Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  2. ročník Astronomické olympiády - finále

2. ročník Astronomické olympiády - finále

2. ročník Astronomické olympiády skončil pražským finále a exkurzí na Astronomický ústav AV ČR. V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskutečnilo finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií.

Na 50 finalistů z celé České republiky, ale také ze Slovenska se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Odpoledne si pak finalisté a jejich doprovod - učitelé fyziky vyslechli přednášku RNDr. Jiřího Grygara, CSc. "Okna vesmíru stále dokořán", který v ní mluvil o objevech 20. století a vyhlídkách astronomie v první polovině 21. století a udělil také "několik špatných rad dobrým studentům". Z rukou Dr. Jiřího Grygara jako čestného předsedy České astronomické společnosti a předsedy Učené společnosti potom finalisté obdrželi diplomy a řadu odměn. Tři nejúspěšnější si odnesli dalekohledy značky Celestron, nejlepší z nejlepších si odvezl astronomický dalekohled o průměru objektivu 15 cm v hodnotě přes 10 000 Kč.

Vítězové 2. ročníku Astronomické olympiády:

  1. Viktor Löffelmann, Gymnázium Mariánské Lázně
  2. místo Alžbeta Č3. erneková, Základní škola Trenčín
  3. místo Róbert Zajac, Základní škola J. Palárika, Raková

V sobotu 11. června pokračovalo finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, kde její účastníci zažili definitivní tečku za letošním ročníkem Astronomické olympiády. Finalisté Astronomické olympiády a jejich učitelé fyziky či rodiče navštívili odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a využili možnosti diskutovat s vědeckými pracovníky a pozorovateli, kteří výzkum vesmíru vykonávají.

Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat - mj. uskutečnit praktická pozorování pod oblohou, zjišťovat západy Slunce v rozmezí týdnů, navštívit blízkou hvězdárnu. Letošního, již druhého, ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 1742 prací z celkem 259 škol a institucí. Do druhého (korespondenčního) kola postoupilo 373 dětí, ze kterých 50 nejlepších dorazilo na pražské finále. Více se o Astronomické olympiádě dozvíte na http://olympiada.astro.cz. Zde také najdete např. seznam letošních finalistů.

V rámci letošního ročníku dostaly děti příležitost navrhnout jména detektorů umístěných na observatoři Pierre Auger v Argentině. Tato observatoř se zabývá studiem kosmického záření o extrémně vysokých energiích. Z plánovaných 1600 pozemních detektorů (obřích plastových válcových sudů, z nich každý je naplněn 12 t velmi čisté vody) je do této chvíle v pampě na území o rozloze 3000 km2 rozmístěno přes 600 sudů, které nepřetržitě ve dne i v noci sledují záblesky Čerenkovova záření, jež vznikají ve vodě při průletu částic spršky sekundárního kosmického záření. Na výstavbě i provozu a zpracování dat tohoto jedinečného zařízení v argentinské pampě se podílejí i čeští odborníci. Sudy dostávají z iniciativy řídícího výboru Pierre Auger Observatory jména, navržená dětmi ze základních škol v účastnických zemích. Od řešitelů Astronomické olympiády se sešlo 110 návrhů, z nichž komise Fyzikálního ústavu AV ČR vybrala 10. V argentinské pampě tedy bude možno najít další jména navržená českými dětmi: Rossi, Cerenkov, Hess, Lev, Orion, Atlas, Zajíc, Kopal, Norbu, Galileo. Řešitelé Astronomické olympiády, kteří tato jména navrhli, obdrželi mezinárodní certifikáty podepsané zástupci mezinárodního řídícího výboru. Pavel Suchan

Několik fotografií z prubehu finale.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Herschellova Granátová hvězda

Snímek zachycuje Mu Cephei, jednoho z největších a nejsvítivějších rudých veleobrů v naší Galaxii. Svou přezdívku „Granátová hvězda“ získala od Williama Herschela díky své hluboké, sytě červené barvě. Kdyby se Mu Cephei nacházela ve středu naší sluneční soustavy, její povrch by sahal až někam k oběžné dráze Saturnu. Hvězda je vizuálně zasazena do rozsáhlého komplexu emisních mlhovin IC 1396, jehož jemné vodíkové struktury tvoří na pozadí snímku lehce narůžovělý závoj.

Další informace »