Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2014

27. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 2. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 2. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 30. 6. do 6. 7.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je nízká. Noční svítící oblaka se konečně objevila.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 5. července. Viditelný bude jen nízko na západě až jihozápadě. V sobotu bude blízko Marsu.

Planety:
Mars (0 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,4 mag) se také přesouvá k jihozápadu.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce bude možná opět zvýšená. Staré aktivní oblasti s velkými skvrnami se opět vrací na viditelnou polokouli. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Poloha planetek Ceres a Vesta ve 27. týdnu 2014. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Poloha planetek Ceres a Vesta ve 27. týdnu 2014. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planetky Ceres a Vesta prochází na obloze blízko sebe. Najdeme je snadno v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy 3. velikosti zeta Virginis (Heze). K jejich vyhledání je třeba alespoň triedr. Jasnost obou těles je 8,2 resp. 6,9 mag. Jejich vzájemná vzdálenost klesne o víkendu až na 6 úhlových minut. To už se pohodlně vejdou do zorného pole dalekohledu i ve velkém zvětšení. K vyhledání využijte mapku vlevo.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Pokračuje sezóna NLC (nočních svítících oblak). Naposledy byla spatřena především 27. června nad ránem, ale slabší i ve dnech předchozích, jak se můžete přesvědčit v aktualizované čtenářské galerii.

Kosmonautika:

  • Uplynulý týden přinesl především test padákových systémů připravované lodi Orion, dále test nového tepelného štítu pro mise na Mars a neúspěšný pokus o první start nové série ruských raket Angara. Všechny události nejlépe shrnuje pravidelný Kosmotýdeník blogu Kosmonautix.cz.
     

Výročí

  • 4. července 1054 (960 let) byla (nejen) čínskými astronomy zaznamenánana „hvězda-host“ v souhvězdí Býka. Byla to jedna ze 75 návštěvnických hvězd (mimo komety), tedy nov nebo supernov, které čínští astronomové zaznamenali mezi roky 532 před n. l. a 1064 n. l. Jak víme dnes, jednalo se o výbuch supernovy, která měla jasnost asi -6 mag a byla 23 dnů viditelná za denního světla a také 653 nocí, než zeslábla pod hranici viditelnosti okem. Dnes se na místě výbuchu hvězdy nachází známá Krabí mlhovina, objekt Messiérova katalogu číslo 1. Uvnitř neustále se rozpínající mlhoviny najdeme rotující neutronovou hvězdu, která vysílá pravidelné kužely rádiového záření, je to tzv. pulsar. To je zbytek po oné hvězdě, která navštívila starověké astronomy.
     

Země v odsluní. Na každé léto na severní polokouli připadá také den, kdy jsme od Slunce nejdále. Bude to 4. července a jak vidíme, na teplotu na Zemi to má jen minimální vliv. Mnohem důležitější je různý náklon míst na povrchu vůči Slunci daný sklonem zemské osy vůči rovině oběhu kolem Slunce.

Výhled na příští týden:

  • Saturn a Měsíc
  • ranní Merkur
  • Výročí: Voyager 2 u Jupiteru
  • Výročí: zánik Skylabu

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Supernova 1054


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »