Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Tau Ceti - život se nepředpokládá

Tau Ceti - život se nepředpokládá

Tau Ceti.jpg
Hvězda Tau Ceti ze souhvězdí Velryby (Cetus) se nachází ve vzdálenosti pouhých 12 světelných let od Země a na obloze ji můžete spatřit pouhým okem. Jedná se o nejbližší hvězdu, která se nejvíce podobá našemu Slunci. Stala se také první hvězdou, u níž byl objeven cirkumstelární disk, složený z prachu, komet a asteroidů, jehož rozměr je srovnatelný s analogickým diskem kolem Slunce.

Tím zřejmě veškerá podobnost se Sluncem končí. A předpoklad, že kolem Tau Ceti obíhá planeta podobná Zemi, nemá téměř žádné opodstatnění. Jak ukázaly výzkumy anglických astronomů, množství komet a asteroidů, obíhajících kolem Tau Ceti, více než 10krát převyšuje počet těchto těles v naší sluneční soustavě. Pokud u hvězdy Tau Ceti existuje jedna nebo více planet, pak musí být neustále podrobovány mohutným srážkám s velkými kosmickými tělesy podobnými planetce, která, jak vědci předpokládají, před 65 milióny roků vyhubila na Zemi dinosaury. To znamená, že pokud se na planetách u Tau Ceti objevil život, nemohl v žádném případě projít dlouhou cestu evolučního vývoje jako na naší Zemi.

Astronomové musí přehodnotit svoje názory na to, kde a jak hledat život za hranicemi sluneční soustavy. Na vzdálených planetách musí existovat nejen vhodná atmosféra a teplota, ale také příznivé "asteroido-kometární" podmínky.

Příčiny toho, že u Tau Ceti existuje tak velké množství planetek a komet, vědci zatím neznají. Je však také možné, že to je "normální" situace a že naše sluneční soustava je výjimečným jevem. Možná se naše Slunce někdy v minulosti přiblížilo na malou vzdálenost k jiné hvězdě, která mu přitom svojí gravitací "ukradla" značné množství planetek a komet. A proto se životu v blízkosti Slunce tak daří (alespoň doposud).

Výzkum hvězdy Tau Ceti probíhal pomocí mimořádně citlivé kamery SCUBA, pracující v submilimetrové oblasti spektra, která je nainstalována na dalekohledu James Clerk Maxwell Telescope na Havajských ostrovech. Na fotografiích, pořízených touto kamerou, byl kolem hvězdy Tau Ceti objeven disk z velmi chladného prachu o teplotě -210 °C, který vznikl v důsledku častých vzájemných srážek četných planetek a komet, obíhajících kolem hvězdy, které se tak rozpadají na stále menší a menší kousky.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »