Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MARS-500: to není práce pro ženy

MARS-500: to není práce pro ženy

Mars_KL.jpg
Experiment, zaměřený na imitaci podmínek při letu na Mars s názvem "Mars-500" bude zahájen v roce 2006. Připomeňme si, že v rámci tohoto projektu skupina výzkumníků stráví 500 dnů ve specializovaném modulu v Institutu lékařsko-biologických problémů IMBP (Institut mediko-biologočeskich problem) v Moskvě. Nezbytnost takového experimentu spočívá v tom, že mnozí experti tvrdí: dlouhodobý let k Marsu může mít negativní vliv na zdraví členů posádky. Před vlastní realizací skutečného letu je nutno vše důkladně prověřit.

Experiment bude probíhat v rámci ruského kosmického programu. Podle vyjádření ředitele Roskosmosu Anatolije Perminova bude financování projektu zahájeno již v březnu 2005. Podle odhadů expertů dosáhnou finanční náklady částky přibližně 10 miliónů dolarů.

Po zahájení experimentu bude skupina dobrovolníků umístěna do Pozemního experimentálního komplexu NEK (Nazemnyj experimental´nyj komplex), kde stráví téměř 1,5 roku (500 dnů). Účastníci pokusu budou zcela izolováni od okolního prostředí. V průběhu tohoto unikátního experimentu budou získány důležité informace o rekcích lidského organizmu na podmínky dlouhodobého kosmického letu. Kromě toho bude vyzkoušeno a prověřeno v praxi autonomní vybavení, zabezpečující životní podmínky pro posádku během dlouhodobého letu k Marsu.

Do experimentální posádky bude vybráno 6 mužů ve věku 35 až 55 roků s bohatými životními a profesionálními zkušenostmi. Vzhledem k náročným podmínkám experimentu bylo rozhodnuto, že do posádky nebude zařazena ani jediná žena.

Nábor dobrovolníků bude vyhlášen na podzim letošního roku. Podle informací zástupce IMBP Marka Belakovského, výchozím bodem pro formování posádky bude 3. evropský kongres o kosmické biologii a medicíně s názvem "Úspěchy kosmické medicíny - ochrana zdraví v praxi", který se uskuteční v září 2005 v Berlíně. Odborníci různých států světa mj. prodiskutují připravovaný experiment Mars-500. Kromě toho budou posouzeny i další návrhy a připomínky vědců k jeho realizaci. Kromě Roskosmosu (Ruská federální kosmická agentura) a Ruské akademie věd mohou na projektu spolupracovat Evropská kosmická agentura ESA a Kanadská kosmická agentura CSA.

Francouzští vědci již doporučili vyzkoušet během experimentu speciální stravu, navrženou organizací CNES pro dlouhodobé kosmické lety.

V první etapě bude vybráno celkem 20 uchazečů, z nichž bude v další etapě vybráno 6 adeptů, kteří vytvoří základní "posádku". Další šestice bude tvořit kontrolní skupinu, jejichž úkolem bude také vnější podpora celého experimentu.

V pozemním experimentálním komplexu bude vybudována ložnice, kuchyně a laboratoř. K maximálnímu omezení možnosti vzniku požáru bude celý vnitřní objem experimentálního modulu napuštěn kyslíko-argonovou atmosférou. Podobná umělá atmosféra (nebo kyslíko-heliová plynná směs) bude pravděpodobně použita v hermetických úsecích měsíčních či marťanských stálých základen (alespoň s tím počítají některé projekty). Získané zkušenosti z pozemních experimentů umožní vědcům udělat patřičné závěry o vhodnosti takovýchto umělých atmosfér pro dlouhodobé pilotované kosmické lety.

Celý experiment se všemi etapami předpokládané pilotované expedice na Mars v rámci projektu Mars-500 bude řízen ze Střediska řízení letů poblíž Moskvy, podobně jako by tomu bylo při reálném letu k rudé planetě.

Připomeňme, že doposud nejdelší kosmický let absolvoval na palubě ruské orbitální stanice MIR ruský lékař a kosmonaut Valerij Poljakov v trvání 438 dnů (podrobnosti viz článek Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu).

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 4/2005
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »