Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  PHOENIX - zkoušky pokračují

PHOENIX - zkoušky pokračují

Phoenix_flight_020.jpg
Evropská kosmická agentura ESA pokračuje v dalších zkouškách modelu budoucího evropského kosmického raketoplánu. Bezpilotní prototyp raketoplánu "doklouzal" a úspěšně přistál v sobotu 8. května 2004 na Severní evropské zkušební základně ve Švédsku. Ta se nachází poblíž města Kiruna, ležícího 1230 km severně od Stockholmu.

Zkušební prototyp raketoplánu PHOENIX vyrobila německá společnost EADS (European Aeronautic Defense and Space Co.), největší letecko-kosmická společnost v Evropě a druhá největší na světě.

Phoenix_drop_02.jpg
Model raketoplánu byl vynesen vrtulníkem do výšky 2 400 m, kde došlo k jeho uvolnění. Následoval klouzavý let v trvání 90 sekund a poté perfektní přistání na přistávací dráze. Poloha raketoplánu byla určována pomocí satelitní sítě GPS. "Všichni jsme doslova v extázi. Úspěch nám přinesl čerstvý vítr do plachet," prohlásila tisková mluvčí projektu Johanna Bergstroem-Roos.

Raketoplán PHOENIX společně s nosnou raketou Ariane-5 představuje pro Evropskou kosmickou agenturu ESA možnost dopravy vlastních kosmonautů vlastními prostředky do vesmíru. Avšak vedoucí projektu připouští, že k realizaci letového exempláře raketoplánu schází ještě více než 10 let. První "ostrý" start přichází v úvahu někdy v letech 2015 až 2020.

Příštím krokem ve zkouškách modelu raketoplánu PHOENIX bude shazování prototypu z větších výšek, do kterých bude vynášen pomocí balónu. Prototyp musí být schopen úspěšně přistát z výšky 128 km (kam může být dopraven pomocí rakety).

Prototyp raketoplánu má délku téměř 7 m, rozpětí 4 m a hmotnost 1200 kg. Skutečný raketoplán bude mít rozměry přibližně 6krát větší.

Podobné články: PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Duha při západu Slunce

Duha při západu Slunce, před Hlavním nádražím v Brně.

Další informace »