Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je Amalthea ledovým měsícem?

Je Amalthea ledovým měsícem?

Amalthea.jpg
Vědci zpracovávající data ze sondy Galileo zjistili, že malý Jupiterův měsíc Amalthea je ve skutečnosti hromadou úlomků ledu, neboť jeho průměrná hustota je menší než hustota vody. Astronomové očekávali, že tak blízko obří planety mohou existovat pouze kamenné, nikoliv ledové měsíce. Tento objev tak otřásá dlouholetými teoriemi, které popisují vznik měsíců kolem obřích planet.

"Očekával jsem těleso, vytvořené především z horniny. Přítomnost ledu v tělese, které obíhá tak blízko Jupitera, je překvapující," říká John D. Anderson, astronom NASA z Jet Propulsion Laboratory, Pasadena (Kalifornie, USA). "Tyto údaje poskytují důležité informace o vzniku Jupitera i celé sluneční soustavy."

Současné modely předpokládají, že v době vzniku měsíce Amalthea byla v oblasti, kde se měsíc nyní nachází, velmi vysoká teplota. A to je neslučitelné s jeho ledovou stavbou. Nový objev naznačuje, že se měsíc zformoval v chladném prostředí. Jednou z možností je, že vznikl později než velké Jupiterovy měsíce. Další možností je, že se měsíc Amalthea zformoval ve větší vzdálenosti od Jupitera, možná až za drahou ledového měsíce Europa, nebo dokonce vznikl ve sluneční mlhovině až za drahou Jupitera. To by pak musel být nějakým způsobem "přemístěn" do blízkosti Jupitera na současnou dráhu nebo musel být zachycen gravitací Jupitera.

Průměrná hustota měsíce Amalthea je mnohem nižší než hustota vodního ledu. Proto podstatnou část tohoto pórovitého tělesa pravděpodobně tvoří velké množství vodního ledu, a také hornina. Analýza hustoty, objemu, tvaru a přitažlivosti měsíce vedla vědce k názoru, že Amalthea není jen porézní objekt s prázdnými "dírami" uvnitř, ale že obsahuje také velké množství ledu.

Jeden z modelů vzniku Jupiterových měsíců předpokládá, že měsíce blíže k planetě vznikaly z hustějšího materiálu než ty vzdálenější. To je základ teorie, podle níž mladý vznikající Jupiter vyzařoval podobně jako mladé Slunce poměrně hodně tepla, které zabránilo vzniku blízkých měsíců z těkavých látek o nízké hustotě. Čtyři velké Jupiterovy měsíce potvrzují tento model, navíc nejvnitřnější z nich - měsíc Io - má také nejvyšší hustotu a je složen převážně z horniny, kamenů a kovů. V důsledku slapových sil dochází na měsíci Io k vulkanické činnosti.

Amalthea_Galileo_Jupiter.jpg

Amalthea je malý načervenalý měsíček nepravidelného tvaru o rozměrech 270 krát 145 km. Kolem Jupitera obíhá ve vzdálenosti 181 000 km, což je méně než polovina vzdálenosti Měsíce od Země. Americká sonda Galileo prolétla 5. 11. 2002 kolem měsíce Amalthea ve vzdálenosti 160 km. Jednalo se o největší přiblížení sondy k některému z Jupiterových měsíců během této mise.

Americká kosmická sonda Galileo byla vypuštěna pomocí raketoplánu 18. 10. 1989, na oběžnou dráhu kolem Jupitera byla navedena 7. 12. 1995. Svoji existenci sonda ukončila 21. 9. 2003, kdy shořela v hustých vrstvách atmosféry planety Jupiter.

Již brzy po průletu sondy Galileo kolem měsíce Amalthea byly zveřejněny informace o tom, že se jedná o měsíc s velice nízkou hustotou. Vysvětlení, že se jedná o ledové těleso, bylo zamítnuto s odůvodněním, že slapové síly (podobně jako u měsíce Io) by nitro tohoto tělesa zahřály natolik, že by muselo dojít k vypaření vodního ledu. Vše vysvětluje předpoklad, že se jedná o pórovitý objekt se spoustou děr uvnitř. Amalthea je jakýmsi shlukem úlomků horniny, kamenů, a především ledu, které drží pohromadě vlastní gravitací. Lze také předpokládat, že se původně jednalo o pevné těleso, které se v důsledku srážky rozpadlo na spoustu úlomků, které se zase gravitací spojily v jedno těleso.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »