Úvodní strana  >  Na obloze  >  Vesmírné objekty

Vesmírné objekty

Co můžeme vidět v dalekém nebi?

Mlhoviny v orionu,  M42, B33, IC434 a další Autor: Martin Myslivec
Mlhoviny v orionu, M42, B33, IC434 a další
Autor: Martin Myslivec
Galaxie, mlhoviny, hvězdokupy. Souhrnně objekty hlubokého nebe, nebo také "deep-sky" objekty. Drtivá většina z nich je očima zcela nepozorovatelná, ale existují výjimky. Mezi ně patří například legendární Messierův katalog 109 objektů vzdáleného nebe (a jedné dvojhvězdy). Mezi nejjasnější deep-sky objekty patří okuskvostné otevřené hvězdokupy jako Plejády. Najdeme tu ale i Velkou galaxii v Andromedě nebo Velkou mlhovinu v Orionu. Kde tyto objekty najdete? A jaké dalekohledy k jejich pozorování využít?

Zjistěte více:

 

Nejjasnější "deep-sky" objekty na severní obloze

V tabulkách níže najdete mapky k vyhledání dalekohledy viditelných objektů vzdáleného nebe viditelných ze střední Evropy (nejjasnější objekty jsou vynechány). Soubor map připravil Miloš Hroch, s jeho svolením jsou zpřístupněny na serveru astro.cz. Při tvorbě mapových podkladů byl jako zdroj použit převážně Messierův a Caldwellův katalog, prozatím se však nejedná o souhrný přehled všech objektů uvedených v těchto katalozích, nebo všech zajímavých objektů v daných souhvězdích. Na tvorbě dalších map se pracuje a budou postupně zpřístupněny. Na mapách naleznete objekty vhodné jak pro triedr nebo menší dalekohled, tak i objekty které uvidíte pouze ve velkých přístrojích (>300 mm).

Soubor map je rozdělen podle nejlepší viditelnosti. Daná souhvězdí obsahují vždy jednu mapu přehlednou, jež zobrazuje pole 90°, a dále mapky jednotlivých objektů (podrobné mapy). Tyto podrobné mapy zobrazují vždy zorné pole 15° (mimo mapy s galaktickým Stephanovým quintetem, kde je měřítko přibližně 5°). Pro snadnější orientaci byl využit "Karkoschkův systém", kdy na podrobné a přehledné mapce jsou označeny jasnější hvězdy, dle kterých si lze udělat představu o měřítku při přechodu z přehledné na podrobnou mapu.

Je možné, že mapy obsahují chyby (např. v katalogových číslech), pokud na nějakou narazíte, dejte prosím vědět na info@astro.cz. Uvítáme i další připomínky, případně náměty na zajímavé objekty, které nejsou uvedeny ve výše zmíněných katalozích.

Obtočná souhvězdí

Kefeus Drak Honící psi Velká Medvědice
NGC188
NGC40
NGC6946
NGC7023
NGC7354
NGC4236
NGC6543, NGC6503
Hickson68
M106
M51
M94 M63 NGC4449
NGC4631
M101, NGC5474
M108, M97, M109 NGC3729, 3718, 3631
M81, M82, NGC2976, 3077, 2574
NGC2841

Jarní souhvězdí

Lev Panna Havran Severní koruna
M65, M66, M95, M96 M105
NGC2903
NGC3521
NGC3607, NGC3626 Abell1367
3C273
M104, NGC4697, NGC4699
NGC4038, NGC3887 Abell2065
Vlasy Bereniky Rak Hydra Sextant
M100
M53, M64, NGC5053
NGC4147, NGC4450
NGC4559, 4725, 4565, 4676
M67 NGC2775 NGC3242
NGC5694
NGC3115

Letní souhvězdí

Vodnář Panna Lyra Listička Delfín Váhy
M2
NGC7009
NGC7293
3C273
M104, NGC4697, NGC4699
M56, NGC6765 M27, M71, Cr339 NGC6934
NGC7006
NGC5897

Podzimní souhvězdí

Velryba Andromeda Ryby Sochař
Abel194
IC1613
M77
NGC246
NGC404
NGC7662
NGC891 a 752
M74 NGC253

zimní souhvězdí

Býk Perseus Jednorožec
M1
NGC1555
NGC1272 M30


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Emisní mlhovina, Galaxie, Messierův katalog, Malý Messierův maraton, Katalog NGC, Mlhoviny, Hvězdokupy, Otevřená hvězdokupa, Reflekční mlhovina, Mlhovina , Hvězdokupa , Kulová hvězdokupa


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »