Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Globální oteplování a vymírání biologických druhů

Globální oteplování a vymírání biologických druhů

Isabela-01.jpg
Globální změna zemského klimatu možná nepovede k vymírání některých živočišných či rostlinných druhů, ale spíše naopak: objeví se stovky nových druhů. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že současné představy o globálním oteplování jako o katastrofě nemusí být pravdivé.

Některé současné vědecké teorie potvrzují, že globální oteplování povede k následkům, podobným vyhynutí dinosaurů - četné druhy živých organismů zmizí z povrchu Země. "Biologická proměnnost a globální změna klimatu jsou dobře zdokumentovány - oteplení je zřetelné: ptáci migrují dříve, dříve rozkvétají květiny, posunuly se okamžiky střídání ročních období," tvrdí ředitelka oddělení klimatických změn WWF International Jennifer Morganová. Na základě mezinárodních výzkumů lze vyslovit názor, že globální oteplení povede k zániku 25 % živočišných a rostlinných druhů již v roce 2050.

Je však třeba říci, že ne všichni vědci se na globální změny klimatu dívají tak pesimisticky. Například australští vědci jsou přesvědčeni, že oteplení povede k vydatným dešťům, což umožní doslova bouřlivý růst stromů a dalších rostlin, které zase budou intenzívně pohlcovat tzv. skleníkové plyny. Podle jejich názoru skleníkový efekt povede k tomu, že atmosféra Země bude teplejší a vlhčí, to umožní růst stromů a rostlin, což bude podnětem pro vznik nových biologických druhů. K těmto závěrům dospěli australští vědci minulý měsíc.

Je však otázka, jak rychle budou klimatické změny probíhat. Podle některých vědců základní změny klimatu probíhají v posledních 8 tisících roků, kdy se lidstvo začalo aktivně věnovat zemědělství a průmyslové výrobě. Při tom dochází ke zvýšené produkci skleníkových plynů. Podle informací Williama F. Ruddimana z University of Virginia in Charlottesville se za posledních 200 let zvýšila průměrná teplota vzduchu o 0,8 °C.

K zajímavému názoru dospěli holandští vědci z Centra pro geomagnetické změny v Hilversumu na základě studia zemské kůry. Je známo, že v důsledku dopadu kosmického prachu po dobu stovek miliónů roků se zvyšuje tloušťka zemské kůry. Hmotnost Země postupně vzrůstá. Tento permanentně probíhající proces nemá žádný přímý vliv na změny klimatu.

Avšak v souladu se vzrůstem hmotnosti Země se zvyšuje její gravitace a tlak na vnitřní jádro. Stoupá jeho teplota a únik tepla přes zemskou kůru vede k oteplování zemské atmosféry a ke zvyšování úrovně hladiny světových moří a oceánů. Když k tomu připočteme ještě výše zmiňovaný vliv člověka na vzrůst skleníkového efektu a další přírodní vlivy (například sopečnou činnost, rovněž "poháněnou" vnitřním teplem planety), dostaneme v současné době známé efekty: vznik jevu El-Niňo, časté povodně a uragány, na jiných místech zase dlouhodobé sucho a neúroda.

Holandští vědci jsou současnými klimatickými změnami velmi znepokojeni. Země větrných mlýnů a tulipánů se z části rozkládá pod úrovní moře. Již nyní pozorují následky tání ledovců v Grónsku a v Antaktidě.

Zdroj: pravda.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



44. vesmírný týden 2025

44. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 na Zemplíne

Nikon d500, 50mm

Další informace »