Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Globe at Night / mapujte světelné znečištění nad svým bydlištěm

Globe at Night / mapujte světelné znečištění nad svým bydlištěm

Projekt Globe at night
Projekt Globe at night
Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku nebo naopak k nočnímu životu. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny profesionální i laické pozorovatele noční oblohy. Zdaleka však netrápí jenom astronomy.

Tisková zpráva Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně

Probíhající Mezinárodní rok astronomie 2009 má několik hlavních témat, z nichž jedno je zachování hvězdné oblohy nad námi. UNESCO, které Mezinárodní rok astronomie pod záštitou OSN vyhlásilo, v roce 1994 přijalo tuto deklaraci práv: Budoucí generace mají právo na nezničenou a neznečištěnou Zemi, včetně práva na čistou oblohu. Mezinárodní rok astronomie se snaží upozornit na stále se zhoršující stav nočního životního prostředí a samozřejmě především na stále méně dostupný pohled na nerušenou noční oblohu. Světelné znečištění, které je globálním problémem lidstva, jde ale výrazně omezit. Po světě, ale i u nás, najdeme řadu dobrých příkladů, ovšem také těch opačných. Některé státy světa dnes problematiku světelného znečištění upravují v zákonech, např. v roce 2007 takový zákon přijalo Slovinsko. V České republice je světelné znečištění obsaženo v zákoně O ochraně ovzduší 86/2002 Sb., ovšem ve velmi neúčinné formě a navíc regulace není zavedena celoplošně, což činí v ochraně před světelným znečištěním zásadní problém.

Každý může zmapovat světelné znečištění

V období od 16. do 28. března 2009 se každý může zapojit do celosvětového projektu Globe at Night, který nabízí jednoduché pozorování, jež pomáhá mapovat světelné znečištění po celém světě. Stačí pozorovat známé zimní souhvězdí Orion. S pomocí připravených jednotných mapek tak může i laik určit, jak slabé hvězdy je schopen na obloze ze svého stanoviště pozorovat. Českou verzi návodu a mapek pro pozorování připravila Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně.

Každé pozorování je unikátní, každé má smysl a každé přispěje do celosvětové databáze.

Pět kroků k pozorování

  1. Mezi 16. a 28. březnem asi hodinu po západu Slunce nalezněte souhvězdí Orion.
  2. Porovnejte noční oblohu s oblohou vyobrazenou na mapách uvedených na webu brněnské hvězdárny.
  3. Zjistěte souřadnice pozorovacího stanoviště.
  4. Pozorování se všemi nezbytnými údaji zašlete organizátorům pomocí formuláře.
  5. Porovnejte svůj výsledek s tisícovkami dalších výsledků od pozorovatelů z celého světa.

Jak nalézt souhvězdí Orion?

Orion představuje bájného antického lovce, souhvězdí tedy vyobrazuje postavu se dvěma rameny, nohami a opaskem. Někomu ale připomíná přesýpací hodiny či motýla. V každém případě je tvořen sedmi nápadnými hvězdami, které ve druhé polovině března naleznete hodinu po západu Slunce nad jihozápadním obzorem.

Projekt Globe at Night podporují např. americká NASA či Ministerstvo zahraničí USA. Projekt Globe at Night je součástí širšího projektu GLOBE, ke kterému Česká republika přistoupila 20. dubna 1995.

Mapování po celý rok

Kdo nestihne tento časově ohraničený projekt, může se nejen v průběhu roku 2009, ale i po další roky zúčastnit obdobných pozorování v rámci rakouského projektu Kolik hvězd ještě můžeme spatřit. Pro Českou veřejnost jej zprostředkovává Západočeská pobočka České astronomické společnosti zde. Více o tomto projektu.

Fotosoutěž pro každého "Sviťme si na cestu…ne na hvězdy 2009"

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlásila fotografickou soutěž se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže je osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí. Soutěží se ve čtyřech kategoriích: Jak rozhodně nesvítit, Správné světlo, Variace na téma světlo a tma, Reklama na tmu. Uzávěrka soutěže je 30. 11. 2009.

Odkazy

Záchrana noční oblohy (s českými titulky)
České stránky zabývající se problematikou světelného znečištění:

Mezinárodní stránky zabývající se problematikou světelného znečištění:

Související odkazy:




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »