Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický ústav AV ČR uctil památku zakladatele observatoře

Astronomický ústav AV ČR uctil památku zakladatele observatoře

P3090020.jpg
V uplakaném počasí se v podvečer 9. března 2006 na pražském Vyšehradském hřbitově u hrobu rodiny Josefa V. Friče sešli ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., předseda vědecké rady ústavu Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. a potomek Josefa Jana Friče pan Ing. Jaroslav Brázdil, aby uctili památku zakladatele ondřejovské hvězdárny. Josef Jan Frič pochovaný zde v rodinném hrobě se narodil 12.3.1861 - letos si tedy připomínáme 145 let od jeho narození. Je pohřben mezi hroby Adolfa Heyduka (český lyrický básník náležící ke generaci májovců, 1835-1923) a Jana Nerudy (významný český básník a novinář, člen družiny májovců, 1834-1891).

Představitelé Astronomického ústavu AV ČR, který dnes observatoř v Ondřejově provozuje, se přišli poklonit památce člověka, který se o vybudování observatoře zasloužil a který ji v roce 1928 daroval k 10. výročí vzniku republiky Karlově universitě. Busta Josefa Jana Friče dnes vítá návštěvníky observatoře v areálu původní hvězdárny.

Pietní akt na Vyšehradském hřbitově 9.3.2006

P3090020.jpg
Zleva ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., předseda vědecké rady ústavu Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. a potomek J.J.Friče Ing. Jaroslav Brázdil.
P3090014.jpg
Zleva Petr Hadrava, Petr Heinzel a Jaroslav Brázdil.
P3090017.jpg
Zleva Petr Heinzel, Petr Hadrava, Jan Neruda a Jaroslav Brázdil.
P3090022.jpg
Astronomický ústav AV ČR - vzpomínka na J.J.Friče při příležitosti 145. výročí narození.
Busta_J_J_Frice_v_Ondrejove.jpg
Busta zakladatele ondřejovské hvězdárny Josefa Jana Friče na hvězdárně v Ondřejově.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »