logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Kepler 186f velikosti Země
ČAM Březen 2014
Česká astrofotografie měsíce
Měsíc s letadlem
Rostislav Kalousek
Měsíc s letadlem Foto: Rostislav Kalousek
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše (-4.6) jasně září ráno jako JItřenka. Mars (0) je vidět v druhé polovině noci. Jupiter (-2.6) jasně září téměř celou noc. Saturn (+0.5) je vidět v druhé polovině noci.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) 2004.07.29 20:27

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.

Na rozdíl od dřívějších sond nebudou její přístroje zásobovány elektrickou energií, vyráběnou pomocí panelů slunečních baterií či radioizotopových generátorů, ale jaderným reaktorem. Jaderné energetické zařízení bude schopno dodat asi 100krát více energie, než nejaderná zařízení o stejné hmotnosti.

JIMO_schema_020.jpg
Svůj návrh sondy JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) nedávno představila americká firma Boeing. Jedná se o návrh sondy, která bude mít za úkol mj. vyzkoušet nové technologie, později použitelné i pro lety na Měsíc a na Mars. Jaderný reaktor na sondě JIMO by měl poskytovat více než 100krát větší množství využitelné energie než energetické zdroje na palubách dosavadních sond. Reaktor by měl také demonstrovat bezpečnou a spolehlivou dodávku elektrické energie, potřebné jak pro pohon sondy, tak i pro zajištění činnosti vědeckých zařízení.

Prostřednictvím projektu Prometheus, na kterém pracuje NASA, a který představuje nové kosmické technologie pro pohon a zásobování elektrickou energií, může být vyvinuto zařízení, které způsobí převrat v kosmickém výzkumu. Lze předpokládat, že JIMO může změnit dosavadní výzkum sluneční soustavy,“ říká Mike Mott, viceprezident a hlavní manažer společnosti Boeing. „Firma Boeing má tým odborníků s velkými zkušenostmi, který je schopen navrhovaný projekt dovést do úspěšného konce.“

Analýzy firmy Boeing naznačují, že sonda bude potřebovat na meziplanetární cestu 5 až 8 let, než dosáhne planety Jupiter bez použití gravitačních manévrů, často používaných u kosmických sond s chemickým pohonem pro dosažení svého cíle. Po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Jupitera se počítá s dlouhodobým výzkumem tří již zmiňovaných ledových měsíců Jupitera (Europa, Ganymed, Kallisto). Pohonný systém sondy bude schopen zajistit více než 30denní výzkum každého z uvedených měsíců, zaměřený na určení jejich stavby, dosavadního vývoje a možnosti existence primitivního života na těchto tělesech.

Jaderný reaktor sondy bude schopen zásobovat vědecké přístroje elektrickou energií o výkonu 45 kW. Na palubě sondy bude možno instalovat až 1 500 kg vědeckých přístrojů, schopných pořizovat a průběžně předávat na Zemi mimořádně velké množství dat. Výkonný pohonný systém zajistí dlouhodobé sledování jednotlivých měsíců z nízké oběžné dráhy.

Hlavní dodavatel sondy bude vybrán ještě v průběhu roku 2004. Start sondy lze očekávat nejdříve v roce 2015.

Související články:
Iontové motory a kosmonautika
Záhadný Jupiterův měsíc Europa
NASA vyzkoušela iontový motor

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7300x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
Letní úpická expedice 2014
AstroTábor 2014

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Jak dopadla SpaceX při záchraně raketového stupně?: Pokud vás zajímá, jak dopadl odvážný pokus SpaceX navrátit bezpečně na Zemi první stupeň rakety po startu Dragonu (předem odhadovaná úspěšnost 30 - 40 %) či si chcete jen pustit video ze startu, otevřete si znova včerejší přenos startu.
04.19 18:02 Kosmo V. Straka

Končí přelety ISS: Krásné večerní přelety končí, poslední nastávají o velikonočních svátcích a další budou až koncem května nad ránem. Doporučujeme především sobotní přelet kolem půl deváté a nedělní kolem 21:20. Tabulka přeletů zde. Foto přeletu zaslal Antonín Hušek.
04.18 11:42 Kosmo M. Gembec

Slunce s mnoha skvrnami: Povrch nejbližší hvězdy se aktuálně pokryl spoustami drobných skvrnek. Erupční aktivita je spíše nízká, ale jakmile se vyjasní, pohled na Slunce bude stát za to. Foto poslal Antonín Hušek.
04.18 11:27 Astro M. Gembec

Start Dragonu online: I přes nepříznivou předpověď počasí plánuje na pátek 18. dubna SpaceX další pokus o vypuštění rakety Falcon 9 s lodí Dragon ke stanici ISS. Budeme samozřejmě poctěni, když se (v případě povolení startu meteorology) rozhodnete sledovat start s námi. Raketa má vzlétnout ve 21:25 večer našeho času, přenos zahájíme v půl deváté!
04.17 20:16 Kosmo V. Straka

Dragon poletí v pátek: V našem článku jsme shrnuli současnou situaci kolem startu soukromé lodi Dragon k ISS. Start je nyní přeci jen plánován na páteční večer.
04.17 15:48 Kosmo V. Straka

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce