Úvodní strana  >  Rady  >  Pozorování oblohy  >  Vybavení doporučené pro astronomická pozorování

Vybavení doporučené pro astronomická pozorování

Dalekohledy při pozorování Autor: Martin Mašek
Dalekohledy při pozorování
Autor: Martin Mašek
Mnoho lidí si myslí, že každý astronom musí mít dalekohled a o nějaké další výbavě se už obvykle nemluví. Uveďme tedy celou věc na správnou míru. Začínající pozorovatel nemusí mít vůbec žádný dalekohled. Určitě však musí mít chuť pozorovat, trpělivost a několik dalších věcí, které znamenají rozdíl mezi obyčejným pohledem na oblohu a astronomickým pozorováním.

Přejít na:

 

Příprava před pozorováním

Ještě před samotným pozorováním je vhodné si předem ujasnit cíl pozorování a předem se připravit. Podívat se doma a v klidu na to, na jakou část oblohy se budete při pozorování dívat, jaké na ní jsou zajímavé objekty a pomocí internetu, Hvězdářské ročenky nebo jiné literatury zjistit, co se na noční obloze v tento čas odehrává. Pak můžete naplánovat nejen co, ale také jak dlouho a v jakém pořadí budete vše pozorovat. Určitě si tak odnesete z pozorování více zážitků, než když teprve na místě začnete vymýšlet, na co byste se asi tak mohli podívat.

Před samotným pozorováním je vhodné zkontrolovat předpověď počasí, zda bude jasno a jaké budou teploty. Dobrou informaci o případné oblačnosti poskytnou i satelitní snímky.

Oblečení

Nenechte se mýlit ani teplou letní nocí. Bude-li vám skutečně teplo, je snadné nějakou vrstvu oblečení odložit, začne-li vám však být při pozorování zima, pravděpodobně utečete z místa dřív, než pozorování dokončíte. Několikahodinové postávání či posedávání na jednom místě i v létě vyžaduje svetr nebo dva, dlouhé kalhoty (raději teplejší), teplé ponožky a nepromokavé boty (i za jasného počasí padá rosa a při postávání v mokré trávě jsou boty velmi rychle mokré). Za chladnějšího počasí doporučujeme i čepici a rukavice. Není žádnou ostudou mít i v létě na pozorování zimní bundu.

Pohodlí při pozorování

Pozorovat se pochopitelně dá i ze stoje. Budete-li se dívat po obzoru, vydržíte to možná i dost dlouho. Sledovat objekty vysoko nad vaší hlavou už ale bude mnohem méně příjemné a po chvilce vás z toho věčného zaklánění hlavy začne bolet za krkem. A po hodině postávání vás možná budou bolet také nohy. Navíc, pokud budete chtít něco zapsat nebo zakreslit, ve stoje to také nebude ono.
Zahradní lehátko je téměř ideální, skládací židlička zase mnohem lépe přenosná a úplně nejjednodušší je stočit si na pozorování do batohu obyčejnou karimatku a spacák.

Pokud máte možnost dopravit se na místo pozorování autem, nebo pokud pozorujete ze zahrady, dále oceníte pohodlí malého (skládacího) stolku na papíry, mapy a další potřeby.

Baterie s červeným světlem

Červená světla Autor: Martin Mašek
Červená světla
Autor: Martin Mašek
Lidské oko si na tmu “zvyká” několik minut. Mluvíme o tzv. adaptaci na tmu, kdy se oko přizpůsobuje světelným podmínkám. Po delším pobytu ve tmě je pozorovatel schopen vidět mnohokrát slabší objekty než krátce poté, co pozorovatel opustil osvětlené místo. Je to dáno tím, že se za tmy více rozsšíří zorničky v oku.

Při přechodu ze tmy do světla však oči potřebují k adaptaci dobu nesrovnatelně kratší. Znamená to, že pokud si při pozorování potřebujete posvítit například na hodinky, do mapy nebo bloku, rozsvícením baterky byste o přizpůsobení očí na tmu okamžitě přišli a čekat dalších několik minut, než se oko adaptuje na tmu, je dost nepraktické. Naštěstí je lidský zrak na červené světlo mnohem méně citlivý. Takže posvítíme-li si tlumeným červeným světlem, o adaptaci na tmu nepřijdeme a můžeme pozorovat dál.

Baterku s červeným světlem si můžeme pořídit několika způsoby. Jako nouzové řešení si můžeme upravit běžnou baterku – nejobyčejnější způsob, i když ne ideální, je nalakování žárovičky nebo krytu baterky červenou barvou (případně červeným lakem na nehty), překrytí krytu červeným celofánem a podobně.

Další možností je zakoupení baterky s červeným světlem. Tady je nutné podívat se, jestli nemůže docházet k nechtěnému přepnutí na bílé světlo a pokud ano, nějak tomu zabránit.

Provedení svítidla je také důležité. Není příliš praktické držet v levé ruce baterku a pravou se pokoušet na kolenou něco do deníku nakreslit. Tak zvaná čelovka tento problém sice odstraní, ale pozor na oslňování kolegů, když se jejich směrem zadíváte. I červené světlo, mířící přímo do očí, umí být nepříjemné. Nejlepší možností je mít svítilnu, která se dá přidělat na nějaký stojánek, případně stativ dalekohledu (až si jej pořídíte).

Otočná mapka oblohy

Otočná mapa hvězdné oblohy Autor: Česká astronomická společnost
Otočná mapa hvězdné oblohy
Autor: Česká astronomická společnost
Bez orientace na obloze těžko najdete objekt, který chcete pozorovat. Otočná mapka oblohy je vhodná pro začínající pozorovatele, kteří se na obloze ještě příliš neorientují.

Otočné mapy se vyrábějí v mnoha provedeních. Jsou k sehnání ve větších knihkupectvích, na hvězdárnách, v planetáriích a na internetu, ceny jsou v desítkách korun. Také můžete využít online aplikace "Otočná mapka" a vhodnou mapku si vytisknout a složit.

Jejich funkci dnes už dobře zastávají různé počítačové programy a aplikace do tabletů. Přesto doporučujeme aspoň jednu si pořídit. Výhodou takové mapky je, že se neoslníte, jako při pohledu na displej počítače, tabletu, nebo mobilního telefonu.

Všechny otočné mapy pracují na stejném principu. Po obvodu mapy jsou napsány měsíce a dny a na otočné části hodiny. Otočnou částí točíte tak dlouho, dokud proti zvolenému dni na mapě nebude hodina, ve kterou chcete pozorovat. V oválném okénku, které každá taková mapa má, se vám objeví všechny hvězdy, které byste měli v ten den a čas vidět, pokus vám v tom nebude bránit žádná budova, stromy či kopce. Mapu si pak nastavíte před sebe tak, aby k zemi směřovala značkou, která odpovídá pozorované zeměpisné straně. Znamená to tedy, že zeměpisné strany na místě pozorování musíte bezpečně znát. Ale nebojte se, není to nic těžkého a za chvíli si to dokážeme. Vraťme se ale k otočné mapě. Sever je značen na českých mapách (doufáme, že na všech) písmenkem S, východ písmenkem V, jih J a západ Z.

Dál se budeme orientovat podle jasnějších hvězd. Porovnáváme jejich polohu na nebi s nastavenou částí mapy a velmi brzy se tímto způsobem naučíte znát všechna viditelná souhvězdí a vlastní jména nejjasnějších hvězd.

Hodinky

Měly by jít přesně. Měly by být odolné vlhku. Ideální je, pokud jsou červeně podsvícené, nebo umožňují zjistit čas bez toho, aby pozadí svítilo bíle. Pokud chcete využívat při pozorování čas na mobilním telefonu, neaktivujte displej, ale sviťte si na něj červeným světlem.

Dalekohled

Triedr Autor: Martin Mašek
Triedr
Autor: Martin Mašek
V začátcích je dostačujícím přístrojem kvalitní triedr. Na trhu je k dostání spousta triedrů. Triedry jsou označeny různými čísly, např. 8×25, 10×50, 15×70 apod. To první číslo udává zvětšení daného triedru, druhé nám říká, jaký je průměr objektivu triedru v milimetrech. Čím je větší průměr objektivu, tím více světla dalekohled soustředí. To nám umožní pozorovat slabší objekty, které bychom pouhým okem nemohli vidět. Pro začátek stačí menší triedr (ten se lépe drží v ruce), v astronomii je často používaný 10×50.

S triedrem se naučíte základní orientaci na obloze a poznáte nejvýraznější objekty na obloze. Vše se Vám bude hodit, až si pořídíte svůj první "velký" dalekohled. Nabízíme několik rad pro výběr dalekohledu (určeno především začátečníkům).

Hvězdné atlasy

Astronomické atlasy a literatura Autor: Martin Mašek
Astronomické atlasy a literatura
Autor: Martin Mašek
Pokročilejší pozorovatelé užívají otočnou hvězdnou mapu jen zřídka, zato často využívají různé hvězdné atlasy, které do detailů zobrazují jednotlivá místa hvězdné oblohy a to i s těmi velmi slabými hvězdami a různými objekty vzdáleného vesmíru.

Již při pozorování triedrem budete potřebovat podrobnější mapky. Vhodný atlas si můžete pořídit ve specializované prodejně, pro začátek Vám určitě postačí soubor map do sedmé magnitudy, který si můžete sami vytisknout.

Hvězdné atlasy, podobně jako atlasy zeměpisné, mívají větší počet stran a pokus si někdy budete takový atlas pořizovat, doporučujeme jednotlivé listy vložit do “eurodesek”, jinak vám listy zvlhnou a po několika nocích nebude takový atlas téměř k použití.

Začátečník Novice handbook, z valné části česká verze, o jejíž překlad postaral Jaroslav Vlček.
Triedr Binocular handbook (anglická verze)
Messier Messier handbook (anglická verze)

SVAČINA A PITÍ

I pokud nehodláte pozorovat po celou noc, pití je vhodné mít s sebou. Naše zkušenosti mluví zcela jasně ve prospěch teplého sladkého čaje v nerozbitné termosce, ale samozřejmě že postačí i plastová láhev s obyčejnou minerálkou nebo, kvůli dodávce kofeinu, coca-colou. Jako svačinka, pokud nemáte ve zvyku se po nocích nacpávat, postačí i malá sušenka nebo něco, co dodá rychle energii, jakmile začne docházet. Můžete se na dlouhé ponocování vybavit daleko důkladněji, pozor však na mastné prsty od klobás, řízků a podobně!

Pozorovací deník

Pozorovací šablony Autor: Martin Mašek
Pozorovací šablony
Autor: Martin Mašek
Lépe dříve než později je dobré zavést si pozorovací deník. Jednak vám bude sloužit jako upomínka na všechna pozorování, která jste kdy, kde a za jakých podmínek udělali, ale hlavně se pro vás může stát cenným zdrojem informací, hlavně v začátcích. A později, jak bude zápisů přibývat, vám bude určitě hřát pocit z vlastních, z deníku jasně viditelných pokroků.

Jako deník slouží nejčastěji sešit s nelinkovanými listy (a podložkou) v pevných deskách. Většinou má formát A4, někteří pozorovatelé však dávají přednost skladnější A5. Ani to však není podmínkou, sami časem zjistíte, co právě vám nejlépe vyhovuje. Určitě je vhodné poznámky z místa pozorování, prováděné většinou ve vlhku a nepohodlí pořádně zpracovat doma – znamená to, brát si na pozorování buď nějaké jiné papíry či sešit „šmírák”, nebo psát zápisy z místa na jednu stranu (např. levou) a doma pak zápisy přehledně přepsat.

Astronomický deník Autor: Martin Mašek
Astronomický deník
Autor: Martin Mašek
Co do deníku zapisovat:
Především musí být deník nadepsaný, doplněný vaším jménem a aspoň rokem jeho založení.

Každý nový zápis má obsahovat:

  • Den, datum a čas pozorování, například ve formátu PO 12.10.09; 22:30-23:30 SELČ (SELČ = středoevropský letní čas), Pokud pozorujete přes půlnoc, pak ve tvaru PO/ÚT 12.-13.10.09; 22:30-03:30 SELČ
  • Místo pozorování (jméno nejbližšího města či obce, popis místa)
  • Podmínky pozorování, tj. počasí, „čistota” oblohy, vlhkost vzduchu atd., včetně všech rušivých faktorů, jako jsou například sousedi, kteří si na zahradě právě zapálili obří vatru.
  • Použité přístroje, včetně zvětšení dalekohledů. Například zapíšete: triedr 8×35, Newton 150/750 mm, zvětšení 37x a 75x...
  • Pozorované objekty, nejlépe jejich jménem (pokud ho mají) a nějakým katalogovým číslem a souhvězdím, ve kterém leží + popis objektu. Příkladem může být Velká mlhovina M42 v Orionu, difúzní mlhovina pod pásem Orionu, viditelná i pouhým okem, v triedru patrné zajímavé detaily. Při pozorování dalekohledem se zvětšením 35 jsou jasně patrné hvězdy Trapezu a vynikají další detaily mlhoviny, viz nákres. A následuje tedy kresba…
  • Kresba Jupiteru přes dalekohled Autor: Martin Mašek
    Kresba Jupiteru přes dalekohled
    Autor: Martin Mašek
    Kresby. Nejsou nezbytné, ale jsou krásným a názorným doplňkem deníku a začínající pozorovatele učí pozornosti a smyslu pro detail. U některých pozorovatelů pak dosahuje skutečně mistrovských kvalit a stává se uměleckým dílem. Za všechny takové klenoty uvádíme alespoň jeden odkaz z domova, na stránky s kresbami Milana Blažka a jeden odkaz „z ciziny”, na stránky Jeremy Pereze.


O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Redakce se samozřejmě věnuje webu především ve svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Pozorování , Rady, Pozorovací deník


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »