Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Chandra a Měsíc

Chandra a Měsíc

Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Rentgenová observatoř Chandra nesleduje pouze vzdálený Vesmír. Před nedávnem se "podívala" i na Měsíc. Snímek představuje dva pohledy na Měsíc. Vlevo je je takový, jak jej známe, v pravé části se představuje v rentgenovém světle. Kyslík, hořšík, hliník a křemík díky dopadajícímu záření ze Slunce fluoreskují a vytvářejí tak nový pohled na Měsíc.

V poslední době je populární impaktní teorie vzniku Měsíce. Podle téo teorie se před 4.5 miliardami let střetla Země s objektem o velikosti Marsu. Tentostřet vymrštil ohromné množství materiálu do okolí Země, kde z ní přibližně za deset milionů let zformoval Měsíc. Tuto teorii lze otestovat změřením množství a rozložení hliníku a dalších prvků v rozsáhlé oblasti na Měsíčním povrchu.

Pozorování observatoře Chandra také pomohla vyřešit desetiletí trvající záhadu satelitu ROSAT - záření detekovaného z neosvětlené části Měsíce. Nová měření prokázala, že se jednalo o radiaci horní části atmosféry Země a ne o záření přicházející od Měsíce.

Radiaci ve vrchních částech Zemské atmosféry způsobují srážky těžkých atomů uhlíku, kyslíku a neonu ze slunečního větru s atomy vodíku ve výškách desítek tisíc kilometrů nad povrchem Země. Při srážce těžký atom zachytí elektron z atomu vodíku. Zachycený elektron poté přejde na nižší energetickou hladinu a vyzáří se foton rentgenového záření.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Duha při západu Slunce

Duha při západu Slunce, před Hlavním nádražím v Brně.

Další informace »