Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická olympiáda 2004/2005 - finále

Astronomická olympiáda 2004/2005 - finále

V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskuteční finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. Na 50 finalistů z celé České republiky, ale také ze Slovenska se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále.

Odpoledne je pak čeká přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. "Okna vesmíru stále dokořán", který v ní bude mluvit o objevech 20. století a vyhlídkách astronomie v první polovině 21. století a dojde také na "několik špatných rad dobrým studentům". Z rukou Dr. Jiřího Grygara jako čestného předsedy České astronomické společnosti a předsedy Učené společnosti obdrží finalisté diplomy a řadu odměn. První tři si odnesou dalekohledy - na druhé a třetí místo čekají kvalitní triedry, nejlepší z nejlepších si odveze astronomický dalekohled značky Celestron. V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.

Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat - mj. uskutečnit praktická pozorování pod oblohou, zjišťovat západy Slunce v rozmezí týdnů, navštívit blízkou hvězdárnu.

Letošního, již druhého, ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 1742 prací z celkem 259 škol a institucí. Do druhého (korespondenčního) kola postoupilo 373 dětí, ze kterých 50 nejlepších dorazí na pražské finále. Nemalé časové i finanční náklady, které Česká astronomická společnost na Astronomickou olympiádu vydává, jsou velmi dobře vynaloženy - podpora dětí se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc než co jim škola nezbytně předpisuje, je vynikající investice.

Finále Astronomické olympiády je přístupno pouze pozvaným. Novinářům budou umožněny rozhovory s finalisty. V příloze je podrobný program finále. Více o jednotlivých kolech Astronomické olympiády i o minulém ročníku na http://olympiada.astro.cz. Zde také najdete např. seznam letošních finalistů včetně jejich školy a města, odkud jsou.

Program - Pátek 10. června 2005

9.00 - 10.00 Registrace finalistů
10.00 - 10.30Zahájení finále
10.30 - 11.45Finále Astronomické olympiády
11.45 - 12.00Závěr finále
12.00 - 14.30Přestávka na oběd a na prohlídku centra Prahy
14.30 - 15.45Přednáška RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Okna vesmíru stále dokořán (Několik špatných rad dobrým studentům, ohlédnutí za objevy 20.století a vyhlídky astronomie v první polovině 21.století.)
16.00 - 17.00Vyhlášení výsledků (RNDr. Jiří Grygar, CSc.)

Na finále je možné mít libovolné pomůcky(encyklopedie,...) kromě elektronických (mobil a la přítel na telefonu, počítač,...).

V sobotu bude probíhat exkurze na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově

Doplňkové informace naleznete od 1.6.2005 na adrese http://olympiada.astro.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »