Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mimořádná příležitost pro určení průměru Charona - největšího měsíce Pluta

Mimořádná příležitost pro určení průměru Charona - největšího měsíce Pluta

plutocharon.jpg
Díky tomu, že skupina astronomů z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge byla ve správném okamžiku na správném místě, podařilo se jí pozorovat unikátní astronomický úkaz: zákryt hvězdy Charonem, největším měsícem Pluta. Výsledkem měření, provedených s mimořádnou precizností, je přesné určení velikosti měsíce a jeho případné atmosféry, což umožní unikátní pohled do vzdálené minulosti - do období, kdy se tato tělesa formovala.

Úkaz se odehrál 10. 7. 2005. Astronomové při něm pozorovali světlo hvězdy C313.2, které nejprve "zmizelo" za Charonem a záhy se zase objevilo na druhé straně měsíce. Došlo tedy k zákrytu hvězdy Charonem. Pozorování takovýchto úkazů může přinést zajímavé informace o velikostech vzdálených těles a jejich případných atmosférách.

Na obrázku jsou vlevo uprostřed zachycena tělesa Pluto a Charon, jejichž vzájemná vzdálenost je 0,9 obloukové vteřiny. Fotografie byla složena z několika expozic v časovém intervalu 3 až 1 hodina před vlastním zákrytem. Protože byl dalekohled při pořizování snímků pointován na dvojici Pluto-Charon, zakrývaná hvězda, k níž se Charon postupně přibližoval ve směru zleva doprava, se na složeném obrázku projevila "tečkovanou" dráhou.

Ačkoliv zákryt trval v tomto případě méně než 1 minutu, získaná data poskytnou významné informace o měsíci Pluta - Charonu. Zpracováním naměřených dat byl určen poloměr Charona na (606+/-8) km (doposud udávané hodnoty se pohybují v rozmezí 576 až 593 km). Kombinací s údaji o hmotnosti měsíce, zjištěnými pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), byla určena průměrná hustota Charona na 1,73 g/cm3. Tato hodnota, rovnající se zhruba 1/3 hustoty Země, reflektuje vnitřní stavbu měsíce, který obsahuje jak kamennou složku, tak i určité množství ledu.

Tým astronomů také zjistil, že hustota případné atmosféry Charona musí být více než miliónkrát nižší, než hustota atmosféry Země. Dále astronomové zjistili, že Charon obsahuje o 10 % méně ledu než Pluto. To svědčí spíše proti současným představám, že se obě tělesa - Pluto a Charon - vytvořila ochlazením a kondenzací plynů a prachu tzv. sluneční mlhoviny. Astronomové si spíše myslí, že Charon pravděpodobněji vznikl při kolizi nějakého tělesa s Plutem v počátečním období formování naší planetární soustavy. Připomíná to paralelu se vznikem Měsíce při srážce tělesa velikosti Marsu s mladou Zemí.

Zákryt bylo možno pozorovat z území Jižní Ameriky. Do pozorování se zapojily dalekohledy Clay Telescope, Las Campanas Observatory, Chile (průměr 6,5 m), Gemini South Telescope, Cerro Pachon (průměr 8 m), DuPont Telescope, Las Campanas Observatory (průměr 2,5 m) a dalekohled o průměru 0,8 m na Cerro Amazones Observatory poblíž Cerro Paranal.

Takovýto úkaz - zákryt hvězdy Charonem - byl pozorován zatím pouze jednou před 25 lety, a to jediným dalekohledem. Výsledky pozorování mohou vnést nové světlo do objasnění vzniku a vývoje těles ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.

Zdroj: spaceflightnow a web.mit.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



40. vesmírný týden 2025

40. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 9. do 5. 10. 2025. Měsíc se dostává na večerní obloze do první čtvrti a dorůstá k úplňku. Dobrá viditelnost planety Saturn spadá už více do první poloviny noci. Ostatní planety, kromě merkuru s Marsem jsou vidět nejlépe ráno. A přidala se k nim i ranní kometa C/2025 A6 (Lemmon). Aktivita Slunce je nízká, skvrny menší, přesto se objevují středně silné erupce. Zajímavá kometa C/2025 A6 (Lemmon) zjasňuje na ranní obloze. Kosmická loď Dragon otestovala schopnost zvyšovat dráhu stanice ISS. Před 100 lety se narodil český astronom Zdeněk Švestka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

krepuskulární paprsky

Po západu slunce směrem na západ

Další informace »