Sopky na Titanu mohou vyvrhovat metan

Tento objev může vést astronomy k revizi dřívějších představ, podle nichž byla přítomnost metanu v atmosféře měsíce Titan očekávána především vzhledem k předpokládané existenci na metan bohatého uhlovodíkového oceánu.

Fotografie v oboru infračerveného záření, které pořídila aparatura VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) na palubě sondy Cassini, ukazují jasný útvar o průměru 30 km, který má kruhovou strukturu. Tato struktura, vyfotografovaná 26. 10. 2004 během prvního průletu sondy kolem Titanu ve vzdálenosti 1200 km, může být interpretována jako vulkanický kužel svažující se k povrchu měsíce, vytvořený postupnými "výlevy" ledového materiálu. Když led, obohacený o uhlovodíky, taje v důsledku působení slapových sil, uvolňuje se do atmosféry Titanu plynný metan.

Takovéto erupce ledových sopek (tzv. kryovulkanismus) jsou způsobeny teplem, vznikajícím slapovými silami v důsledku pohybu hmoty v nitru měsíce Titan. Vnitřní pohyby hmoty vznikají v důsledku proměnné vzdálenosti Titanu od planety Saturn během oběhu po eliptické dráze.

Snímky studované oblasti také naznačují, že se zde nenachází povrch pokrytý kapalinou. Tento závěr je podpořen srovnáním vzhledu povrchu na fotografiích z aparatury VIMS s podobnými snímky, které pořídil evropský modul Huygens během sestupu a po přistání na povrchu měsíce Titan.

"Před údaji ze sondy Cassini-Huygens bylo nejrozšířenější přijímané vysvětlení přítomnosti metanu v atmosféře Titanu existencí na metan bohatého uhlovodíkového oceánu," říká Christophe Sotin (University of Nantes, Francie) a hlavní autor nového vysvětlení. "Souprava přístrojů na palubě sondy Cassini a pozorování v místě přistání modulu Huygens odhalují, že globální oceán zde není přítomen. Interpretace vzhledu povrchu jako působení kryovulkanismu poskytuje alternativní vysvětlení pro přítomnost metanu v atmosféře Titanu," dodává Sotin.

Přístroj jako je VIMS, pracující v infračerveném oboru, je schopen proniknout přes hustý mlžný závoj v atmosféře Titanu a poskytnout tak informace o chemickém složení a topografii povrchu.Fotografie s vysokým rozlišením zachycuje oblast o rozloze 150 kilometrů čtverečních, na níž se nachází i kruhová struktura o průměru 30 km, se dvěma prodlouženými "křídly" mířícími západním směrem. Tento útvar se ve skutečnosti podobá vulkanickým strukturám na Zemi či Venuši, tvořeným překrývajícími se vrstvami materiálu ze série výlevů, i když "stavební" materiál je různý.

Uprostřed této kruhové struktury vědci zcela zřetelně spatřili tmavou oblast, která může být interpretována jako deprese (proláklina). Je snadné si domyslet, že se jedná o vulkanický kráter ve tvaru mísy, vzniklý ztuhnutím původně roztaveného materiálu.

Jestliže je hypotéza existence kryovulkanismu správná, pak černé kanály, vyfotografované sondou Huygens během přistávacího manévru, mohly vzniknout působením velkých dešťů, které následovaly po erupci sopky.

Astronomové však zvažují i jiná alternativní vysvětlení pro kruhovou strukturu o průměru 30 km. Například by se mohlo jednat o oblak. Avšak fotografie, pořízené v jiných časových okamžicích potvrzují, že uvedená struktura nemění svůj tvar. Další interpretace předpokládá, že se může jednat o nahromadění pevných částic, přemístěných zde prouděním plynů či kapalin, podobně jako vznikají písečné duny na Zemi. Avšak kruhový tvar nedává mnoho naděje k vytvoření takovéto struktury působením větru, a ani nesouhlasí s očekávanými směry větru na Titanu.

Radarová pozorování této oblasti uskuteční sonda Cassini při dalších přiblíženích k Titanu a jistě potvrdí tento objev. Sonda uskuteční 45 průletů kolem měsíce Titan během plánovaného čtyřletého trvání mise. Následující blízký průlet se uskuteční 22. 8. 2005.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí