meteorických rojů komety. Má se za to, že (3200) Phaeton je vyhaslé kometární jádro nebo kometární jádro s velmi nepatrnou, a proto nepozorovatelnou aktivitou. Planetka oběhne Slunce jednou za 524 dní a může se značně přiblížit k Zemi. Naposledy se přiblížila k Zemi 10. prosince 2007, a to na vzdálenost 18 milionů km. Další blízké průlety nastanou v letech 2017, 2050 a 2060. K nejtěsnějšímu přiblížení k Zemi v tomto století dojde 14. prosince 2093. Tehdy se planetka přiblíží k Zemi na pouhé 3 miliony km. Srážka planetky se Zemí však nehrozí.

Roj patří k nejaktivnějším v roce (spolu se srpnovými Perseidy a lednovými Kvadrandtidy). adiant Geminid se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců už za večerního soumraku, a během noci vystoupí vysoko nad jižní obzor. Vrcholí po půlnoci, tedy přibližně v době maxima meteorického roje. Nejvíce meteorů lze tedy vždy očekávat mezi půlnocí a 3. hodinou ranní. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné.

Radiant:
07:28, +32,2° (Blíženci)
Frekvence:
>110 met./h
Vstupní rychlost:
31,9 km/s
Mateřské těleso:
3200 Phaeton (planetka)


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Lyridy, Eta-Aquaridy, Orionidy, Geminidy, Perseidy, Meteorický roj, Leonidy, Quadrantidy, Kvadrantidy, Meteorický roj Leonid


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »