logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mlhovina Motýlek z Hubbla
ČAM Srpen 2014
Česká astrofotografie měsíce
Stopy světla
Radovan Mrllák
Stopy světla Foto: Radovan Mrllák
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) 2004.07.29 20:27

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.

Na rozdíl od dřívějších sond nebudou její přístroje zásobovány elektrickou energií, vyráběnou pomocí panelů slunečních baterií či radioizotopových generátorů, ale jaderným reaktorem. Jaderné energetické zařízení bude schopno dodat asi 100krát více energie, než nejaderná zařízení o stejné hmotnosti.

JIMO_schema_020.jpg
Svůj návrh sondy JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) nedávno představila americká firma Boeing. Jedná se o návrh sondy, která bude mít za úkol mj. vyzkoušet nové technologie, později použitelné i pro lety na Měsíc a na Mars. Jaderný reaktor na sondě JIMO by měl poskytovat více než 100krát větší množství využitelné energie než energetické zdroje na palubách dosavadních sond. Reaktor by měl také demonstrovat bezpečnou a spolehlivou dodávku elektrické energie, potřebné jak pro pohon sondy, tak i pro zajištění činnosti vědeckých zařízení.

Prostřednictvím projektu Prometheus, na kterém pracuje NASA, a který představuje nové kosmické technologie pro pohon a zásobování elektrickou energií, může být vyvinuto zařízení, které způsobí převrat v kosmickém výzkumu. Lze předpokládat, že JIMO může změnit dosavadní výzkum sluneční soustavy,“ říká Mike Mott, viceprezident a hlavní manažer společnosti Boeing. „Firma Boeing má tým odborníků s velkými zkušenostmi, který je schopen navrhovaný projekt dovést do úspěšného konce.“

Analýzy firmy Boeing naznačují, že sonda bude potřebovat na meziplanetární cestu 5 až 8 let, než dosáhne planety Jupiter bez použití gravitačních manévrů, často používaných u kosmických sond s chemickým pohonem pro dosažení svého cíle. Po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Jupitera se počítá s dlouhodobým výzkumem tří již zmiňovaných ledových měsíců Jupitera (Europa, Ganymed, Kallisto). Pohonný systém sondy bude schopen zajistit více než 30denní výzkum každého z uvedených měsíců, zaměřený na určení jejich stavby, dosavadního vývoje a možnosti existence primitivního života na těchto tělesech.

Jaderný reaktor sondy bude schopen zásobovat vědecké přístroje elektrickou energií o výkonu 45 kW. Na palubě sondy bude možno instalovat až 1 500 kg vědeckých přístrojů, schopných pořizovat a průběžně předávat na Zemi mimořádně velké množství dat. Výkonný pohonný systém zajistí dlouhodobé sledování jednotlivých měsíců z nízké oběžné dráhy.

Hlavní dodavatel sondy bude vybrán ještě v průběhu roku 2004. Start sondy lze očekávat nejdříve v roce 2015.

Související články:
Iontové motory a kosmonautika
Záhadný Jupiterův měsíc Europa
NASA vyzkoušela iontový motor

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7514x   Tisk
Noc Vědců 2014
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Astronomie nezná hranice: Hvězdárna Valašské Meziříčí ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině pořádá ve dnech 10. a 11. října 2014 netradiční putovní seminář s názvem Astronomie nezná hranice. Podrobnější informace jsou k dispozici na www.branadovesmiru.eu.
09.28 16:11 Nezařazeno F. Martinek

Ranní zvířetníkové světlo:

V těchto dnech je ideální šance na spatření ranního kužele zvířetníkového světla. Ideální místo k pozorování je mimo města, nebo alespoň směrem, kde na východ žádná města nejsou. Názorně je tento bělavý šikmý kužel světla vidět na pěkné panoramatické fotografii Viléma Heblíka z Krouny.

09.27 14:46 Astro M. Gembec

Philae: Přistání na kometě 12. listopadu: Rosetta přinesla další úžasné snímky jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Navíc známe datum přistání modulu Philae: 12. 11. v 18:00 nebo 19:30 SELČ podle toho, zda se přistane v primární lokalitě J nebo záložní C. Více...
09.27 11:00 Kosmo M. Gembec

Meteor: CERN plánuje větší urychlovač: Co přijde po LHC? Ještě větší kruhový urychlovač? Nebo snad lineární? O budoucnosti CERN hovoří jeho ředitel Rolf-Dieter Heuer. Poslouchejte Meteor 27. září od 8:05. Archiv pořadu.
09.26 18:47 Nezařazeno redakce

Sojuz měl po startu problémy: Včerejší start lodi Sojuz nedopadl tak skvěle, jak se původně zdálo z real-time přenosu: záhy po oddělení lodi od horního stupně rakety se jí nevyklopil jeden ze dvou solárních panelů, jejichž rozpětí je kolem 10 metrů. Sojuz se přesto dokázal hladce připojit k ISS dokonce o 4 minuty dřív oproti plánu (dnes v 04:11 SELČ). Zaseknutý panel se vyklopil asi půl hodiny poté, snad díky vibracím a otřesům při dokování. Mimochodem, v našem přenosu jsou videa z této mise.
Nesouměrný Sojuz bez jednoho solárního panelu při příletu ke stanici Foto: Spaceflightnow.com/TV NASA
09.26 15:06 Kosmo V. Straka

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce