logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Portrét NGC 281
ČAM Říjen 2014
Česká astrofotografie měsíce
Sluneční skvrna 2192
Michal Vávra
Sluneční skvrna 2192 Foto: Michal Vávra
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) 2004.07.29 20:27

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.

Na rozdíl od dřívějších sond nebudou její přístroje zásobovány elektrickou energií, vyráběnou pomocí panelů slunečních baterií či radioizotopových generátorů, ale jaderným reaktorem. Jaderné energetické zařízení bude schopno dodat asi 100krát více energie, než nejaderná zařízení o stejné hmotnosti.

JIMO_schema_020.jpg
Svůj návrh sondy JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) nedávno představila americká firma Boeing. Jedná se o návrh sondy, která bude mít za úkol mj. vyzkoušet nové technologie, později použitelné i pro lety na Měsíc a na Mars. Jaderný reaktor na sondě JIMO by měl poskytovat více než 100krát větší množství využitelné energie než energetické zdroje na palubách dosavadních sond. Reaktor by měl také demonstrovat bezpečnou a spolehlivou dodávku elektrické energie, potřebné jak pro pohon sondy, tak i pro zajištění činnosti vědeckých zařízení.

Prostřednictvím projektu Prometheus, na kterém pracuje NASA, a který představuje nové kosmické technologie pro pohon a zásobování elektrickou energií, může být vyvinuto zařízení, které způsobí převrat v kosmickém výzkumu. Lze předpokládat, že JIMO může změnit dosavadní výzkum sluneční soustavy,“ říká Mike Mott, viceprezident a hlavní manažer společnosti Boeing. „Firma Boeing má tým odborníků s velkými zkušenostmi, který je schopen navrhovaný projekt dovést do úspěšného konce.“

Analýzy firmy Boeing naznačují, že sonda bude potřebovat na meziplanetární cestu 5 až 8 let, než dosáhne planety Jupiter bez použití gravitačních manévrů, často používaných u kosmických sond s chemickým pohonem pro dosažení svého cíle. Po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Jupitera se počítá s dlouhodobým výzkumem tří již zmiňovaných ledových měsíců Jupitera (Europa, Ganymed, Kallisto). Pohonný systém sondy bude schopen zajistit více než 30denní výzkum každého z uvedených měsíců, zaměřený na určení jejich stavby, dosavadního vývoje a možnosti existence primitivního života na těchto tělesech.

Jaderný reaktor sondy bude schopen zásobovat vědecké přístroje elektrickou energií o výkonu 45 kW. Na palubě sondy bude možno instalovat až 1 500 kg vědeckých přístrojů, schopných pořizovat a průběžně předávat na Zemi mimořádně velké množství dat. Výkonný pohonný systém zajistí dlouhodobé sledování jednotlivých měsíců z nízké oběžné dráhy.

Hlavní dodavatel sondy bude vybrán ještě v průběhu roku 2004. Start sondy lze očekávat nejdříve v roce 2015.

Související články:
Iontové motory a kosmonautika
Záhadný Jupiterův měsíc Europa
NASA vyzkoušela iontový motor

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7589x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Nad hlavami se nám rozpadla raketa: Jistě jste zaznamenali, že náhodní pozorovatelé byli svědky zajímavého úkazu, když oblohou letělo jasné rozpadající se těleso. Podle zpráv z Astronomického ústavu AV ČR mělo jít o zánik třetího stupně rakety Sojuz, která startovala 23. listopadu k ISS. Těleso neletělo nad ČR, nýbrž nad našimi jižními sousedy. Více na webu Hvězdárny v Úpici.
11.26 21:46 Kosmo M. Gembec

Astronomický denník Maximiliána Hella: Pre priaznivcov histórie astronómie dávame do pozornosti informáciu, že v týchto dňoch vychádza na Slovensku v knižnej podobe preklad rukopisu denníka významného astronóma 18. storočia - Maximiliána Hella. Viac na stránkach Slovenského zväzu astronómov.
11.24 12:28 Astro T. Dobrovodský

Philae nad povrchem: Sonda Rosetta zachytila několikrát Phila, než přistál a poté poskakujícího po přistání, snad to pomůže nalézt jeho definitivní místo přistání (viz. blog ESA).
11.17 16:08 Kosmo M. Gembec

Philae opravdu vyfotografován po prvním přistání:

V noci na sobotu se objevily spekulace, že na snímku těsně po prvním dosednutí Philae na povrch je také modul samotný a jeho stín. Ukázalo se, že je to pravda. Potvrdila to nyní ESA.

11.16 20:02 Kosmo M. Gembec

Skvrna se vrátila jako 12209: Aktivní oblast známá z konce října jako AR 12 192 se opět natočila k Zemi a skvrny zde jsou menší. Nyní ji už vidíme celou. Ačkoli je klidná, erupce třídy M nelze vyloučit.
11.14 21:15 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce