Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty. Autor: Travis NovitskyOd konce minulého týdne se astronomové i nadšenci vybaveni malými dalekohledy a bezpečnými filtry mohou těšit z výrazné skvrny na Slunci. Oblast označená AR1429 je tak velká, že bychom do ní nasoukali do přímky asi 9 Zemí, a její aktivita je už nyní překvapivě vysoká. Právě v tuto chvíli k nám od ní míří oblak koronální hmoty, který by dnes mohl vykouzlit vzácné divadlo v podobě polárních září zejména nad USA, Kanadou a východním Ruskem, večer možná i nad severním českým obzorem. Zájemci o spatření výjimečných polárních září by ovšem měli být ostražití nejen dnes, ale i v následujících dnech. Samotná skvrna bude pozorovatelná ještě asi 9 dní.
Skupiny skvrn 1428 a 1429 ze dne 7. března 2012. Autor: Martin PopekSkvrna AR1429 se objevila na okraji severovýchodního slunečního kotouče v sobotu 3. března. Už několik dní předtím na svou přítomnost na odvrácené straně Slunce upozornila několika erupcemi, které se projevily na snímcích družic SOHO a SDO. Krátce předtím, než se dala vizuálně pozorovat na samotném slunečním okraji, došlo 2. března v 18:46 SEČ k erupci třídy M3, což je na škále intenzity erupcí již poměrně dost silný záblesk.
Záblesk erupce třídy X5 ráno 7. března v 1:28 SEČ. Autor: SDO/NASANejvětším překvapením byl ovšem výbuch ve středu 7. března jen 28 minut po první hodině ranní našeho času. Erupce třídy X5, k níž došlo, byla jednou z nejsilnějších z tohoto slunečního cyklu a skvrna tedy o sobě dala znát, že hýří skutečně vysokou aktivitou. Při této erupci byl rovněž uvolněn oblak nabitých částic koronální hmoty (CME), který dorazí k Zemi právě dnes. Podle Národního úřadu pro atmosférickou a oceánskou správu (NOAA), který se zpracováním vlivů sluneční aktivity na Zemi zabývá, tato erupce patrně přinese tak silnou geomagnetickou bouři, aby byly polární záře pozorovatelné i u nás. Výzkumníci z Goddardova centra pro vyhodnocení kosmického počasí NASA spočetli, že CME by měla dorazit dnes v 7:25 SEČ +/- 7 hodin a v závislosti na intenzitě by pak geomagnetická bouře mohla trvat i několik hodin. Bouře bude tedy silná a pozorovatelé i v nižších zeměpisných šířkách by měli být ostražití kvůli možným polárním zářím. S ohledem na předpokládaný čas příchodu CME však mají obyvatelé ČR tentokrát špatné podmínky, lépe na tom budou obyvatelé USA, Kanady či východního Ruska. Nad naším územím navíc přechází okluzní fronta, oblačnost by se měla od západu trhat až v průběhu dnešní noci. Pokud bude bouře dost silná i ve večerních hodinách, šance ke spatření vzácného úkazu jsou zejména na západě republiky. I tam ale možnou záři dost ochabí svit Měsíce v úplňku.
Polární záře 26. září 2011. Autor: Martin GembecPokud k záři nad českým obzorem nakonec nedojde, nebo ji zhatí počasí, netřeba nutně zoufat. Z fyzikálních důvodů je zpravidla sluneční erupce více geoefektivní (tedy mající vliv na zemské magnetické pole), když se aktivní skvrna nachází nejblíže ke středu slunečního kotouče a pak po průchodu touto centrální oblastí. Pokud tedy bude aktivita v oblasti skvrny pokračovat i v následujících dnech, pak právě ty další erupce by mohly přinést oblak aktivních částic, které vykouzlí vytoužené atmosférické divadlo i nad českým severním obzorem. Nutno připomenout, že z České republiky byly v tomto 24. cyklu sluneční aktivity pozorovatelné již dvě polární záře - v nocích 5./6. srpna 2011 a 26./27. září 2011. Internetem rovněž koluje fotografie, podle které byla polární záře viditelná 25. ledna 2012 nad Vrchlabím, jedná se ovšem o "falešnou" záři vytvořenou obarvením vysoké oblačnosti na snímku do zelených barev.
Západ Slunce se skvrnou AR1429 u horního okraje. Autor: Petr HorálekSkupinu slunečních skvrn AR1429 můžete pozorovat i malými dalekohledy (či dle některých pozorování i pouhým okem), použijete-li bezpečný filtr. Kromě této skupiny je rovněž výrazná, ovšem jen dalekohledy pozorovatelná AR1428. Současnou aktivitu polárních září můžete sledovat na našem Aurorálním monitoru, rovněž si prohlédněte současné družicové snímky Slunce. Nejnovější zprávy z dění na Slunci i fotografie polárních září ze severnějších států si můžete dennodenně prohlížet na stránce Spaceweather.com.
Nechme se tedy překvapit a vyhlížejme v následujících nocích nad severním obzorem…
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii
Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov.
Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581).
Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1.
Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s.
Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′.
Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra.
Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu.
Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.10. až 1.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
