Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2013

46. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11.

Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Večer je vidět Venuše, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Ráno je stále vidět několik jasnějších komet. Kosmická stanice měla dočasně 9 kosmonautů, tři se vrátí na Zemi v Sojuzu TMA-09M už v pondělí.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. listopadu v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc dorůstá k úplňku, ten nastane v neděli 17. listopadu.

Planety:
Venuše (−4,5 mag) je za jasného počasí dobře viditelnou večernicí nízko nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag), který se nachází v Blížencích, vychází už po 21. hodině. Nejlepší viditelnost ještě vychází na druhou polovinu noci. Mars (+1,4 mag) je nejlepší ráno nad jihovýchodem pod souhvězdím Lva.
Na ranní obloze pomalu vylézá planeta Merkur.

V tabulce jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
11.11. 22:15 13.11. Io přechod stínu 2:59–5:13
Io přechod měsíc 4:06–6:20
Europa přechod stínu od 5:06
13.11. 4:00 14.11. Io přechod stínu 21:28–23:42
Io přechod měsíc 22:33–(0:47)
13.11. 23:50 15.11. Callisto přechod měsíc 3:07–6:33
Ganymed přechod stínu 4:21–7:25
15.11. 5:40    
16.11. 1:30    
Časy jsou v SEČ.

Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Na Zemi přivrácené polokouli jsme měli možnost po celý týden pozorovat aktivní oblast s menšími skvrnami, která byla zvláštní tím, že produkovala poměrně silné, ale krátce trvající erupce. Skvrny v této oblasti dobře zachytil také Antonín Hušek. Několik erupcí bylo kategorie X1, ale mnoho plasmy to k Zemi nevyslalo, takže silnější polární záře viditelné i v našich šířkách nenastaly. Uvidíme, zda se v tomto týdnu vrátí aktivní oblasti, které jsou nyní na odvrácené polokouli, a zda ještě bude na co koukat. Aktivitu Slunce můžete sledovat na webu Solarham.net nebo Spaceweather.com. Vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Ranní obloha nabízí několik zajímavých komet. Nejblíže k Zemi a také nejlépe viditelná je kometa C/2013 R1 (Lovejoy), která prolétala souhvězdím Raka a míří nad hlavu Lva. Je tedy dobře viditelná i před půlnocí, než začne vadit Měsíc, nebo nejlépe nad ránem. K jejímu spatření bohatě stačí triedr, je velká a má slabší ohon. Na fotografiích má výraznou zelenou komu a ohon dlouhý až 4 stupně.
Nejvíce očekávaná je v těchto dnech kometa C/2012 S1 (ISON), která se již noří do vnitřních oblastí sluneční soustavy. To se projevuje na její aktivitě tím, že vytváří jasnější hlavu a také dva ohony. Standardní prachový aktuálně doplnil také ohon iontový. Oba jsou dlouhé asi dva stupně. Jasnost komety však není taková, aby ji šlo snadno pozorovat. Nad ránem by do 15. listopadu neměl vadit Měsíc, potom za dobrých podmínek by měla být krásně viditelná triedrem. Nyní se pohybuje souhvězdím Panny. Letí pod relativně jasnou hvězdou Porrima a blížit se bude jasné hvězdě Spica.
Z dalších komet nezapomínejme na krátkoperiodickou 2P/Encke, která je nyní jen velmi nízko nad obzorem před svítáním v souhvězdí Panny. Ovšem tato kometa je nyní už hodně blízko Slunci, což dalo za příčinu vzniku dlouhého a nyní již celkem jasného iontového ohonu. O víkendu bude kometa zdánlivě na obloze poblíž planety Merkur.

Meteory: tento týden pokračuje vyšší aktivita částic Enckeovy komety, severních a jižních Taurid. Očekáváme jich dohromady asi 5 za hodinu. Tauridy dokáží překvapit také výskytem jasných bolidů. Jeden pěkný meteor se podařilo zachytit Vilému Heblíkovi.

Kosmonautika:

  • Curiosity zažila poprvé od svého přistání na Marsu nečekaný restart počítače. Nyní se zjišťuje, co přesně bylo jeho příčinou.
     
  • Z vesmírné stanice ISS by se měla v pondělí 11. listopadu vrátit kosmická loď Sojuz TMA-09M. Na její palubě přistane tříčlenná posádka ve složení Jurčichin (Rus), Nybergová (USA) a Parmitano (Ita).
     

Výročí:

  • 13. listopadu 1978 (35 let) odstartovala vědecká observatoř vysokých energií NASA nazvaná HEAO-2 (Albert Einstein). Byla to observatoř určená k snímání rentgenových paprsků. Mohla tedy studovat zbytky supernov, našla také množství rentgenových zdrojů v galaxii v Andromedě a v Magallenových mračnech, zjišťovala chování plynu kupách galaxií a detekovala rentgenové jety z galaxií jako je M 87.
     
  • 15. listopadu 1738 (275 let) se narodil v Německu hudebník a později britský královský astronom William Herschel. Jeho rodina se původně jmenovala Jelínkova a pocházela z jižní Moravy. William i jeho sourozenci byli slavní v hudbě nebo astronomii. Jeho zásluhy jsou velmi rozsáhlé, proto doporučuji přečíst výše zmíněný odkaz z Techmanie, nebo také informace západočeské encyklopedie Astronomia. Za vše zmíníme alespoň Herschelův objev planety Uran v roce 1781.
     
  • 15. listopadu 1988 (25 let) odstartoval ke svému jedinému letu sovětský raketoplán Buran. Start tehdy zajišťovala vysoce výkonná raketa Eněrgija. Raketoplán dosáhl oběžné dráhy a po dvou obletech se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přistání zajistilo mikrovlnné navádění na dráhu kosmodromu Bajkonur. Později došlo v Sovětském svazu ke změnám a další lety byly zrušeny. Jeden ze zkušebních modelů neschopný letu do vesmíru se od jara 2008 nachází v Technickém muzeu ve Špýru.
     
  • 17. listopadu 1998 (15 let) nastalo nečekané maximum meteorického roje Leonid, které vstoupilo do paměti jako noc bolidů. Šťastlivci, zvláště na Moravě, zažili opravdu úchvatné divadlo, kdy za hodinu padalo přes 300 meteorů a z toho tak třetina byly velmi jasné meteory.
     

Výhled na příští týden:

  • Jasné komety ISON a Lovejoy ruší Měsíc
  • Merkur na ranní obloze
  • Výročí: Alan Shepard

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »