Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

MRO.jpg
Na oběžné dráze kolem "rudé" planety stále ještě pracují kosmické sondy Mars Global Surveyor (MGS), Mars Odyssey a Mars Express. Povrch planety Mars již více než rok studují dvě pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity. Starty dalších kosmických sond se blíží. První z nich - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) - odstartuje 10. srpna 2005, start sondy PHOENIX je naplánován na srpen 2007.

První z připravovaných kosmických sond má nový design, který zajistil, že sonda je elegantnější, spolehlivější, operativnější a výkonnější než její předchůdkyně. Na oběžnou dráhu kolem Marsu bude navedena v březnu 2006. Pro úpravu oběžné dráhy bude využit tzv. aerobraking, tj. brždění odporem atmosféry (ušetří se tím pohonné látky). Tato etapa bude trvat do listopadu 2006. A pak již bude následovat minimálně dvouletý detailní výzkum Marsu.

MRO_HiRISE.jpg

Nejzajímavějším vědeckým přístrojem sondy bude bezesporu kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Exploration), která bude schopna pořizovat snímky povrchu Marsu 5krát podrobnější než například kamera na sondě MGS (mimochodem tato sonda pořídila do května 2005 již více než 200 000 snímků povrchu Marsu).

Kamera bude pořizovat snímky jednak ve viditelném světle za účelem studia struktury povrchu (morfologie), které umožní mnohem detailnější výzkum planety než doposud. Kamera bude rovněž schopna pozorovat v oboru infračerveného záření, což dovolí pořídit mapu výskytu minerálů. V závislosti na proměnné výšce sondy nad povrchem 200 až 400 km bude kolísat rozlišovací schopnost kamery mezi 30 a 60 cm/pixel.

Které oblasti povrchu Marsu bude sonda MRO detailně studovat, bude rozhodnuto na základě vyhodnocení dat ze sond MGS a Mars Odyssey. Budou vybrány ty nejzajímavější oblasti, které mohou přinést více nových poznatků o vývoji planety Mars v minulosti.

MRO_radar.jpg

Kromě snímkování povrchu se sonda zaměří například na monitorování oblačnosti a prachu v ovzduší (písečné bouře), vytvoření mineralogické mapy (zaměří se především na výskyt minerálů vznikajících za přítomnosti vody), bude sledovat změny meteorologických podmínek, pomocí radaru SHARAD bude pátrat po přítomnosti vody pod povrchem planety do hloubky 1 km (doplní tak pozorování evropské sondy Mars Express), bude mapovat gravitační pole Marsu apod.

Phoenix_1.jpg

Před několika dny bylo oznámeno, že byla schválena příprava další sondy k Marsu s názvem PHOENIX, která bude mít za úkol přistát v blízkosti severní polární čepičky, což je oblast podobná tzv. permafrostu na Zemi. Hlavním vědeckým úkolem sondy bude pátrání po projevech života na Marsu a výzkum historie vývoje vody na rudé planetě. Po přistání budou pomocí manipulátoru odebrány vzorky horniny z podpovrchových vrstev a provedeny jejich analýzy se zaměřením na zjišťování stop případného života.

Start sondy je naplánován na srpen 2007, přistání na Marsu na květen 2008. Jedná se o první sondu v rámci programu Mars Scout. Jde o poměrně levnou výpravu. Náklady na její realizaci by neměly překročit částku 386 miliónů dolarů včetně nákladů na vypuštění.

Zdroj: jpl.nasa.gov a jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »