Záhadná hvězda WR123 se intenzivně zbavuje hmoty
Na oběžnou dráhu kolem Země byla dopravena 30. 6. 2003 společně s dalšími 8 minidružicemi včetně české družice MIMOSA. Byla navedena na heliosynchronní dráhu ve výšce 820 km. Start se uskutečnil pomocí ruské rakety Rokot.
Kanadská družice MOST (Microvariability and Oscillations of Stars) je určena ke sledování i velmi nepatrných změn jasnosti hvězd. Tyto informace se využívají například za účelem hledání exoplanet u blízkých i vzdálených hvězd na základě periodických poklesů jasnosti a ke studiu procesů výtrysků plynů z hvězd do okolního prostředí.
Poslednímu problému byl věnován také referát na konferenci Kanadské astronomické společnosti. Pomocí družice MOST bylo zjištěno docela mimořádné chování hvězdy, jejíž hmotnost minimálně 10krát převyšuje hmotnost Slunce a která vyvrhuje do okolního prostoru více než 100 biliónů tun plynů za sekundu! Jedná se mj. o kyslík a uhlík, což jsou prvky, potřebné pro existenci života. Pozorování však přinesla více otázek než odpovědí.
Hvězda má katalogové označení WR123 a nachází se ve vzdálenosti 19 000 světelných let od Země v souhvězdí Orla. Písmena WR v jejím označení dokládají, že patří ke zvláštnímu typu hvězd, které označujeme jako Wolf-Rayetovy hvězdy. Hvězdy tohoto typu jsou mimořádně horké - teplota na jejich povrchu dosahuje více než 50 000 K. Dále jsou charakteristické chaotickými změnami jasnosti, které souvisejí s turbulentními výtrysky plynů, jež dosahují rychlosti přibližně 2000 km/s.
Wolf-Rayetovy hvězdy nesou jméno po svých objevitelích, kterými byli francouzští astronomové Charles Wolf a Georges Rayet. Existenci WR hvězd zjistili poprvé v roce 1867. Typická WR hvězda je 3krát větší a 25krát hmotnější než Slunce, přičemž vyzařuje 100 000krát více energie. Ve vesmíru jsou poměrně vzácné, neboť jejich doba "života" je velmi krátká. Je známo něco přes 200 hvězd tohoto typu.
Družice MOST sledovala hvězdu WR123 bez přerušení 39 dnů a zaznamenávala změny její jasnosti. Ukázalo se, že tyto změny nejsou chaotické, ale že kolísají v periodě 10 hodin. Byly navrženy 3 hypotézy, které se snaží tuto skutečnost vysvětlit: a) změny jasnosti mohou souviset s rotací hvězdy kolem vlastní rotační osy; b) kolem hvězdy WR123 může obíhat malá doposud neobjevená hvězda; c) v nitru samotné hvězdy může docházet k nějakým pohybům či oscilacím.
Avšak žádné z navrhovaných řešení nevzbuzuje u astronomů důvěru. Pokud by změny jasnosti byly vyvolány rotací hvězdy, pak by rychlost rotace na jejím povrchu dosahovala hodnot 2000 km/s. Odstředivá síla by již dávno "rozházela" hmotu hvězdy do okolního prostředí. Rovněž přítomnost průvodce - menší hvězdy - není pravděpodobná. Z výpočtů plyne, že by tato hvězda musela obíhat po dráze s poloměrem menším, než je poloměr hvězdy WR123. Zbývají tedy nějaké zatím neznámé procesy v nitru hvězdy. Nebo bude nutné přepracovat teorii vzniku a vývoje Wolf-Rayetových hvězd.
Ilustrační obrázek v úvodu článku zachycuje mlhovinu, obklopující hvězdu WR124. Fotografie byla pořízena pomocí HST.
Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
