Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová posádka ISS bude hrát golf

Nová posádka ISS bude hrát golf

jsc2005e40052.jpg
Nová posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS bude hrát golf. Tato informace připomíná na první pohled aprílový žertík, nicméně nová posádka ISS se opravdu bude golfu věnovat. Alespoň je to zatím v plánu. Pokud bude s tímto návrhem souhlasit i NASA, pak by měl být překonán rekord v délce doletu golfového míčku na jeden odpal. Mezitím se také objevily názory, že se jedná o nedomyšlený krok a že vystřelený míček může poškodit i samotnou stanici.

Myšlenka hry golfu ve vesmíru je součástí komerční dohody mezi Ruskou kosmickou agenturou a společností Element 21 Golf Company, která má své sídlo v Torontu (Kanada). V souladu s dohodou členové další dlouhodobé posádky, jejíž mise bude zahájena 30. 3. 2006, provedou odpal míčku během některého z výstupů do volného kosmického prostoru.

Pro odpal míčku bude použita pozlacená kovová golfová hůl, míček bude umístěn na spaciální plošině na povrchu stanice. Kolem Země může pak samostatně kroužit po dobu až 4 let, než jeho dráha natolik poklesne, že vstoupí do hustých vrstev zemské atmosféry a shoří. Očekává se, že míček překoná vzdálenost 2,1 miliardy km. Nicméně někteří odborníci se domnívají, že se míček může srazit i se samotnou stanicí, což by mohlo mít neblahé důsledky. Podle jejich názoru srážka golfového míčku se stanicí bude odpovídat nárazu nákladního vozu o hmotnosti 6,5 tuny, který jede rychlostí 100 km/h.

Kromě toho v okolí dráhy stanice ISS se nachází asi 300 družic, obíhajících kolem Země, které by rovněž mohl míček ohrozit. Není to poprvé, co jsou se stanicí ISS spojeny takovéto "bláznivé" nápady. Nedávno vypustila posádka stanice na oběžnou dráhu vysloužilý skafandr, ze kterého se stala umělá družice Země.

Pokud se týká kulturně-společenského života na palubě ISS, i v této oblasti je nyní situace poněkud volnější. Rusko například navrhlo NASA, aby si kosmonauti mohli občas "vypít" něco ostřejšího (zatím jim jsou posílány likérové bonbony). Jeden z kosmonautů si zase vyžádal film o Harry Potterovi. Kosmonaut Jurij Malenčenko s dovolil kosmickou svatbu "na dálku", kdy se novomanželka nacházela v obřadní síni na Zemi. Objevily se i jiné nápady - například vybudovat na palubě ISS saunu.

A14golf.jpg

Experiment s odpalem golfového míčku na oběžné dráze kolem Země se má uskutečnit při příležitosti 35. výročí odpálení míčku na povrchu Měsíce. Golf si na Měsíci "zahrál" člen posádky Apolla 14 Alan Shepard při druhé vycházce na měsíční povrch 6. 2. 1971. Před návratem do lunárního modulu vytáhl z kapsy skafandru "malý bílý míček, který tak důvěrně znají milióny Američanů" - golfový míček - a upustil jej na povrch Měsíce. Pak uchopil zahnutou lopatku pro odběr vzorků horniny a v jedné ruce ji rozhoupal jako při úderu. Poprvé míček minul, ale druhá rána byla úspěšná. Míček letěl "míle a míle daleko", jak úder komentoval sám Shepard, první hráč golfu na Měsíci.

1_medium.jpg

Nácvik golfového úderu v beztížném stavu prováděl již v roce 2005 na palubě ruského modulu stanice ISS velitel 11. expedice Sergej Krikaljov v rámci příprav na odpálení míčku z povrchu stanice pomocí golfového vybavení, dopraveného na stanici v září 2005 na palubě zásobovací lodě Progress. Odpálení míčku by měl uskutečnit velitel 13. základní posádky Pavel Vinogradov při jednom ze tří plánovaných výstupů mimo palubu kosmické stanice. Oblečen do těžkopádného skafandru a upevněný na speciální plošině udeří do míčku na povrchu stanice, v místě ruského modulu. Při úderu je nutno dbát na to, aby míček nenarazil do povrchu některého modulu. Za účelem bezpečnosti a ochrany před poškozením budou panely slunečních baterií složeny k povrchu stanice.

Nejen pravidelná fyzická cvičení, ale i sport pomalu proniká do vesmíru.

Zdroj: spacenews.ru, www.space.com a spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »