logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mlhovina Kouzelník
ČAM červenec 2013
Česká astrofotografie měsíce
Modrý a zelený záblesk
Petr Horálek
ČAM 2014.07: Modrý a zelený záblesk Foto: Petr Horálek
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše září ráno nízko nad východním obzorem jako Jitřenka. Mars je vidět v Panně do půlnoci. Saturn je vidět skoro celou noc ve Vahách, zapadá před ránem.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) 2004.07.29 20:27

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.

Na rozdíl od dřívějších sond nebudou její přístroje zásobovány elektrickou energií, vyráběnou pomocí panelů slunečních baterií či radioizotopových generátorů, ale jaderným reaktorem. Jaderné energetické zařízení bude schopno dodat asi 100krát více energie, než nejaderná zařízení o stejné hmotnosti.

JIMO_schema_020.jpg
Svůj návrh sondy JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) nedávno představila americká firma Boeing. Jedná se o návrh sondy, která bude mít za úkol mj. vyzkoušet nové technologie, později použitelné i pro lety na Měsíc a na Mars. Jaderný reaktor na sondě JIMO by měl poskytovat více než 100krát větší množství využitelné energie než energetické zdroje na palubách dosavadních sond. Reaktor by měl také demonstrovat bezpečnou a spolehlivou dodávku elektrické energie, potřebné jak pro pohon sondy, tak i pro zajištění činnosti vědeckých zařízení.

Prostřednictvím projektu Prometheus, na kterém pracuje NASA, a který představuje nové kosmické technologie pro pohon a zásobování elektrickou energií, může být vyvinuto zařízení, které způsobí převrat v kosmickém výzkumu. Lze předpokládat, že JIMO může změnit dosavadní výzkum sluneční soustavy,“ říká Mike Mott, viceprezident a hlavní manažer společnosti Boeing. „Firma Boeing má tým odborníků s velkými zkušenostmi, který je schopen navrhovaný projekt dovést do úspěšného konce.“

Analýzy firmy Boeing naznačují, že sonda bude potřebovat na meziplanetární cestu 5 až 8 let, než dosáhne planety Jupiter bez použití gravitačních manévrů, často používaných u kosmických sond s chemickým pohonem pro dosažení svého cíle. Po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Jupitera se počítá s dlouhodobým výzkumem tří již zmiňovaných ledových měsíců Jupitera (Europa, Ganymed, Kallisto). Pohonný systém sondy bude schopen zajistit více než 30denní výzkum každého z uvedených měsíců, zaměřený na určení jejich stavby, dosavadního vývoje a možnosti existence primitivního života na těchto tělesech.

Jaderný reaktor sondy bude schopen zásobovat vědecké přístroje elektrickou energií o výkonu 45 kW. Na palubě sondy bude možno instalovat až 1 500 kg vědeckých přístrojů, schopných pořizovat a průběžně předávat na Zemi mimořádně velké množství dat. Výkonný pohonný systém zajistí dlouhodobé sledování jednotlivých měsíců z nízké oběžné dráhy.

Hlavní dodavatel sondy bude vybrán ještě v průběhu roku 2004. Start sondy lze očekávat nejdříve v roce 2015.

Související články:
Iontové motory a kosmonautika
Záhadný Jupiterův měsíc Europa
NASA vyzkoušela iontový motor

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7476x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
AstroTábor 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Dnešní výstup z kosmické stanice: Kosmonauté Alexandr Skvorcov a Oleg Artěmjev dnes vystoupí ve skafandrech ze stanice ISS, aby vypustili malou peruánskou výzkumnou družici a pracovali s experimenty na vnějších pláštích ruských modulů.
Výstup má začít kolem 16. hodiny SELČ a trvat cca 6,5 hodiny. Sledovat jej můžete živě na TV NASA.
08.18 14:52 Kosmo V. Straka

Loď ATV naposled u ISS: K Mezinárodní vesmírné stanici se včera v 15:30 SELČ připojil pátý a poslední člen evropské kosmické "flotily" ATV. Loď přivezla celkem 7,3 tuny paliva, vody, zásob a výbavy. Na stanici má zůstat asi půl roku.
Na video z příletu ke stanici se můžete podívat na tomto odkazu.
08.13 12:46 Kosmo V. Straka

Mezinárodní meteorická expedice proběhla na Slovensku: Už 28. ročník tradiční pozorovatelské expedice ve Vrchteplej na Slovensku za účelem sledování (nejen aktivity) meteorického roje Perseidy měla letos bohatý program za účasti českých astronomů. Na expedici zavítali pracovníci ze vsetínské a valašské hvězdárny i zástupci Společnosti pro Meziplanetární hmotu. O Slunci přednášela Martina Exnerová z valašské hvězdárny a pozorování komet zajistil letošní nositel Ceny Zdeňka Kvíze, Jakub Černý. Televizní reportáž z akce můžete shlédnout na i-televizia.sk.
08.12 02:04 Astro redakce

Perseidy vrcholí:

V následujících dnech vyvrcholí meteorický roj Perseid. Letos vymaže slabší meteory z oblohy Měsíc, ale přesto se vyplatí v nocích kolem 13. srpna pozorovat, určitě nějaké spatříte, pokud bude hezky. Informační video Vědmagu.

08.10 12:27 Astro M. Gembec

Fotografie z praktika: Minulý týden proběhlo v Peci pod Sněžkou praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd. Počasí na pozorování bohužel nepřálo, ale bohatý náhradní program byl zajištěn. Fotografie z praktika si můžete prohlédnout ZDE.

Účastníci praktika Foto: Martin Mašek

08.08 18:43 ČAS M. Mašek

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce