logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Lyridy na jižní obloze
ČAM Březen 2014
Česká astrofotografie měsíce
Měsíc s letadlem
Rostislav Kalousek
Měsíc s letadlem Foto: Rostislav Kalousek
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše (-4.6) jasně září ráno jako JItřenka. Mars (0) je vidět v druhé polovině noci. Jupiter (-2.6) jasně září téměř celou noc. Saturn (+0.5) je vidět v druhé polovině noci.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) 2004.07.29 20:27

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.

Na rozdíl od dřívějších sond nebudou její přístroje zásobovány elektrickou energií, vyráběnou pomocí panelů slunečních baterií či radioizotopových generátorů, ale jaderným reaktorem. Jaderné energetické zařízení bude schopno dodat asi 100krát více energie, než nejaderná zařízení o stejné hmotnosti.

JIMO_schema_020.jpg
Svůj návrh sondy JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) nedávno představila americká firma Boeing. Jedná se o návrh sondy, která bude mít za úkol mj. vyzkoušet nové technologie, později použitelné i pro lety na Měsíc a na Mars. Jaderný reaktor na sondě JIMO by měl poskytovat více než 100krát větší množství využitelné energie než energetické zdroje na palubách dosavadních sond. Reaktor by měl také demonstrovat bezpečnou a spolehlivou dodávku elektrické energie, potřebné jak pro pohon sondy, tak i pro zajištění činnosti vědeckých zařízení.

Prostřednictvím projektu Prometheus, na kterém pracuje NASA, a který představuje nové kosmické technologie pro pohon a zásobování elektrickou energií, může být vyvinuto zařízení, které způsobí převrat v kosmickém výzkumu. Lze předpokládat, že JIMO může změnit dosavadní výzkum sluneční soustavy,“ říká Mike Mott, viceprezident a hlavní manažer společnosti Boeing. „Firma Boeing má tým odborníků s velkými zkušenostmi, který je schopen navrhovaný projekt dovést do úspěšného konce.“

Analýzy firmy Boeing naznačují, že sonda bude potřebovat na meziplanetární cestu 5 až 8 let, než dosáhne planety Jupiter bez použití gravitačních manévrů, často používaných u kosmických sond s chemickým pohonem pro dosažení svého cíle. Po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Jupitera se počítá s dlouhodobým výzkumem tří již zmiňovaných ledových měsíců Jupitera (Europa, Ganymed, Kallisto). Pohonný systém sondy bude schopen zajistit více než 30denní výzkum každého z uvedených měsíců, zaměřený na určení jejich stavby, dosavadního vývoje a možnosti existence primitivního života na těchto tělesech.

Jaderný reaktor sondy bude schopen zásobovat vědecké přístroje elektrickou energií o výkonu 45 kW. Na palubě sondy bude možno instalovat až 1 500 kg vědeckých přístrojů, schopných pořizovat a průběžně předávat na Zemi mimořádně velké množství dat. Výkonný pohonný systém zajistí dlouhodobé sledování jednotlivých měsíců z nízké oběžné dráhy.

Hlavní dodavatel sondy bude vybrán ještě v průběhu roku 2004. Start sondy lze očekávat nejdříve v roce 2015.

Související články:
Iontové motory a kosmonautika
Záhadný Jupiterův měsíc Europa
NASA vyzkoušela iontový motor

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7307x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
Letní úpická expedice 2014
AstroTábor 2014

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Publikace o Arturu Krausovi: Vrámci projektu ROK ARTURA KRAUSE 2014, tedy připomínky 160. výočí narození významného pardubického rodáka, zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách, propagátora sportu a technických novinek vydal Klub přátel Pardubicka ve spolupráci s Hvězdárnou barona Artura Krause publikaci "BARON ARTUR KRAUS". Autoři publikace PhDr. Jiří Kotyk a Petr Komárek popisují na 98 stranách historii rodu Krausů, život Artura Krause, jeho působení v nejrůznějších oborech činnosti. Je zde popsán jeho zájem nejen o astronomii a pozorování Slunce... publikace_kraus Foto: KPP

Více informací: ZDE

04.24 00:22 Astro P. Komárek

Studentské a pracovní pozice na Evropské jižní observatoři:

Evropská jižní observatoř (ESO) vypisuje výběrové řízení na pracovní místo v Garchingu (Instrumentation Engineer/Physicist). Dále je vypsán termín pro podání žádostí o studentský pobyt v ESO (ESO Studentship Programme Europe). Bližší informace najdete na jobs.eso.org.

04.23 20:43 Nezařazeno S. Ehlerová

Nouzový výstup z ISS: Zítra, ve středu 23. dubna, vystoupí z paluby stanice ISS ve skafandrech dva Američané, aby za zhruba 2 a půl hodiny vyměnili porouchanou řídící jednotku. Přenos z této zajímavé události vám nabídneme počínaje třetí hodinou odpoledne!
04.22 20:00 Kosmo V. Straka

Hezké velikonoce...: a jedno vesmírné vajíčko pro vás.

Mlhovina „vejce“ vyfotografovaná HST. Prach kolem hvězdy prý polarizuje světlo, které odráží a vytváří tak „obálky“. Jde o vznikající planetární mlhovinu.
04.21 08:32 Astro redakce

Dragon přiletěl do cíle!: Zásobovací plavidlo Dragon SpaceX-3 dnes ve 13:14 SELČ (přesně podle plánu) posádka stanice ISS zachytila vnější robotickou paží necelých deset metrů daleko. Přílet lodi byl v předchozích hodinách pronásledován menšími výpadky signálu Dragonu, ale vše se zdárně podařilo a tak se Drak stane kolem 15:45 pevnou částí stanice.
Dragon a k němu připojená robotická paže stanice Foto: TV NASA
04.20 13:28 Kosmo V. Straka

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce