Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Stella.jpg
Jeden z nejvýkonnějších superpočítačů na světě bude zpracovávat data z radioteleskopu LOFAR (Low Frequency Array). Tento radioteleskop je určen k výzkumu procesu vzniku prvních hvězd ve vesmíru, ke studiu magnetického pole naší Galaxie a k případným objevům doposud neznámých zdrojů kosmického záření o vysokých energiích.

Místo jedné obří antény bude radioteleskop LOFAR sestaven z několika tisíc antén o malém průměru. Přijímané signály ze všech antén bude mít za úkol zpracovat nový superpočítač STELLA (Supercomputer Technology for Linked Lofar Applications), který bude umístěn v areálu University of Groningen. Tento počítač je neoficiálně označován jako třetí nejvýkonnější superpočítač na světě. Jedním z jeho úkolů bude vyhodnocování a zpracovávání rádiového záření o vlnové délce do 30 m.

Jedna z vrstev atmosféry, tzv. ionosféra, má negativní vliv na rádiové záření, přicházející z vesmíru. Projevuje se to "neostrostí" rádiového signálu. Aby byl získán nezkreslený signál, bude superpočítač STELLA modelovat poruchy a kompenzovat je v reálném čase, aby byl získán kvalitní a správný signál. To si vyžádá celý výkon superpočítače, který bude schopen provádět 27,4 biliónu operací za sekundu.

Antény pro příjem rádiového záření budou rozmístěny v oblasti o průměru 350 km se středem na severu Holandska. Navzájem budou propojeny sítí z optických vláken.

V současné době je instalováno pouze 100 antén z předpokládaného počtu 20 000 až 25 000. Další budou postupně instalovány a celá síť by měla být dokončena do tří let. LOFAR se tak stane nejcitlivějším radioteleskopem, který bude detekovat dlouhovlnné rádiové záření.

Jedním z hlavních úkolů radioteleskopu LOFAR je zjistit, co se dělo ve vesmíru v časovém okamžiku několik miliónů roků po velkém třesku. Astronomové se chtějí dozvědět, co vzniklo dříve: zda hvězdy či jiné neobyčejné objekty jako jsou například kvasary.

Prostřednictvím radioteleskopu LOFAR bude možné studovat vznik galaxií, mapovat strukturu magnetických polí galaxií včetně naší Galaxie a registrovat částice o mimořádně vysokých energiích, které bombardují zemskou atmosféru. Pozorování mohou také přispět k objasnění záhady původu kosmických paprsků.

Podobný radioteleskop s názvem LWA (Long Wavelenght Array) by mohl být v budoucnu postaven v Novém Mexiku.

Související článek: LOFAR - nový evropský radioteleskop.

Zdroj: spacenews.ru a tweakers.net
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »