logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Bouřková supercela nad Texasem
ČAM Květen 2013
Česká astrofotografie měsíce
Kometa PanSTARRS
Petr Štarha
ČAM 2013.05: Kometa PanSTARRS Foto: Petr Štarha
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Merkur je vidět večer po západu nízko na západě. Venuše je vidět na večerní obloze. Mars je na ranní obloze. Saturn je vidět večer ve Vahách.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) 2004.07.29 20:27

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.

Na rozdíl od dřívějších sond nebudou její přístroje zásobovány elektrickou energií, vyráběnou pomocí panelů slunečních baterií či radioizotopových generátorů, ale jaderným reaktorem. Jaderné energetické zařízení bude schopno dodat asi 100krát více energie, než nejaderná zařízení o stejné hmotnosti.

JIMO_schema_020.jpg
Svůj návrh sondy JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) nedávno představila americká firma Boeing. Jedná se o návrh sondy, která bude mít za úkol mj. vyzkoušet nové technologie, později použitelné i pro lety na Měsíc a na Mars. Jaderný reaktor na sondě JIMO by měl poskytovat více než 100krát větší množství využitelné energie než energetické zdroje na palubách dosavadních sond. Reaktor by měl také demonstrovat bezpečnou a spolehlivou dodávku elektrické energie, potřebné jak pro pohon sondy, tak i pro zajištění činnosti vědeckých zařízení.

Prostřednictvím projektu Prometheus, na kterém pracuje NASA, a který představuje nové kosmické technologie pro pohon a zásobování elektrickou energií, může být vyvinuto zařízení, které způsobí převrat v kosmickém výzkumu. Lze předpokládat, že JIMO může změnit dosavadní výzkum sluneční soustavy,“ říká Mike Mott, viceprezident a hlavní manažer společnosti Boeing. „Firma Boeing má tým odborníků s velkými zkušenostmi, který je schopen navrhovaný projekt dovést do úspěšného konce.“

Analýzy firmy Boeing naznačují, že sonda bude potřebovat na meziplanetární cestu 5 až 8 let, než dosáhne planety Jupiter bez použití gravitačních manévrů, často používaných u kosmických sond s chemickým pohonem pro dosažení svého cíle. Po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Jupitera se počítá s dlouhodobým výzkumem tří již zmiňovaných ledových měsíců Jupitera (Europa, Ganymed, Kallisto). Pohonný systém sondy bude schopen zajistit více než 30denní výzkum každého z uvedených měsíců, zaměřený na určení jejich stavby, dosavadního vývoje a možnosti existence primitivního života na těchto tělesech.

Jaderný reaktor sondy bude schopen zásobovat vědecké přístroje elektrickou energií o výkonu 45 kW. Na palubě sondy bude možno instalovat až 1 500 kg vědeckých přístrojů, schopných pořizovat a průběžně předávat na Zemi mimořádně velké množství dat. Výkonný pohonný systém zajistí dlouhodobé sledování jednotlivých měsíců z nízké oběžné dráhy.

Hlavní dodavatel sondy bude vybrán ještě v průběhu roku 2004. Start sondy lze očekávat nejdříve v roce 2015.

Související články:
Iontové motory a kosmonautika
Záhadný Jupiterův měsíc Europa
NASA vyzkoušela iontový motor

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 6940x   Tisk
Komety roku 2013
Doporučujeme
Astronomická expedice 2013
Astronomicko-kosmonautický tábor 2013
Globe at Night 2013

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Malý rozruch kolem velké protuberance: Po vydaní včerejší novinky o pozorování výrazné protuberance nad viditelným slunečním povrchem si pozorní čtenáři všimli faktických nepřesností v článku úpické hvězdárny. Za upozornění děkujeme, informace jsme již opravili. Vývoj protuberance rovněž pozorovali pracovníci na Hvězdárně Valašské Meziříčí, kteří připravují podrobnější informace o jevu. Krásný snímek sluneční chromosféry ze včerejšího dne (i když již bez zmiňované protuberance) včera rovněž zaslal Marián Mičúch. Více.
06.18 12:21 Astro P. Horálek

Jak citrón minul galaxii: Slábnoucí kometa Lemmon, které někteří vtipně přezdívají "citrón" (angl. lemon s jedním "m" je citrón) v posledních dnech prolétala na ranní obloze v blízkosti galaxie M31 v Andromedě. Krásný snímek nám zaslal Marián Mičúch ze slovenského Plevníka. Více.

Kométa Lemmon a M31. Foto: Marián Mičúch

06.18 12:16 Astro P. Horálek

Výrazná protuberance z úpické hvězdárny: Na Hvězdárně v Úpici byla dnes 17. června 2013 v dopoledních hodinách pozorována výrazná sluneční protuberance. Dosahovala výšky asi 170 tisíc km, tedy "jen" o polovinu méně než doposud největší zaznamenaná protuberance na Slunci. Více v článku na webu hvězdárny.
06.17 15:10 Astro P. Horálek

Noční oblaka dnes v ranních hodinách: Dnes časně ráno byla pozorována výraznější noční oblaka nízko nad severovýchodním obzorem. Vyhlížejte dále ve večerních hodinách mezi 22. hodinou a půlnocí. Přečtěte si článek a navštivtě rovněž již funkční webové strány o atmosférických úkazech, kde se budete moci přihlásit k odběru alertů.
06.17 12:59 Astro P. Horálek

Jaký měl Ptolemaios glóbus?: To se dozvíte na přednášce dr. Petra Hadravy a dr. Aleny Hadravové na semináři SEDMA, který se odehraje v úterý 18. června 2013 od 15 hodin v Praze na Thurákově ulici. Více informací.
06.17 12:54 Nezařazeno A. Šolcová

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce