Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Spitzer a Hubble společně pozorovali Sombrero
Veselý Jan Vytisknout článek

Spitzer a Hubble společně pozorovali Sombrero

m104_spitzer.jpg
Galaxii M 104 se říká Sombrero, podle jejího tvaru. Trochu připomíná mexický klobouk se širokým okrajem. Obrázek zveřejněný při příležitosti Dne Vesmíru (Space Day), který se dnes slaví v USA, je výsledkem společného pozorování dvou kosmických teleskopů. Hubblův teleskop fotografoval Sombrero ve viditelném světle, Spitzerův teleskop přidal pozorování v infračerveném záření.

Výrazný okraj Sombrera tvoří prachový prstenec obsahující horké mladé hvězdy. Prach, který je zahaluje, pohlcuje jejich ultrafialové záření a viditelné světlo, a proto září v infračerveném oboru. Takováto překotná aktivita v celé galaxii se většinou objevuje v důsledku gravitační potyčky s jinou, zpravidla menší galaxií. Malá galaxie bývá tou větší nenávratně pohlcena, ale vyvolá v ní tlakové vlny, jež vedou k přechodnému zvýšení hvězdné porodnosti. To by mohl, ale také nemusel, být případ galaxie M 104 Sombrero, jež je jednou ze 75 galaxií zařazených do projektu sledování blízkých galaxií Spitzerovým infračerveným kosmickým teleskopem s cílem studovat vznik hvězd v různých typech galaxií.

Ačkoli je galaxie Sombrero menší než Mléčná dráha, patří spíš mezi ty velké. Její průměr činí přibližně 50 tisíc světelných roků a její hmotnost odhadujeme na 800 miliard Sluncí. Nachází se na jižním okraji kupy galaxií v Panně. Od nás ji dělí vzdálenost 28 miliónů světelných roků. Jako mlhavý obláček je dobře vidět i malým dalekohledem.

Spitzerův teleskop spolu s Hubblovým teleskopem, rentgenovou observatoří Chandra a již neexistující Comptonovou gama observatoří patří do skupiny velkých kosmických observatoří NASA. Pojmenován je po astronomovi, jehož koncepce dalekohledu na oběžné dráze vedla až k vypuštění Hubblova teleskopu před 15 lety.

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha nad obzorem.

Širokoúhlý pohled na naši domovskou galaxii, jak se elegantně klene nad českým obzorem. Fascinuje mě, jak dokáže i běžný chytrý telefon z pevného stativu zachytit tak obrovské množství hvězd a prachových mračen, které jsou od nás vzdálené tisíce světelných let.

Další informace »