Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2013

46. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11.

Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Večer je vidět Venuše, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Ráno je stále vidět několik jasnějších komet. Kosmická stanice měla dočasně 9 kosmonautů, tři se vrátí na Zemi v Sojuzu TMA-09M už v pondělí.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. listopadu v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc dorůstá k úplňku, ten nastane v neděli 17. listopadu.

Planety:
Venuše (−4,5 mag) je za jasného počasí dobře viditelnou večernicí nízko nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag), který se nachází v Blížencích, vychází už po 21. hodině. Nejlepší viditelnost ještě vychází na druhou polovinu noci. Mars (+1,4 mag) je nejlepší ráno nad jihovýchodem pod souhvězdím Lva.
Na ranní obloze pomalu vylézá planeta Merkur.

V tabulce jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
11.11. 22:15 13.11. Io přechod stínu 2:59–5:13
Io přechod měsíc 4:06–6:20
Europa přechod stínu od 5:06
13.11. 4:00 14.11. Io přechod stínu 21:28–23:42
Io přechod měsíc 22:33–(0:47)
13.11. 23:50 15.11. Callisto přechod měsíc 3:07–6:33
Ganymed přechod stínu 4:21–7:25
15.11. 5:40    
16.11. 1:30    
Časy jsou v SEČ.

Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Na Zemi přivrácené polokouli jsme měli možnost po celý týden pozorovat aktivní oblast s menšími skvrnami, která byla zvláštní tím, že produkovala poměrně silné, ale krátce trvající erupce. Skvrny v této oblasti dobře zachytil také Antonín Hušek. Několik erupcí bylo kategorie X1, ale mnoho plasmy to k Zemi nevyslalo, takže silnější polární záře viditelné i v našich šířkách nenastaly. Uvidíme, zda se v tomto týdnu vrátí aktivní oblasti, které jsou nyní na odvrácené polokouli, a zda ještě bude na co koukat. Aktivitu Slunce můžete sledovat na webu Solarham.net nebo Spaceweather.com. Vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Ranní obloha nabízí několik zajímavých komet. Nejblíže k Zemi a také nejlépe viditelná je kometa C/2013 R1 (Lovejoy), která prolétala souhvězdím Raka a míří nad hlavu Lva. Je tedy dobře viditelná i před půlnocí, než začne vadit Měsíc, nebo nejlépe nad ránem. K jejímu spatření bohatě stačí triedr, je velká a má slabší ohon. Na fotografiích má výraznou zelenou komu a ohon dlouhý až 4 stupně.
Nejvíce očekávaná je v těchto dnech kometa C/2012 S1 (ISON), která se již noří do vnitřních oblastí sluneční soustavy. To se projevuje na její aktivitě tím, že vytváří jasnější hlavu a také dva ohony. Standardní prachový aktuálně doplnil také ohon iontový. Oba jsou dlouhé asi dva stupně. Jasnost komety však není taková, aby ji šlo snadno pozorovat. Nad ránem by do 15. listopadu neměl vadit Měsíc, potom za dobrých podmínek by měla být krásně viditelná triedrem. Nyní se pohybuje souhvězdím Panny. Letí pod relativně jasnou hvězdou Porrima a blížit se bude jasné hvězdě Spica.
Z dalších komet nezapomínejme na krátkoperiodickou 2P/Encke, která je nyní jen velmi nízko nad obzorem před svítáním v souhvězdí Panny. Ovšem tato kometa je nyní už hodně blízko Slunci, což dalo za příčinu vzniku dlouhého a nyní již celkem jasného iontového ohonu. O víkendu bude kometa zdánlivě na obloze poblíž planety Merkur.

Meteory: tento týden pokračuje vyšší aktivita částic Enckeovy komety, severních a jižních Taurid. Očekáváme jich dohromady asi 5 za hodinu. Tauridy dokáží překvapit také výskytem jasných bolidů. Jeden pěkný meteor se podařilo zachytit Vilému Heblíkovi.

Kosmonautika:

  • Curiosity zažila poprvé od svého přistání na Marsu nečekaný restart počítače. Nyní se zjišťuje, co přesně bylo jeho příčinou.
     
  • Z vesmírné stanice ISS by se měla v pondělí 11. listopadu vrátit kosmická loď Sojuz TMA-09M. Na její palubě přistane tříčlenná posádka ve složení Jurčichin (Rus), Nybergová (USA) a Parmitano (Ita).
     

Výročí:

  • 13. listopadu 1978 (35 let) odstartovala vědecká observatoř vysokých energií NASA nazvaná HEAO-2 (Albert Einstein). Byla to observatoř určená k snímání rentgenových paprsků. Mohla tedy studovat zbytky supernov, našla také množství rentgenových zdrojů v galaxii v Andromedě a v Magallenových mračnech, zjišťovala chování plynu kupách galaxií a detekovala rentgenové jety z galaxií jako je M 87.
     
  • 15. listopadu 1738 (275 let) se narodil v Německu hudebník a později britský královský astronom William Herschel. Jeho rodina se původně jmenovala Jelínkova a pocházela z jižní Moravy. William i jeho sourozenci byli slavní v hudbě nebo astronomii. Jeho zásluhy jsou velmi rozsáhlé, proto doporučuji přečíst výše zmíněný odkaz z Techmanie, nebo také informace západočeské encyklopedie Astronomia. Za vše zmíníme alespoň Herschelův objev planety Uran v roce 1781.
     
  • 15. listopadu 1988 (25 let) odstartoval ke svému jedinému letu sovětský raketoplán Buran. Start tehdy zajišťovala vysoce výkonná raketa Eněrgija. Raketoplán dosáhl oběžné dráhy a po dvou obletech se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přistání zajistilo mikrovlnné navádění na dráhu kosmodromu Bajkonur. Později došlo v Sovětském svazu ke změnám a další lety byly zrušeny. Jeden ze zkušebních modelů neschopný letu do vesmíru se od jara 2008 nachází v Technickém muzeu ve Špýru.
     
  • 17. listopadu 1998 (15 let) nastalo nečekané maximum meteorického roje Leonid, které vstoupilo do paměti jako noc bolidů. Šťastlivci, zvláště na Moravě, zažili opravdu úchvatné divadlo, kdy za hodinu padalo přes 300 meteorů a z toho tak třetina byly velmi jasné meteory.
     

Výhled na příští týden:

  • Jasné komety ISON a Lovejoy ruší Měsíc
  • Merkur na ranní obloze
  • Výročí: Alan Shepard

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »