Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pilotované lety a ochrana před kosmickým zářením

Pilotované lety a ochrana před kosmickým zářením

radiation_shield.jpg
Kosmické záření představuje velký problém pro konstruktéry kosmických lodí. Snaží se před ním ochránit kosmonauty, kteří se budou vydávat do vesmíru na dlouhodobé výpravy. Týká se to i návratu amerických astronautů na Měsíc (uvažovaná stálá vědecká základna), či ve vzdálenější budoucnosti výprav na planetu Mars.

Pokud tento systém nutné ochrany nebude realizován, potom částice kosmického záření, pohybující se obrovskou rychlostí, proniknou do těla kosmonauta, kde mohou poškodit jeho DNK. To může vést ke vzniku závažných onemocnění a může se tak zvýšit riziko vzniku rakoviny. Bohužel doposud známé způsoby ochrany před kosmickým zářením jsou buďto neefektivní nebo zatím nerealizovatelné.

Materiály, tradičně používané pro výrobu kosmických lodí, například hliník, zachycují některé kosmické částice, avšak při několikaletém pobytu kosmonautů v kosmickém prostoru (mimo ochranný štít zemského magnetického pole) je nutná mnohem důkladnější ochrana. V současné době se studují následující varianty ochrany posádky před kosmickým zářením:

Ochrana pomocí vhodných materiálů. Některé materiály, jako například voda či polypropylén, mají v tomto směru dobré ochranné účinky. Avšak k tomu, abychom jimi ochránili kosmickou loď, bychom jich museli použít velké množství, díky čemuž by se hmotnost kosmické lodi stala neúnosně vysokou.

Magnetická ochrana. Za účelem změny směru letu (odklonu od kosmické lodi) pohybujících se částic kosmického záření je možné použít silné magnety. Ty jsou však velmi těžké, a také není známo, nakolik bude toto intenzivní magnetické pole, nutné k zajištění dokonalé ochrany před kosmickým zářením, bezpečné pro samotnou posádku.

Biomedicínská ochrana. Tkáně člověka jsou do určité míry schopné opravovat narušení DNK, způsobené malými dávkami radiace. Pokud bychom zvýšili tuto schopnost organismu, kosmonauti by pak mohli být vystaveni i vyšším dávkám kosmického záření.

Ochrana kapalným vodíkem. NASA rozpracovává možnost použití jako ochrany kosmonautů před kosmickým zářením palivových nádrží, naplněných kapalným vodíkem, které by byly rozmístěny kolem prostor pro posádku. Základem tohoto návrhu je fakt, že kosmické záření postupně ztrácí energii při srážkách s protony jiných atomů. Ochranu pomocí vodíku je možné realizovat, ovšem její účinnost nebude dostatečná, aby vyloučila možnost vzniku onkologických onemocnění.

Vzdálené explodující hvězdy vyprodukovaly za milióny roků velké množství částic, které se pohybují kosmickým prostorem vysokou rychlostí. Některé ionty dokonce rychlostí blízkou rychlosti světla. Když se toto kosmické záření, představované především (z 90 %) rychlými protony, srazí s jinou látkou, vznikají proudy sekundárních částic, které mohou být příčinou kaskádového efektu. Velkým zdrojem kosmického záření je naše Slunce.

Publikováno ve zkráceném znění na základě souhlasu The New York Times Service and Syndicate Co.

Zdroj: www.inauka.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »