První foto od Francoise Kugela 10. července 2010.Menší senzaci mezi amatérskými astronomy vyvolal snímek komety 10P/Tempel od Francoise Kugela z Francie, na kterém je kromě asymetrické komy a iontového ohonu vidět i dlouhá úzká čára, která se táhne celým snímkem a protíná kometu. Jedná se o takzvanou prachovou stopu, větší prachové částice uvolněné z komety při jejích průletech okolo Slunce, které se pomalu rozptylují po celé délce dráhy. Zachycení prachové stopy potvrdil následně z Japonska Toru Yusa.
Prachové stopy jsou v podstatě jednou vývojovou fází meteorických rojů, pokud by totiž Země prachovou stopu komety protnula, pozorovali bychom velice silný meteorický déšť. Bohužel u komety 10P/Tempel toto opravdu nehrozí, stopa míjí Zemi v bezpečné vzdálenosti. Seznam prachových stop různých komet lze nalézt například na této adrese: www.astro.umd.edu/~msk/projects/trails. Většina z nich je ale zachytitelná jen pomocí Spitzerova infračerveného dalekohledu. Po prohlédnutí snímků se ale nelze divit, že se amatérským astronomům povedlo zachytit prachovou stopu komety 10P/Tempel. Její stopa patří mezi nejjasnější.
Francois Kugel foto z 21. července 2010 s 10° stopou.Francois Kugel se ale s pouhým vyfocením stopy nespokojil a stal se z něj doslova stopař. Stopu se snažil vystopovat do co největší délky. Ráno 21. července se mu úspěšně povedlo nasnímat stopu komety do délky 10° od komety, jenže to bylo ještě málo.
Foto Francoise Kugela z 24. července 2010 s 20° stopou.Pokus zopakoval 24. července, kdy se mu povedlo zachytit prachovou stopu ještě do dvojnásobné délky, tedy 20° daleko od samotné komety, což je zatím rekord! Jednoduchým výpočtem vychází, že skutečná délka zachycené stopy je přibližně 41 mil. km, což je více než čtvrtina vzdálenosti Země od Slunce.
Tento výsledek je skutečným průlomem mezi amatérskými pozorovateli komet. Kometa je navíc momentálně nejjasnější kometou na obloze, její jasnost se v současné době pohybuje okolo 8.5 mag a je pozorovatelná před svítáním. Na obloze se nachází více než 10 stupňů pod jasným Jupiterem a k jejímu vyhledání stačí větší binokulár (například 15x70). Vyhledávací mapky komety můžete nalézt ZDE. Více o kometě najdete například na stránkách Seiichi Yoshidy (včertně vývoje jasnosti a dráhových elementů) či na Cometography.com.
Kometa bude také jedním z hlavních cílů astronomické expedice LEPEX 2010, která se koná 5. 8.-15. 8. blízko Vsetína. Kromě semináře o meziplanetární hmotě budou v rámci expedice nainstalované dalekohledy zamířené na kometu pro zájemce o její odpozorování. Více informací o akci naleznete ZDE.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile).
Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy.
Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
19.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4