Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Stella.jpg
Jeden z nejvýkonnějších superpočítačů na světě bude zpracovávat data z radioteleskopu LOFAR (Low Frequency Array). Tento radioteleskop je určen k výzkumu procesu vzniku prvních hvězd ve vesmíru, ke studiu magnetického pole naší Galaxie a k případným objevům doposud neznámých zdrojů kosmického záření o vysokých energiích.

Místo jedné obří antény bude radioteleskop LOFAR sestaven z několika tisíc antén o malém průměru. Přijímané signály ze všech antén bude mít za úkol zpracovat nový superpočítač STELLA (Supercomputer Technology for Linked Lofar Applications), který bude umístěn v areálu University of Groningen. Tento počítač je neoficiálně označován jako třetí nejvýkonnější superpočítač na světě. Jedním z jeho úkolů bude vyhodnocování a zpracovávání rádiového záření o vlnové délce do 30 m.

Jedna z vrstev atmosféry, tzv. ionosféra, má negativní vliv na rádiové záření, přicházející z vesmíru. Projevuje se to "neostrostí" rádiového signálu. Aby byl získán nezkreslený signál, bude superpočítač STELLA modelovat poruchy a kompenzovat je v reálném čase, aby byl získán kvalitní a správný signál. To si vyžádá celý výkon superpočítače, který bude schopen provádět 27,4 biliónu operací za sekundu.

Antény pro příjem rádiového záření budou rozmístěny v oblasti o průměru 350 km se středem na severu Holandska. Navzájem budou propojeny sítí z optických vláken.

V současné době je instalováno pouze 100 antén z předpokládaného počtu 20 000 až 25 000. Další budou postupně instalovány a celá síť by měla být dokončena do tří let. LOFAR se tak stane nejcitlivějším radioteleskopem, který bude detekovat dlouhovlnné rádiové záření.

Jedním z hlavních úkolů radioteleskopu LOFAR je zjistit, co se dělo ve vesmíru v časovém okamžiku několik miliónů roků po velkém třesku. Astronomové se chtějí dozvědět, co vzniklo dříve: zda hvězdy či jiné neobyčejné objekty jako jsou například kvasary.

Prostřednictvím radioteleskopu LOFAR bude možné studovat vznik galaxií, mapovat strukturu magnetických polí galaxií včetně naší Galaxie a registrovat částice o mimořádně vysokých energiích, které bombardují zemskou atmosféru. Pozorování mohou také přispět k objasnění záhady původu kosmických paprsků.

Podobný radioteleskop s názvem LWA (Long Wavelenght Array) by mohl být v budoucnu postaven v Novém Mexiku.

Související článek: LOFAR - nový evropský radioteleskop.

Zdroj: spacenews.ru a tweakers.net
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Aurora Borealis

STORY: Aurora Borealis (Northern lights) on January 19th, 2026 at 21:30 UT from G4 storm at Folkmarske Sedlo - Slovakia EXIF: Nikon D750 Samyang 24mm F/1.4 ED AS IF UMC Nikon F (AE) Panorama 9 x 10sec, ISO 800, f2

Další informace »