Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2013

32. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 7. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 5. 8. do 11. 8.

Měsíc je kolem novu. Vidět můžeme všechny planety - večer Venuši a Saturn, v noci Neptun a Uran, ráno Jupiter, Mars a Merkur. Přelety ISS se z ranní oblohy přesouvají na večerní. Oblohou se prohání spousta meteorů. Japonská HTV 4 je na cestě k ISS, Curiosity je na Marsu 1 rok.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. srpna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý 6. srpna v novu. V pondělí ráno jej asi z oblohy vymaže svítání nebo oblačnost a první večerní viditelnost nejspíš vyjde na neděli 11. 8. To uvítají pozorovatelé meteorů.

Planety:
Venuše (-4 mag) je viditelná i ve dne, pokud ji najdeme pomocí dalekohledu. Fáze je mezi úplňkem a čtvrtí, ale kotouček je hodně malý. Večer je dobře vidět nízko na západě. Ani Saturn (0,7 mag) na jihozápadě už není večer moc vysoko, jen něco přes deset stupňů. Během noci vrcholí Neptun (kolem 2:00 SEČ, s jasnsotí 7,8 mag jen dalekohledem) a Uran (vrcholí po 4. ráno, viditelný na tmavé obloze i okem). Ráno je vidět jasná planeta Jupiter (-2 mag), slabý Mars (+1,6 mag) a zjasňující Merkur (až -1 mag).

Slunce je pokryto řadou skvrn, ale erupční aktivita je velmi nízká. S ohledem na množství skvrn je to poměrně překvapivé, ale skvrny jsou málokdy opravdu velké a to spolu také souvisí. Počet skvrn si můžete zkontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Perseidy, nejznámější meteorický roj, který má maximum kolem 12. srpna, jsou již aktivní. Nejvíce Perseid lze spatřit tradičně nad ránem, kdy je radiant, souhvězdí Persea, nejvýše na obloze. Meteory však létají po celé obloze, pouze jejich stopy se zdánlivě sbíhají do tohoto souhvězdí. Poněkud jsem zapoměl upozornit minulý týden na delta Aquaridy, které byly hlavním rojem v minulém týdnu, naopak Kaprikornidy jsou velmi vzácné, i když nějaký ten pomalejší a jasný kus se také dal zahlédnout.

Přelety ISS přechází z ranní oblohy na oblohu večerní. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Do vesmíru se vydala raketa H-II s nákladní lodí HTV 4. Nyní je loď na cestě k ISS. Zajímavostí na palubě je také minirobot Kirobo, který by měl sloužit především k obveselení posádky a propagaci kosmonautiky mezi dětmi, podobně jako náš Krteček.
     
  • Curiosity je na Marsu jeden rok. Nyní už směřuje ke svému cíli, jímž by měla být údolí v úpatí hory Aeolis Mons. Taková cesta, dlouhá několik kilometrů, může zabrat asi jeden až dva roky, podle toho, kolik vědeckých cílů se po cestě bude studovat.
     

Výročí:

  • 5. srpna 1973 (40 let) odstartovala sovětská sonda Mars 6. Šlo o třetí z řady čtyř sond vypuštěných sověty během tří týdnů. V plánu bylo seslat na povrch pouzdo. Samotná sonda pokračovala kolem Marsu na dráhu kolem Slunce. Poudro při přistávání měřilo podmínky v atmosféře, ale krátce před dopadem sním bylo přerušeno spojení.
     
  • 8. srpna 1978 (35 let) odstartovala k Venuši americká sonda Pioneer-Venus 2. Cílem byl průzkum atmosféry planety. Ten byl uskutečněn jednak vlétnutím sondy samotné do atmosféry 9. prosince 1978 a především pomocí čtyř přistávacích pouzder. Jedno velké pouzdro přistávalo na padáku a pak volným pádem, tři menší volným pádem. Jedno přežilo dopad a vysílalo ještě hodinu z povrchu.
     
  • 9. srpna 1973 (40 let) odstartovala sovětská sonda Mars 7. Také zde se plánovalo přistání, ovšem pouzdro se oddělilo a to bylo vše. Nezapálil se přistávací motor a tak obě tělesa pouze proletěla kolem Marsu.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum Perseid
  • Výročí: ISEE (ICE)

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »