Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Utajená hvězda mezi kandidáty na exoplanety

Utajená hvězda mezi kandidáty na exoplanety

OGLE-TR-122.jpg
Mezinárodní tým astronomů velice přesně určil rozměry a hmotnost doposud nejmenší známé hvězdy ve vesmíru. Pozorování byla vykonána v březnu 2004 pomocí spektrografu FLAMES na dalekohledu Kueyen o průměru 8,2 m systému VLT (Very Large Telescope), který se nachází na Evropské jižní observatoři ESO na hoře Paranal v Chile.

Astronomové zjistili, že jasnost hvězdy označované jako OGLE-TR-122, během pozorování pravidelně klesala o 1,5 % na dobu o něco málo delší než 3 hodiny (viz obrázek). Poklesy jasnosti se pravidelně opakovaly jednou za 7 dnů 6 hodin a 27 minut, vždy na dobu zhruba 188 minut. To znamená, že nějaký objekt, přecházející před hvězdou, část jejího povrchu pro pozorovatele na Zemi zakrývá, a tak dochází k opakujícím se poklesům jasnosti hvězdy. Současná měření změn radiálních rychlostí hvězdy naznačila, že objekt se od nás střídavě vzdaluje a opět se přibližuje ve stejné periodě (tj. 7,3 dne) rychlostí s amplitudou 20 km/s. To je způsobováno oběhem hvězdy OGLE-TR-122 a jejího průvodce, který obdržel označení OGLE-TR-122b, kolem společného těžiště. Průvodcem je hvězda o velmi malé hmotnosti.

Objevený průvodce má pouze 96krát větší hmotnost než planeta Jupiter a pouze o 16 % větší průměr než největší planeta sluneční soustavy. Přímá pozorování naznačují, že hvězdy o hmotnostech menších než 1/10 hmotnosti Slunce mají rozměry srovnatelné s průměry obřích planet. Tuto skutečnost bude zřejmě nutno vzít v úvahu při objevování exoplanet na základě poklesu jasnosti hvězdy při přechodu předpokládané exoplanety. Při zákrytu hvězdy trpasličí hvězdičkou obdrží astronomové stejný fotometrický signál, jako při přechodu velké exoplanety, tzv. horkého Jupitera, přes kotouček hvězdy. Proto je nutné provádět další doplňující měření, aby bylo rozlišeno, zda průvodcem hvězdy je "hvězdička" či obří exoplaneta.

OGLE-TR-122b.jpg

Na dalším obrázku je porovnání průměru Slunce, nově objevené nejmenší známé hvězdy OGLE-TR-122b a planety Jupiter. Hmotnost hvězdy OGLE-TR-122b činí 1/11 hmotnosti Slunce a její velikost dosahuje 1/8 průměru Slunce.

Nutno dodat, že pozorování pomocí VLT vedla k objevu 7 nových dvojhvězd, u nichž druhá složka dvojhvězdy (průvodce) má hmotnost nižší než 1/3 hmotnosti Slunce, což je opravdový zlatý důl pro astronomy.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »