Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mezinárodní kosmická stanice ISS a mluvící počítač

Mezinárodní kosmická stanice ISS a mluvící počítač

ISS_Clarissa.jpg
Mluvící počítač HAL 9000 z vědecko-fantastického románu "2001: Vesmírná Odyssea" se stále více blíží ke své skutečné realitě. NASA nyní připravuje zkoušky počítačového systému, který bude schopen rozpoznat hlasové povely a ulehčí tak práci kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Počítačový systém pojmenovaný Clarissa bude nejen reagovat na hlasové povely, ale rovněž bude schopen "mluvit", tj. informovat hlasovým projevem kosmonauty, a tím pomáhat posádce kosmické stanice řešit takové rutinní záležitosti, jako je například kontrola zásob pitné vody v zásobnících na palubě stanice. To umožní kosmonautům soustředit se více na vlastní práci, než se zabývat například prohlížením databáze na monitoru počítače a hledat požadovaná data či usilovně lovit počítačovou myš, vznášející se nad jejich hlavami.

V případě úspěchu bude možné v budoucnu používat tento systém například při výstupu posádky mimo palubu kosmické stanice - při práci ve volném kosmickém prostoru. "Pokud je nám známo, jedná se o první mluvící počítačový systém na oběžné dráze," prohlásil Manny Rayner (Ames Research Center, NASA), vedoucí týmu, zodpovědného za implementaci systému Clarissa do vybavení kosmické stanice ISS.

NASA představila systém Clarissa 24. 6. 2005 na tiskové konferenci Asociace počítačových lingvistů na univerzitě v Michiganu. Vědci z Ames Research Center navrhli během tří let tohoto "virtuálního asistenta posádky" na základě systému rozpoznávání řeči od firmy Nuance. Tento počítač, který reaguje přibližně na 300 hlasových povelů, bude také kosmonautům předčítat delší pracovní postupy či vyhledávat potřebné informace ve své databázi.

Takováto pomoc je velmi potřebná - posádka kosmické stanice musí vykonávat přibližně 12 000 nejrůznějších procedur. Patří mezi ně například kontrola zdravotního stavu kosmonautů, vykonávání potřebné údržby či provádění vědeckých experimentů. Bohužel systém Clarissa je ve své počáteční verzi schopen vykonávat pouze jednoduché a jednoznačné úkony, které nejsou příliš důležité, jako je například již zmiňovaná kontrola stavu zásob pitné vody v zásobnících na palubě kosmické stanice. Pokud se podaří celý systém zdokonalit a ukáže se výhoda jeho použití na palubě stanice, stane se významným pomocníkem posádky.

Jedním z problémů, který bude nutno ještě vyřešit, je neschopnost počítače oddělovat hlasové příkazy od běžného rozhovoru mezi členy posádky. Proto NASA požádala o pomoc firmu Xerox při snižování počtu chyb obdobného charakteru. Díky svým zkušenostem v oblasti hlasem ovládaných kopírovacích strojů se firmě Xerox podařilo snížit počet těchto chyb. Výsledkem je nová zdokonalená verze počítače Clarissa, u níž je počet chyb asi 5 % oproti dřívějším 10 procentům. Zatím však nebylo rozhodnuto, kdy se Clarissa stane dalším "členem" posádky Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Na přiloženém snímku zkouší Kim Farrellová, manažerka projektu, novou verzi hlasem ovládaného počítače Clarissa při zjišťování stavu zásob pitné vody na maketě ISS v Ames Research Center.

Zdroj: news.com a zdnet.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »